Ivan Jakubec Livres

Hotel Alcron se v českém hotelnictví stal pojmem i symbolem. Podnik je to výjimečný, neboť přežil všechny turbulentní změny, jimiž se 20. století vyznačovalo, a až na krátkou přestávku po privatizaci v 90. letech 20. století slouží svým hostům ve Štěpánské ulici po celých 90 let. Kniha popisuje založení hotelu, osobnost otce-zakladatele Aloise Krofty i jeho podnikatelské aktivity během první republiky, přechází do doby protektorátu, kdy Alcron hostil převážně německou klientelu, a zkoumá také období po roce 1948 až do současnosti. Publikace přispívá k obohacení veřejného prostoru příběhem slavného hotelu, jehož útrobami kráčely dějiny a mezi jehož zdmi se odehrávaly světlé i tmavé momenty české a československé historie.

Publikace přináší komplexní přehled českého hospodářství v širším rámci předlitavského hospodářství. Na teoreticky orientované dvě úvodní kapitoly a kapitoly věnované demografickému a sídelnímu vývoji navazuje část zaměřená na jednotlivé složky hospodářství – zemědělství, průmysl, dopravu, obchod a bankovnictví. V publikaci jsou zařazeny kapitoly o odborném školství, institucích a vědecké komunikaci. Knihu uzavírá kapitola o válečném hospodářství a doplňují ji četné statistické prameny, mapy a tabulky.... celý text

Skripta jsou určena studentům všech fakult VŠE v Praze a studentům dalších vysokých škol se zaměřením na hospodářské dějiny. Zachycují přehlednou a srozumitelnou formou hospodářský vývoj českých zemí od poloviny 19. století do rozpadu československé federace v roce 1992. Skripta tak zahrnují období jednak rozvoje industrializace, období formování československé ekonomiky, období protektorátu, krátkého období obnovy tržního hospodářství, vystřídaného zavedením sovětského hospodářského modelu a končí zahájenou hospodářskou transformací po listopadu 1989. Ačkoliv se jedná o učební text, autoři se pokusili nastínit i nové výklady a hodnocení tak, aby se studenti seznámili s nejnovějšími výsledky bádání českých i zahraničních badatelů. Autorský kolektiv se pokusil zcela nově o koncipování výkladu hospodářských dějin českých zemí, a to s důrazem na základní sektory ekonomiky - primární, sekundární a terciérní sféru.

Motorismus představuje jeden z fenoménů 20. století. Změnil společnost snad ve všech ohledech. Podstatně zvýšil nejen mobilitu společnosti, ale přetvořil i krajinu a města. Automobil se stal podmínkou existence a rozvoje společnosti, dokonce včetně vojensko-strategické oblasti. Bez automobilu se neobejdou jednotlivé sektory ekonomiky. Motorismus s sebou nepřinesl automaticky jen pozitiva, ale také řadu negativ. Autoři se zaměřili na fenomén automobilismu z hlediska české (československé) společnosti od konce 19. století po počátek 21. století. Automobil sledují v několika rovinách: od jeho tradičního využití jako dopravního prostředku, který se uplatnil ve veřejné i individuální dopravě, přes jeho interakci s okolím až po obraz v kulturním světe. Snahou autorů bylo zachytit i změny probíhající po roce 1989. Autoři vytěžili obsáhlý archivní materiál, včetně dobového tisku a nejnovější domácí i zahraniční literatury. Text doprovázejí dobové plakáty a fotografie.

Monograficky pojatá učebnice obsahově vychází z druhého dílu Dějin hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti, který vyšel téměř před deseti lety. Nová učebnice posunuje výklad do poloviny 18. století, aby se tak hospodářské, sociální, politické, právní a kulturní změny protnuly s podmínkami a vlastním průběhem klíčového období – industrializace. Současně se tak vychází vstříc didaktickému pojetí pro vysokoškolskou výuku. Učebnice pojednává o ekonomických, institucionálních, právních a sociálních základech vývoje, o jednotlivých sektorech ekonomiky a o hospodářské stránce první světové války. Autorský kolektiv tvoří přední odborníci na vývoj hospodářských dějin českých zemí v 18. a 19. století. Cílem knihy není poskytnout "jednotný" výklad, ale naopak prezentovat rozdílné přístupy ve výkladu jednotlivých autorů, dané jejich odbornou specializací, což neubírá výkladu na plastičnosti a nenarušuje celistvost díla.

Problematika transferu inovací se zaměřením na patenty, licence a celní úlevy v meziválečném Československu nestála dosud v zorném poli badatelů. Knižní studie Ivana Jakubce je založena na studiu nepublikovaných i publikovaných archivních dokumentů, jako i na dobové a současné odborné literatuře. Sleduje důkazy napojení na evropský(světový) trh s patenty, představované zejména spory zahraničních firem s československými, podílem zahraničních majitelů patentů či patentní aktivitou jednotlivých československých podniků. Transfer inovací v meziválečném období nebyl jednosměrný. Převažovala tendence přihlásit zahraniční patenty v Československu s cílem zajistit si tento prostor, významné procento československých přihlášek a patentů pak bylo realizováno v evropských i mimoevropských zemích. Československý průmysl, resp. českoslovenští vynálezci se tak ocitli v ambivalentní pozici, kdy se jednak stali objektem zájmu vyspělých ekonomik po stránce podání patentových přihlášek, získání patentů či prodeje licencí, jednak sami usilovali o zajištění pozic v zahraničí. Zajímavá zjištění k dosud nezpracovanému tématu přináší také část studie zaměřená na celní problematiku.

Součást řady Stručné dějiny oborů, která zatím obsahuje 9 svazků o průměrném rozsahu 40 stran. Každý sešit poskytuje základní přehled dějin příslušného oboru, jehož lze využít ve výuce dějepisu na všech typech škol i k obohacení výuky odborných předmětů. V obsahu lze nalézt kapitoly: Vývoj ekonomického myšlení, Dějiny bankovnictví, Vývoj státních financí, Měnový vývoj, Dějiny podnikání, Vývoj právního uspořádání atd. Určeno všem studentům, učitelům i široké veřejnosti

Die Monographie verfolgt die wirtschaftspolitische und verkehrspolitische Problematik in Mitteleuropa nach 1945/1949, besonders die Änderungen der Handels- und Verkehrsströme und Determinanten der Handels- und Verkehrspolitik am Beispiel der gegenseitigen CS(S)R - BRD- und CS(S)R - DDR-Beziehungen. Die Bedeutung der tschechoslowakisch–deutschen Verkehrsverbindungen erwuchs nicht nur aus der geopolitischen Lage der Tschechoslowakei und Deutschlands in Mitteleuropa, sondern beruhte auch wesentlich auf der Intensität ihrer gegenseitigen Wirtschaftskontakte und Verflechtungen. Diese historisch weit zurückreichenden Bindungen wurden in den Jahrzehnten nach dem Zweiten Weltkrieg allmählich wieder aufgebaut. Im Unterschied zum Jahre 1918 handelte sich aber nach 1945 nicht nur um die Wiederherstellung von Vorkriegsverhältnissen. Vereinbarungen über die Errichtung von gegenseitigen Handelsvertretungen und über die Regelung des Waren- und Zahlungsverkehrs im Jahre 1967 kamen bereits vor der Wiederaufnahme der diplomatischen Beziehungen 1973/74. Für die CS(S)R blieb BRD der wichtigste westeuropäische Handels- und Verkehrspartner und Hamburg der zentrale Seehafen.