Pavel Maškarinec Livres

Předmětem zájmu publikace je tematika euroskepticismu ve státech střední Evropy, konkrétně ve dvou německy mluvících zemích a čtyřech zemích, jež tvoří neformální politické uskupení Visegrádská čtyřka. Pozornost je věnována stranickému euroskepticismu, který má své postavení v každém ze sledovaných států. Ve stranických systémech jednotlivých zemí střední Evropy mají vliv politické strany euroskeptické nebo strany s prvky euroskepticismu. Důvodů výskytu eurokritických postojů a odpovídajícího etablování takto zaměřených politických subjektů je celá řada, přičemž stěžejní je kombinace dlouhodobě charakteristických historických, etnokulturních, geografických a dalších faktorů (a tomu odpovídající střet zastánců národně a univerzálně zaměřené politiky) a nárůstu sociálně ekonomických problémů v současné době (vliv ekonomické krize, globalizace atd.). To způsobuje, že eurokritické politické subjekty sehrávají roli protestní alternativy vůči mainstreamovým stranám na politické scéně.

Předkládaná publikace se snaží představit základní témata ve výzkumu politické participace a občanské společnosti, občanského vzdělávání a politické reprezentace, nicméně nezůstává pouze na teoretické úrovni a snaží se rovněž tuto problematiku přiblížit na konkrétních případových studiích zaměřených na problematiku politické participace a reprezentace žen v Ústeckém kraji a problematiku participativního rozpočtování. Publikace se tak neomezuje na představení známých otázek a témat souvisejících s participací, ale snaží se pojmout problematiku komplexně od otázky výchovy k občanství přes analýzu stávajícího stavu až po návrhy konkrétních funkčních řešení, jak veřejnost více zapojit do správy věcí veřejných, byť jen třeba na lokální úrovni, odkud ale občanská společnost vyrůstá. Její přidanou hodnotou je i pluralita přístup a perspektiv (filozofických, politologických, sociologických, pedagogických), která umožňuje co možná nejvíce komprehenzivní pohled na danou problematiku.

Kniha autorského kolektivu z ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně navazuje na již etablovaný výzkum kvality demokracie, zaměřuje se však na zatím spíše politologickými analýzami přehlíženou krajskou úroveň vládnutí v České republice. Po teoretickém ukotvení zkoumané problematiky a adaptaci výzkumného rámce pro analýzu regionální úrovně vládnutí je pozornost věnována empirickému výzkumu politické participace (tzn. volební účasti a neplatným hlasům v krajských volbách, referendům a aktivitám neziskových organizací), volené politické reprezentaci (zejména pak zastoupení žen v krajských zastupitelstvech a radách) a soutěživosti (fragmentaci a typologickému zařazení krajských stranických systémů) v českých krajích od jejich vzniku v roce 2000 až do současnosti. Jejich prostřednictvím je pak zhodnocena a porovnána kvalita demokracie v českých krajích.

Publikace zkoumá různé dimenze krajských voleb v roce 2012 v Ústeckém kraji. V knize je kromě celkových výsledků voleb do krajského zastupitelstva rozebrána podoba volební kampaně jednotlivých politických subjektů, kterým se podařilo získat mandáty v krajském zastupitelstvu. Další z okruhu zájmů, jimž se kniha věnuje, je volební geografie, sledující prostorové vzorce voličské podpory politických stran a stabilitu jejich voličského zázemí. Na popis celkových výsledků voleb navazuje v další části textu analýza krajského volebního klání z pohledu teorie voleb druhého řádu a opomenut není ani popis způsobu vytváření krajských koalic. Konečně v závěru je bližší pozornost věnována dvěma radikálním politickým stranám, které v Ústeckém kraji dosahují nadprůměrných výsledků, konkrétně Komunistické straně Čech a Moravy a Dělnické straně sociální spravedlnosti.

Podtitul: Voličské chování z pohledu explorační prostorové analýzy dat (ESDA) Kniha zkoumá volební chování v Libereckém kraji v letech 1992 až 2010 s využitím metod explorační prostorové analýzy dat (exploratory spatial data analysis, ESDA), které se snaží řešit problémy spojené se statistickou analýzou prostorových dat. Využití klasických statistických metod čelí při analýze voličského chování výraznému metodologickému problému. Charakteristickými rysy prostorových dat jsou prostorová závislost (prostorová autokorelace) a prostorová heterogenita (prostorová nestacionarita), mající za následek nemožnost aplikace standardních statistických a ekonometrických metod. Proto jsou použity Moranovo I kritérium popisující globální míru prostorového shlukování (prostorové autokorelace) analyzovaných jevů, lokální indikátory prostorové asociace znázorňující v mapové podobě oblasti s rozdílným charakterem prostorové autokorelace a geograficky vážená regrese hledající souvislosti mezi volební podporou politických stran a základními charakteristikami obcí a jejich populací. Tyto metody jsou přitom poměrné nové a v českém prostředí dosud nepříliš využívané. Voličská podpora politických stran je vysvětlována pomocí kombinace kompozitního a kontextuálního přístupu, které jsou ve volební geografii užívány k vysvětlení prostorové variability volebních výsledků a změn voličského chování.

Jeden ze zakladatelů české politologie doc. Rudolf Kučera oslavil sedmdesáté narozeniny. Proto se v této publikaci sešli jeho kolegové i žáci, aby projevili úctu jeho dílu a ukázali svůj pohled na problémy, kterým se oslavenec ve svém díle věnuje. Předložená kolektivní monografie tak tematicky pokrývá v celé šíří témata, která jsou pro Rudolfa Kučeru typická. Zároveň se je ale snaží ukazovat i z jiných pozic, než je normativní politická teorie, což vedle široké palety témat nabízí i řadu zajímavých pohledů a perspektiv na problémy politického světa.

Publikace se snaží zaplnit mezeru ve výzkumu politické reprezentace žen na obecní úrovni v České republice a na Slovensku. V úvodních částech jsou představeny základní teoretické přístupy, které jsou pro vysvětlování různé míry úspěšnosti žen ve volbách užívány v zahraniční literatuře, a to na různých úrovních vládnutí (národní, regionální, místní). Následně je představen vlastní originální konceptuální rámec, vysvětlující vliv různých faktorů na politickou reprezentaci žen, a to nejen v českém a slovenském kontextu, ale také potenciálně uplatnitelný v širším mezinárodním srovnání, zahrnujícím jak tradiční západoevropské demokracie, tak nové demokracie střední a východní Evropy. V další části je představený teoretický rámec aplikován při výzkumu politického zastoupení žen ve volbách do obecních zastupitelstev v České republice a na Slovensku od rozdělení společného státu až do současnosti, tj. v šesti komunálních volbách v letech 1994 až 2014. Nejprve je přitom politická reprezentace žen v českých a slovenských obcích analyzována na vzorku českých obcí s rozšířenou působností a slovenských okresních měst pomocí regresní analýzy, načež je v dalším kroku analýza provedena na úrovni krajských měst za pomoci konfigurativního přístupu – kvalitativní komparativní analýzy (QCA).

Publikace renomovaných českých politologů, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu voleb a volebních systémů, se zaměřuje na analýzu a průběh voleb do Evropského parlamentu v Česku v roce 2019. Zkoumaná problematika je přitom nahlížena z několika různých výzkumných perspektiv, a sice institucionálně-procedurální v podobě srovnávací analýzy nastavení volebního systému pro evropské volby v Česku, politicko-komunikační v podobě pojednání o politické komunikaci a kampaních hlavních českých politických stran před těmito volbami, či volebně-geografické v podobě analýzy prostorového rozložení voličské podpory hlavních českých politických stran. Právě kombinace těchto přístupů, při jejich zarámování do konceptu voleb druhého řádu, přináší ucelený pohled na volby do Evropského parlamentu v Česku v roce 2019, a přispívá tak k pochopení jejich výsledků. Tuto knihu jistě ocení nejen akademičtí pracovníci a vysokoškolští studenti, ale rovněž široká veřejnost.

Kniha se zaměřuje na výzkum kvality demokracie, analyzující její vývoj v Mongolsku od přechodu k demokracii v roce 1990. První část představuje přístupy k hodnocení kvality demokracie, přičemž klade důraz na analýzu institucí a mechanismů reprezentativní demokracie. Procedurální koncepce demokracie je zde chápána jako politický systém, který občanům poskytuje legální příležitosti k participaci a soutěžení, čímž se promítá do skutečných vzorců chování a umožňuje občanům kontrolovat politiky a instituce. Důraz je kladen na naplňování demokratických norem, jako jsou reprezentativita, odpovědnost, rovnost a participace. Teoretický rámec zahrnuje analýzu individuální úrovně, protože občané hodnotí kvalitu demokratického politického života, včetně fungování institucí. Další čtyři kapitoly se zaměřují na dimenze kvality demokracie: reprezentaci, participaci, soutěž a odpovědnost. Závěrečná část dokládá přínos navrženého konceptuálního rámce, který spojuje analýzu institucí s individuálním hodnocením jejich výkonu občany. Tento individuální pohled může doplnit institucionální analýzu a objasnit vzájemné vztahy mezi dimenzemi kvality demokracie, kde vysoká či nízká hodnota v jedné dimenzi ovlivňuje ostatní.

Kniha analyzuje faktory ovlivňující úspěšnost žen ve volbách do zastupitelstev českých obcí v letech 1994–2018. Na základě agregovaných dat zkoumá prostorové vzorce zastoupení žen a jejich proměny mezi volbami, přičemž hledá vztahy mezi politickou reprezentací žen a charakteristikami obcí a jejich populací. Zjištění ukazují, že nejvýznamnějším faktorem je velikost zastoupení žen v předchozím volebním období. Naopak větší obce a vyšší míra soutěživosti negativně ovlivňují úspěšnost žen, což se liší od zahraničních zkušeností. Detailní analýza podle velikostních skupin obcí naznačuje, že negativní vztah mezi velikostí obce a zastoupením žen se neprojevuje okamžitě. Předchozí zastoupení žen nemá stejný vliv ve všech velikostních skupinách, což může vysvětlovat malý vliv této proměnné. Při vysvětlování různých úrovní politické reprezentace žen je důležité zohlednit míru politizace českých lokálních systémů a vliv volebního systému v různě velkých obcích.