Zdeněk Pousta Livres

Přednášky z dějin estetiky umění vzniklé v letech 1952-1966 v době autorčina věznění. Publikace je výkladem kulturních dějin lidstva od pravěku do počátku 20.stol. Autorka byla profesorkou archeologie, teatroložkou a estetičkou. Díky svým nesmlouvavým postojům vůči komunistickému režimu byla v 50.letech vězněna. Publikované stati, vzniklé za neobvyklých okolností ve vězení, napomáhaly autorce a jejím spoluvězenkyním intelektuálně a psychicky přežít nelidský teror komunistického lágru. Důležitou součástí knihy je úvod Zdeňka Poustky pojednávající o politických procesech v 50.létech a ženách, jako jejich obětech.

Jednotlivé části sborníku připomínají různé aspekty událostí z října a listopadu roku 1939 v protektorátu, zabývají se následnými represemi vůči českým vysokoškolákům ze strany německých okupačních orgánů i studenstským protinacistickým odbojem. Publikace obsahuje vzpomínkové texty pamětníků a účastníků událostí, dobové dokumenty, původní texty a projevy z poválečné doby; příspěvky závěrečné části vycházejí z mezinárodní konference a výstavy, která se věnovala osudům příslušníků české inteligence v koncentračním táboře Sachsenhausen. Publikace se jako celek snaží přispět k tomu, aby se na události z doby před pětasedmdesáti lety nezapomínalo. Sborník k událostem 17. listopadu 1939. Jubilejní publikace k Mezinárodnímu dni studenstva.

Osobnost Jaroslava Císaře byla dosud českým čtenářům prakticky neznámá. Historik Zdeněk Pousta tento dluh napravuje. Císařova cesta za poznáním vedla v roce 1912 do Spojených států, kde se chtěl věnovat astronomii a matematice. Jeho život zásadně ovlivnily výstřely v Sarajevu a následná první světová válka. Mladý vlastenec se stal jedním z iniciátorů veřejné schůze 14. srpna 1914 v newyorském Národním domě, kde vznikl Výbor pro podporu a osvobození českého národa. Jako jednatel a organizátor pro východní státy se podílel na hnutí za získání samostatnosti a na utváření československých vojenských jednotek. Po příjezdu T. G. Masaryka do Ameriky se stal jeho osobním tajemníkem a aktivně se podílel na formulaci Washingtonské deklarace z 18. října 1918. Po vzniku samostatné republiky pracoval na čs. legaci v Londýně, v roce 1927 přešel k ekonomickému vedení Lidových novin v Brně. Kromě vlastní básnické tvorby byl také překladatelem knih Lewise Carrolla. Po okupaci odešel do emigrace, kde vedl Studijní ústav ministerstva zahraničních věcí v Londýně a v únoru 1945 řídil legaci jako chargé d'affaires. Po únoru 1948 byl propuštěn z ministerstva a jeho život se naplnil pedagogickou a vědeckou činností na University of St. Andrews ve Skotsku.

Sborník přibližuje pohnutý život i dílo předního českého právníka a národohospodáře, který se stal v padesátých letech obětí politické perzekuce. Tématicky velice různorodé příspěvky (např. význam logiky v jeho ideové koncepci, interpretace Chytilova spisu Vina a trest) doplňují ukázky z díla tohoto předního Englišova žáka. Přílohu tvoří krátký životopisný medailon.