Klaus Schatz Livres

Publikace provází čtenáře historií papežství od počátků římské církevní obce až po nové podněty druhého vatikánského sněmu z 60. let 20. století. Jezuitský badatel nastiňuje nejen všeobecný přehled papežů a jejich život a dílo, ale důkladně promýšlí strukturní otázky postavení papežství ve společnosti a jeho měnícího se vlivu ve starověku, středověku a novověku. Zajímá ho především klíčová otázka papežského primátu, který chápe jako zajímavou veličinu historického i teologického vývoje a jenž mu je současně hermeneutickým klíčem, díky němuž můžeme lépe porozumět nejen dějinám papežství, ale i celému římskému katolicismu. Předností Schatzova díla je bravurní spojení metodologické čistoty, čtivého vyprávění a formulace nových otázek určených odborníkům i laikům. Příloha obsahující nejdůležitější pramenné texty vhodně ilustruje autorovy závěry. Jsou jako stvořené pro ekumenické rozhovory, v nichž se může na základě četby této knihy ujasňovat podstata a úkol papežství i jeho dějinná velikost a selhání.

Nach Hubert Jedins Kleiner Konziliengeschichte von 1959 stellte eine neue Konziliengeschichte, die natürlich auch das 2. Vatikanum einzuschließen hatte, ein dringliches Desiderat dar. Nicht nur die Zahl der ökumenischen Konzilien, auch die Geschichte der Konzilien an sich präsentiert sich uns seit Jedin wesentlich komplizierter, verwirrender und auch konfliktreicher. Aber gerade darin offenbaren Konzilien immer wieder besonders das Verflochtensein der Kirche in die Geschichte und die jeweilige "Welt". Umso notwendiger ist eine griffige grundlegende Vermittlung theologischer und historischer Forschungen und Erkenntnisse, die auch die früheren Konzilien in ganz neuem Licht erscheinen lassen. Dieses Buch wendet sich an Studenten wie aber auch an theologisch und historisch interessierte Laien.

Shrnující historické pojednání o všeobecných (ekumenických) koncilech od Nikáje až po II. vatikánský sněm se obrací k zájemcům o církevní dějiny a dějiny křesťanské teologie. Nabízí odborné, současně však velice čtivé uvedení do světa církevních koncilů, které významným způsobem spoluutvářely dějiny křesťanství, a to jak ve věroučné oblasti, tak i v oblasti instituční. Autor v této knize zprostředkovává výsledky nejnovějších bádání o všeobecných sněmech a ukazuje, jakými způsoby se při nich odehrávalo vzájemné působení církve a dějin, církve a aktuálního „světa“.

In diesem Band sind Aufsätze des Verfassers gesammelt, die an verschiedensten Stellen erschienen sind und um das 1. Vatikanum, den päpstlichen Primat und die Unfehlbarkeit kreisen. Neben den “liegengebliebenen” Projekten des Konzils kommt die Analyse seiner zentralen Diskussionen zur Sprache, außerdem Rolle und Positionen einiger seiner profiliertesten Akteure, nicht zuletzt aber auch weiterführende Ausblicke auf die geschichtliche Rolle und Zukunftsfähigkeit des römischen Primats. Die Publikation möchte so einen Beitrag leisten sowohl für die weitere kirchenhistorische Erforschung des Konzils von 1869/70 wie für die ekklesiologische Diskussion um den Primat, für welche in besonderer Weise, um mit Ignaz von Döllinger zu sprechen, die Zusammenschau des “systematischen” und des “historischen Auges” notwendig ist.