Bohumil Doležal Livres

Česká republika i celý svět prošly v předchozích letech mnoha turbulentními změnami. Jen pár měsíců po vzniku vlády Petra Fialy zaútočil Vladimir Putin na Ukrajinu. Právě ruská válka od té chvíle naprosto proměnila veřejnou debatu. Na začátku roku 2023 skončil prezident Miloš Zeman a nahradil jej generál Petr Pavel, který ve volbách porazil Andreje Babiše. Stále tu probíhá „studená občanská válka“ a Nové pořádky se hlásí o slovo. Toto všechno popisuje Bohumil Doležal v článcích, které vycházely buď v deníku FORUM 24 nebo v Bubínku Revolveru. V knize Jak ubránit normální svět ale najdete i texty psané přímo pro tuto publikaci.

Kniha představuje v úplnosti literárně-kritické dílo významného autora časopisu Tvář, dnes známého politologa Bohumila Doležala (www.bohumildolezal.cz) z let 1964–1970. Doležalovy kritické články, zejména o české poezii, vzbudily již ve své době mimořádně prudké odmítavé reakce a tato dráždivost Doležalova kritického psaní trvá dodnes. Doležal podrobil zdrcující kritice nejen naprostou většinu soudobé mladé české poezie, ale i některé aspekty díla dnes obecně přijímaných klasiků (F. Halas, J. Zahradníček, V. Závada, V. Holan, F. Hrubín, J. Kolář, J. Kainar, J. Skácel ad.). Výrazné literární hodnoty nalézal mj. v dílech R. Weinera, J. Haška, L. Klímy, J. Demla, J. Hanče, H. Bonna, J. Ortena a J. Hiršala. Editor knihy Petr Šrámek zařadil do svazku i stati dosud nepublikované, soudobé kritické ohlasy na Doležalovo dílo a knihu doplnil rozsáhlými komentáři, bibliografií, jmenným rejstříkem a doslovem, v němž poukázal na ukotvení Doležalova kritického myšlení v české literárně-kritické tradici (F. X. Šalda, V. Jirát, J. Grossman).

Velký knižní výbor z každodenních glos a komentářů kritika, publicisty a politologa Bohumila Doležala. Kritik Doležalova formátu se v českém veřejném životě objeví jen jednou za čas a v českém prostředí po roce 1989 představuje obzvlášť výjimečný a těžko souměřitelný úkaz. Jeho Události přinášejí jedinečnou komentovanou kroniku naší doby, v níž autor mimo jiné zaznamenává a analyzuje – s mimořádnou jasnozřivostí, inteligencí, erudicí, vtipem a také vytrvalostí – podstatné příčiny postupného propadu místní politiky a veřejného dění, a to v kontextu vybraných událostí historických i světových. Doležalovy Události tak přinášejí i případné a inspirativní odpovědi na otázku, proč se česká demokracie neustále vyvíjí k horšímu, resp. proč se nevyvíjí k lepšímu. Jejich velký knižní výbor z let 2000–2014, který připravil Adam Drda ve spolupráci s Terezií Pokornou, vydává Revolver Revue k dvacátému pátému výročí pádu komunistického režimu v roce 1989.

Kniha vychází z esejí a přednášek Bohumila Doležala z let 1995–2005 a nabízí čtenářům jeho typický pevný myšlenkový a mravní základ, nekompromisní kritické vidění a živý styl s ironií. První část se zaměřuje na klíčové osobnosti českého politického myšlení, jako jsou Palacký, Havlíček, Masaryk a Rádl. Druhá část se věnuje období „demokratického socialismu“ a jeho výzvám, přičemž zvláštní pozornost je věnována Ferdinandu Peroutkovi. Třetí část zkoumá složitou koexistenci národů ve střední Evropě a nabízí možné výhledy do budoucna. Doležal se vyjadřuje k historické vědě a kritizuje tzv. prezentismus, který podle něj ignoruje historický kontext a pohled pachatelů zločinů. Tvrdí, že dnešní pohled na historické události, jako jsou masové vyhánění a vraždění, by měl být vyváženější, aby se předešlo jednostrannému hodnocení. Tento přístup k vědeckosti ho zneklidňuje. Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kniha V zemi babišismu a buranokracie publicisty a předsedy Klubu na obranu demokracie Bohumila Doležala prostřednictvím jeho článků mapuje sedmileté období od nástupu „Nových pořádků“ v roce 2013, tedy zejména důsledky prezidentství Miloše Zemana a mocenského vzestupu Andreje Babiše. Texty jsou rozděleny do devíti oddílů a Doležal se v nich věnuje jak změnám, které nastaly po pádu vlády Petra Nečase, tak také silám, které se na instalaci těchto „Nových pořádků“ podílely, a lidem, kteří celkovou destrukci demokratických poměrů umožnili svým lavírováním a mlčením. Autor v několika textech také rozvíjí problém odkazu Václava Havla a jeho „nepolitické politiky“. Dalšími tématy jsou prezidentské volby v roce 2018, politika opozičních stran, demonstrace proti vládě Andreje Babiše a působení spolku Milion chvilek pro demokracii. Nakonec také vládní politika a společenská atmosféra během koronavirové epidemie a jejich dopady na úroveň svobody v České republice. V poslední části (Nekrology) Bohumil Doležal vzpomíná na někdejšího šéfredaktora časopisu Tvář Jana Nedvěda a na spisovatele Ladislav Hejdánka. A nakonec „nekrolog za město“ věnovaný výročí náletu na Drážďany v únoru 1945.

Bohumil Doležal se v knize soustředil na témata, která ukazují Havlíčka jako jednu z klíčových postav procesu demokratizace české společnosti 19. století. Zároveň lze tato témata považovat za klíčová i pro dnešní uvažování o politice. Zabývá se Havlíčkovou kritikou sentimentálního vlastenectví, jeho pojetím obce a občanství. Obsáhle popisuje Havlíčkovu zkušenost s Ruskem (pobyt v letech 1843-44) a jeho pozdější reflexi, Havlíčkův politický realismus, jeho koncepci Rakouska a vztah k okolním národům, postoje k židovské otázce či problematice náboženství. V knize samozřejmě nechybí ani základní životopisné informace, ale větší důraz autor položil na postižení vývoje Havlíčkových politických názorů.

Podtitul: Metodika úpravnického plánování. O zásadách plánovitého vytváření lesa a navázání úpravnického plánování na rajónové hospodářské plánování. Práce je určena lesním hospodářům, pracovníkům v projektování, dopravnictví, v těžbě dřeva a mechanizaci jeho přibližování a v průzkumu lesa.