Zbyšek Ondřeka Livres

Kniha určená širšímu čtenářskému okruhu představuje Těšínské Slezsko v jeho historických hranicích se zaměřením na vysvětlení známých i méně známých či v obecném povědomí zcela neznámých historicko-geograficko-topografických souvislostí vývoje tohoto území. K hlavnímu textu, jenž obecněji popisuje postavení Těšínského knížectví, jsou doplněny drobnější, tematicky zaměřené bloky, z nichž se čtenář doví o problematice z oblasti právních, správních, hospodářských, sociálních či kulturních dějin. Chronologicky je publikace dovedena od středověku do konce 18. století, přičemž jí předchází prolog o sporu o Těšínsko v první polovině 20. století. Součástí knihy je bohatý obrazový materiál s obsáhlejším doprovodným komentářem. Publikace je vhodnou pomůckou k výuce regionálního dějepisu či občanské nauky.

Publikace představuje výsledek dlouholetého výzkumu Petra Majera z Československé obce legionářské a archivního výzkumu Muzea Těšínska. Prokázal, že z Těšínska pocházelo nejméně 841 československých legionářů, což zásadně mění pohled na účast zdejších obyvatel na formování československého státu. Katalog je obohacen o vybrané příběhy, které přibližují cestu legionářů do československého zahraničního vojska, jejich dramatické osudy na frontách první světové války a často strastiplné návraty domů. Osobní zápisky z legionářských deníků přinášejí cenné pohledy na jejich zkušenosti. Původně jednotné území Těšínska bylo v roce 1920 rozděleno státní hranicí, přičemž starobylý Těšín a východní polovina této významné české korunní země se staly součástí Polska. V době, kdy legionáři vstupovali do legií, však platily původní zemské hranice. Katalog tak zahrnuje jména legionářů z obcí a měst na dnešním českém i polském území. Čtenáři ocení dobovou administrativní mapu s vyznačením původních hranic Těšínska a další texty ilustrující složité sociální, jazykové a národnostní poměry. Kniha je doplněna četnými dobovými fotografiemi a pohlednicemi, včetně jmenného a místního rejstříku.

Publikaci vydalo Muzeum Těšínska jako studijní materiál u příležitosti 100. výročí vzniku Československé republiky.

Publikace vydaná u příležitosti 70 let od založení kamenné mohyly na beskydském hřebeni Ivančena pod Lysou horou, připomínající podnes památku ostravských skautů a dalších členů českého odboje, popravených gestapem v dubnu 1945 v Těšíně. Mohyla od svého založení 6. října 1946 skauty ostravského 30. oddílu vyrostla do podoby ojedinělého rozsáhlého památníku, který nemá v České republice obdoby. Je tvořen z tisíců kamenů, které na Ivančenu spontánně přinášely celé generace skautů, trampů, turistů a dalších osob z celého někdejšího Československa i zahraničí. Ivančena se postupně stala nejen připomínkou popravených odbojářů ze skupiny Vladimíra Čermáka, ale dnes je již i všeobecně známým symbolem vlastenectví a touhy mladých lidí po životě ve svobodné zemi, fenoménem, který daleko překročil hranice Moravskoslezského kraje. Publikace přináší základní souhrn informací k problematice získaných historickým výzkumem. Téma je nazíráno z různých úhlů pohledu. Autory jednotlivých kapitol jsou Mečislav Borák, Tomáš Foldyna, Zbyšek Ondřeka a David Pindur.

Odborné príspevky, ktoré čitateľom a najmä záujemcom o históriu predkladá uvedená kolektívna monografia, sú zhodnotením a charakteristikou situácie politického, vojenského a hospodárskeho života v období kuruckých povstaní v priestore vtedajšieho Uhorska, Moravy, Sliezska a ich vplyvu na všetky vrstvy obyvateľstva. Samotné texty sú doplnené čiernobielou obrazovou prílohou.