Václav Horčička Livres

The Paris Peace Conference put the First World War in the past. Signatures of individual peace treaties with defeated countries Germany, Austria, Hungary and their allies Bulgaria and Turkey put an end to one of the cruelest conflicts of all time, which is rightfully often referred to as the Great War. With its multifaceted repercussions, the First World War certainly represented one of the most crucial breaking points in the development of modern Europe. For many countries and nations, it was the actual start of the 20th century. However, it also signaled the end of a fairly brief dominance and the beginning of the fall of the old continent, which was brought forth as a result of the second global conflict, the Cold War between the superpowers, as well as the dissolution of the global empires of the European superpowers. The end of the Great War and its impact, including the unequivocally democratizing and socially revolutionary waves, was an attempt at a new, fundamentally changed organization of international life and its current established order. The Parisian aftermath radically transformed the composition of the face of Europe: as a result of the dissolution of the monarchies - the Ottoman Empire, the German Empire, Tsarist Russia and Austria-Hungary - and laid the foundation for a new European continent, which basically exists to this day in spite of changes caused by the Second World War. -- Provided by publisher

Dějiny lichtenštejnského knížectví jsou bezprostředně spjaty s osudy rodu Lichtenštejnů, kteří měli panství i v českých zemích a kteří se ziskem knížecího titulu na počátku 17. století posunuli mezi elitu habsburské monarchie a následné majetkové přesuny je proměnily v jedny z největších pozemkových vlastníků střední Evropy. Česko-lichtenštejnské vztahy však byly až do roku 2009 značně komplikované . Autoři se však zaměřili na dějiny tohoto malého alpského státu od nejstarších dob po dnešek.

Hlavním tématem pátého svazku ediční řady Nobilitas in historia moderna je otázka problematiky vztahu šlechty obývající hornoslezský prostor k regionálním či nadregionálním centrům (politickým, společenským, hospodářským či kulturním), jak se odrážel především v možnostech utváření osobních kariér konkrétních šlechticů, resp. jak dále ovlivňoval osudy celého rodu. Autoři jednotlivých textů řeší otázku, jaké možnosti uplatnění v Horním Slezsku mohli nalézt nejen domácí šlechtici, ale také příchozí z jiných částí zemí Koruny české, habsburské monarchie nebo zahraničí, a jak byly možnosti kariérního růstu ovlivněny významnými politicko-geografickými změnami, kterými Horní Slezsko prošlo v období novověku.

Integrace našeho kontinentu, probíhající déle než padesát let, je velmi dynamický proces, který má značný vliv na svět, jenž nás obklopuje. Přejeme si žít v Evropě ovládané duchem nadnárodní spolupráce, anebo klademe důraz na osvědčené hodnoty samostatné národní a státní existence? Jsme-li stoupenci sjednocené Evropy, jakou podobu by měla mít? Odpovědi na tyto otázky hledáme podobně, jako je hledaly minulé generace obyvatel našeho kontinentu. Dobové souvislosti se ovšem mění. Zatímco na počátku 50. let se Evropané takto ptali v atmosféře stupňující se studené války, dnes máme co do činění s rostoucí hrozbou terorismu; kromě toho se musíme vyrovnávat s výzvami, jež přináší pokračující proces globalizace. Druhý svazek Dějin evropské integrace je věnován vývoji evropské spolupráce od počátku 60. let do současnosti. Toto období je ohraničeno dvěma mezníky – zahájením činnosti přímého předchůdce dnešní Evropské unie, tj. Evropského hospodářského společenství, na přelomu 50. a 60. let, a aktuální snahou o prosazení Smlouvy o Evropské ústavě jako nového právního dokumentu, upravujícího podobu a činnost EU. Na často velmi složité otázky vyplývající z textu autoři nenabízejí autoritativní odpověď; šlo jim zejména o to poskytnout pomoc při hledání důležitých informací a při formulování vlastního stanoviska.

Kniha renomovaných historiků představuje Rakousko-uherskou diplomatickou a konzulární službu v průběhu její existence a ukazuje její postupný přerod od elitní služby státní byrokracie, ve které dominovala aristokracie až do období před I.světovou válkou, kdy v jejích řadách převládli novošlechtici a osoby měšťanského původu. Rozsáhlou kapitolu zaujímají životopisy několika význačných příslušníků Rakousko-uherské zahraniční služby, jejichž původ nepatří mezi staré aristokratické rody. Z knihy je zřejmé, že Rakousko-uherské ministerstvo zahraničních věcí bylo otevřeno příslušníkům všech národnostních skupin monarchie. O jejich úspěchu rozhodovala hlavně profesní způsobilost, ale též ekonomická nezávislost, takže diplomatická služba byla dostupná skoro výhradně příslušníkům majetkových elit monarchie. (rakousko-uherská zahraniční služba v posledních letech existence monarchie)

Kniha se věnuje osudům české aristokracie v dramatickém období od počátku 20. století přes vznik Československé republiky až po komunistický převrat roku 1948. Autoři, zkušení historikové, kteří se bádání na poli dějin šlechty věnují již řadu let, se soustředili na klíčové události v dějinách našich předních šlechtických rodů: Lichtenštejnů, obou větví Schwarzenbergů a Colloredo-Mannsfeldů. V centru jejich pozornosti nebyly jen politické události a jejich důsledky, jako první pozemková reforma, německá okupace českých zemí, druhá světová válka a následná likvidace šlechty jako politického, hospodářského a společenského faktoru, ale také zachycení každodenního života, postojů a osudů členů sledovaných aristokratických domů.

Integrace našeho kontinentu, probíhající déle než padesát let, je dynamický proces, který výrazně ovlivňuje okolní svět. Zvažujeme, zda chceme žít v Evropě řízené nadnárodní spoluprací, nebo zda dáváme přednost osvědčeným hodnotám samostatné národní existence. Jakou podobu by měla mít sjednocená Evropa? Odpovědi na tyto otázky hledáme podobně jako minulé generace, avšak dobové souvislosti se mění. Na počátku 50. let se Evropané ptali v atmosféře studené války, dnes čelíme rostoucí hrozbě terorismu a výzvám globalizace. Kvalifikované odpovědi vyžadují poctivou rozvahu založenou na dostupných informacích, které však nejsou vždy k dispozici. Autoři se snaží poskytnout široké veřejnosti přehled o dosavadním postupu evropské integrace. Po krátké rekapitulaci „prenatální fáze" se soustředí na vývoj po druhé světové válce, kdy proces akceleroval. Nenabízejí autoritativní odpovědi, ale usilují o pomoc při hledání důležitých informací a formulování vlastního názoru. Tento svazek Dějin evropské integrace pokrývá období do počátku 60. let, kdy úspěšně skončila první fáze integračního procesu.

Postavení a osudy šlechty v časech totalitních režimů ve středoevropském prostoru.

Působení rodu Lichtenštejnů v Československu se neobešlo bez řady dramatických zvratů. Již krátce po první světové válce vyjádřila nová státní moc zájem na provedení pozemkové reformy na šlechtických velkostatcích. Lichtenštejnů se měla týkat dokonce v první řadě. Důvodem byla účast v pořadí prvního knížete Karla na procesu s tzv. českými pány a na pobělohorských konfiskacích. S vyvlastněním většiny svého majetku se rod nesmířil a v období druhé světové války se pokusil dosáhnout její revize. Autor sleduje chování rodiny během nacistické okupace Českých zemí v širších souvislostech a poukazuje mimo jiné i na její příznivý vztah k českým zaměstnancům. Po druhé světové válce došlo ke konfiskaci zbývajícího rodového majetku. Autor odpovídá na otázku, proč k tomuto tvrdému opatření došlo a to bez ohledu na postavení knížete jako panovníka suverénního Lichtenštejnského státu. Věnuje se dlouho trvajícím snahám rodiny tento nepříznivý vývoj zvrátit a současně analyzuje politiku československých úřadů, které si legalitou konfiskace nebyly zcela jisty. První vydání.

Kniha se věnuje osudům české aristokracie v dramatickém období od počátku 20. století přes vznik Československé republiky až po komunistický převrat roku 1948. Autoři, zkušení historikové, kteří se bádání na poli dějin šlechty věnují již řadu let, se soustředili na klíčové události v dějinách našich předních šlechtických rodů: Lichtenštejnů, obou větví Schwarzenbergů a Colloredo-Mannsfeldů. V centru jejich pozornosti nebyly jen politické události a jejich důsledky, jako první pozemková reforma, německá okupace českých zemí, druhá světová válka a následná likvidace šlechty jako politického, hospodářského a společenského faktoru, ale také zachycení každodenního života, postojů a osudů členů sledovaných aristokratických domů.