František Vašek Livres

Kniha sleduje činnost německé zpravodajské služby ve východních Čechách.

V prosinci roku 2003 vydala Kancelář pro oběti nacismu ČNFB sborník studií a dokumentů s tematikou nucené práce a dalších forem nacistické perzekuce. Publikace obsahuje osm historických studií v českém i německém jazyce a více než stostránkovou barevnou přílohu s ukázkami originálních dokumentů pocházejících převážně z archivu ČNFB. úvodním slovem přispěli historik Mečislav Borák a diplomat Jiří šitler. Seznam studií : Tomáš Jelínek: Nucená práce v nacionálním socialismu Petr Kaňák: Ubytovací tábory pro nuceně nasazené na území protektorátu Alena Krausová: Totální nasazení civilních polských pracovníků ve vládním obvodu ústí na Labem, resp. v zemském okrese Jablonné pod Ještědem František Vašek: Postavení českých internovaných ve věznicích a káznicích během nacistické okupace Pavla Plachá - Věra Zemanová: Životní podmínky v nacistických věznicích na českém území šárka Jarská: Život českých vězňů v nacistických internačních zařízeních na území dnešního Rakouska Lucie Vondrysková: Životní a pracovní podmínky v pracovně-výchovných táborech pro ženy Věra Zemanová - Pavla Plachá: Tábory pro tzv. židovské míšence a nežidovské partnery ze smíšených manželství na českém území v době 2. světové války Jana Havlíková - Martin Hořák: Pronásledování nezletilých dětí českých obětí a odpůrců nacismu v letech 1939-1945 Radek Lunga: Průběh a charakter rekvizice českých zvonů za druhé světové války

Publikace o ozbrojeném incidentu z 31. října 1938, kdy Moravskou Chrastovou obsadilo několik stovek sudetských Němců ve snaze o její připojení k Německu. Okamžitý protiútok československé armády stál životy čtyř vojáků.

Osobnost gen. Luži zasahuje do vývoje celého našeho odboje. Brněnští historici se rozhodli zasáhnout do polemiky ucelenou monografií. Poslední léta otevřela polemiku, ve které se prosazují stanoviska, která zpochybňují smysl a hodnoty našeho národa. PhDr. Vladimír Černý se chopil části, která pojednává o vývoji a osudech Vojtěcha Luži do roku 1939. Podal ucelený obraz o základních meznících Lužova života a vytvořil předpoklad pro pochopení osudových procesů v období nacistické okupace. Ing. Petr Kopečný zpracoval charakteristiku reakce generála Luži na příchod nacistických okupantů, období před jeho vstupem do ilegality, činnost v odboji a vysvětlení tragického konce. Na Kopečného studii navazuje historik JUDr. František Vašek. Na základě dlouholetého studia partyzánského hnutí a perzekuční činnosti gestapa se soustředil na 2.říjen 1944 a události,které následovaly.

Čtenáři mohou být překvapeni, že se dostávají k faktům, která dosud neznají. Je to zásluha autorů, kteří využili dostupných informačních zdrojů, kritického přístupu k archivním pramenům i dosud publikovaným pracím. Obohacuje se tím nejen regionální bádání, ale i poznání celonárodních dějin, ve kterých často není dost místa a prostoru pro podrobnější poznání a pravda je vždy konkrétní. Tomu právě slouží celé předložené dílo. Svým významem zasahuje i do politologické oblasti a do snah o vyrovnání.

Jedním ze zpravodajských výsadků vyslaných na naše území ze Sovětského svazu byl oddíl Gustava Schneidera,1) který byl vysazen 22. ledna 1945 krátce po půlnoci u obce Pohledy na Svitavsku, tedy v oblasti tzv. Sudet. Osudy této desetičlenné skupiny jsme se zabývali s JUDr. Františkem Vaškem řadu let a výsledky publikovali knižně.2) Odborná literatura se rozchází v údajích o úkolech a místě určení výsadku, ale jednotně není užíván ani jeho název. Dál na gruntova.cz/druha-svetova-valka/vysadek-gustava-schneidera.

Sborník z pracovních setkání historiků a odbojářů k 50. výročí osvobození.

Kniha obrací pozornost k procesům nacistické okupace, které se odehrávaly na domácí půdě a výrazně měnily profil tehdejší společnosti. Jde o hledání toho, jak jednotlivé vrstvy našeho národa smýšlely a jednaly v obtížných podmínkách protektorátního režimu.Důraz autoři položili na faktografii, tj. na dlouhodobé studium archívů a na shromáždění co největšího počtu pramenů. I když nelze Moravu vyjmout ze společných dějů v Protektorátě Čechy a Morava, existují její historická a geografická specifika, kterými se tato kniha zabývá.

Kniha pojednává o historii Kounicových kolejí v Brně, které byly slavnostně otevřeny 24. května 1925 a poté sloužily jako ubytovací prostory vysokoškolských studentů. Při zásahu proti českým vysokým školám 17. listopadu 1939 přepadly koleje úderné oddíly gestapa a zbraní SS a z komplexu budov se od ledna 1940 stala obávaná věznice, kterou do dubna 1945 prošlo více než 30 000 vězňů. V Kounicových kolejích probíhaly také popravy v období prvního i druhého stanného práva v letech 1941-1942 a pak v posledních měsících okupace. Celkem nejméně 740 osob zde zahynulo násilnou smrtí (popravy, sebevraždy, ubití při výslechu, zastřelení strážnými v oknech cel atd.). Jedním z vězňů byl i František Vašek, jehož práci o historii kolejí do této knižní podoby upravili a doplnili dva profesionální historikové. Kniha obsahuje přes 150 dokumentárních fotografií a seznamy vězňů popravených nacisty.

Tato práce ve své první části podává povšechný průřez východočeským odbojem v letech 1939–1945. V něm zaujímali významné místo lesníci, lesní dělníci a další muži i ženy, kterým byl les domovem, zdrojem obživy a láskou. Pomoc u lesníků na samotách nacházejí ti, kteří museli uprchnout před zatčením nebo před totálním nasazením v Říši, uprchlí zajatci, příslušníci posádek sestřelených letadel a od poloviny roku 1944 partyzáni – sami lesníci se stávali aktivními příslušníky partyzánských oddílů. Mnozí lesníci a jejich rodinní příslušníci se stali oběťmi nacistického teroru i boje za svobodu a demokracii. Osudy těchto lidí, jejichž život byl spjat s životem a prací v lesích východních Čech, jejich účast v boji za svobodu Československa, jejich vlastenectví i oběti připomíná druhá část knihy a uvádí životní příběhy dvanácti z nich. Závěr je věnován památce lesníků, kteří za vlast položili své životy.