Exploring the unique human ability to create, maintain, and adhere to rules, this book delves into the essence of human identity and the nature of our lives. By examining this capability, it reveals insights into what distinguishes humans from other animals. The author builds upon the ideas of Sellars and Brandom, presenting a fresh naturalistic perspective on inferentialism, making it a thought-provoking read for those interested in philosophy and human behavior.
Kniha je souborem článků, které autor publikoval v průběhu posledních asi deseti let a které se točí kolem tématu, jakou roli hrají normy a pravidla v tom, co dělá člověka člověkem. Autor je přesvědčen, a ve svých textech pro to předkládá důvody, že tato role je zásadní: že schopnost vytvářet a udržovat pravidla a řídit se jimi je jednak specificky lidská a jednak je skrytým zdrojem všech viditelných odlišností nás lidí od ostatních tvorů: našeho jazyka, našeho rozumu či našeho specifického způsobu myšlení.
Focusing on the rapid evolution of modern logic, the book explores the shift from natural to artificial languages and the philosophical challenges that arise from this transition. It delves into the complexities introduced by these new logical frameworks, examining how they impact our understanding of language and thought. Through this analysis, the text highlights the intricate relationship between logic and philosophy in contemporary discourse.
Vyplácí se spolupracovat a je důvěra v jiné lidi racionální? Je člověk homo economicus? Jak se vůbec mohla zrodit lidská komunikace? Produkuje evoluce zákonitě sobce? Účinným pomocníkem při hledání odpovědí na tyto otázky, které si kladou jak přírodovědci, tak filozofové, může být mimo jiné teorie her. Ta vznikla v polovině minulého století na půdě matematiky jako nástroj, jenž měl lidem pomoci se orientovat a rozhodovat ve složitých a zejména konfliktních situacích. Brzy si však našla uplatnění i daleko za hranicemi ekonomie, na niž se nejprve soustředila. Dnes proniká do sociologie, politologie i jiných společenských věd, do evoluční teorie a samozřejmě i do filozofie. Tato knížka se pokouší přístupným, nematematickým způsobem vysvětlit, jaké problémy nám tato teorie může pomoci objasnit.
Zajímá vás, kam se posunula logika od 20. století? Kde všude se logika uplatňuje? Co obnáší spojení logiky a lingvistiky nebo logiky a psychologie? V rukou budete držet srozumitelného průvodce historií a hlavně současností logiky a jejích záludností. Co je nového v logice zaručuje snadnou orientaci v této obtížné disciplíně. Pozor pouze po přečtení!
Kniha je soustavným pojednáním o problémech filosofie logiky a přístupech k jejich řešení; je ovšem napsána trochu jinak, než bývají knihy o filosofii logiky po světě obvykle psány. Na jedné straně se snaží ukazovat, že problémy, s nimiž logika a filosofie logiky zápasí, často vznikly mnohem dříve než v době, kdy se objevila moderní logika; na druhé straně se ale snaží ukázat, že je tu specifický druh filosofických problémů týkajících se logiky, který skutečně vznikl až se vznikem moderní logiky a kterému dosud není věnována patřičná pozornost. Kromě tradičních témat (například problematika logických paradoxů, vymezení logické formy, logické zachycení „obecnin“ aj.) se tudíž práce zabývá i ryze novodobými problémy logiky (spojenými například s axiomatizací logických kalkulů a vytvářením jejich množinových modelů, s otázkou jejich úplnosti a neúplnosti, či s bující pluralitou logických systémů). Kniha je psána tak, aby byla srozumitelná nejenom úzkému okruhu odborníků; je tedy vhodná pro studenty různých oborů, kteří přicházejí s logikou do styku, i pro zájemce o logiku z řad široké odborné veřejnosti.
Málokdo pochybuje, že člověk nemá jen tělo, ale také mysl. Co to však ta mysl je? Je to nějaký vnitřní prostor, kde se prohánějí myšlenky, pocity a přání, jak to intuitivně vnímáme? Nebo je to spíše jenom činnost mozku, jak nám říkají vědci? Kniha se snaží vyložit pojem mysli tak, aby na jedné straně nebyl ničím esoterickým a pro vědu nestravitelným, ale aby zároveň ospravedlnil intuitivní představy, které o mysli běžně máme. Mysl, tak jak ji dnes vnímáme, je podle autora jistý společenský konstrukt, který se však v rámci historického vývoje propracoval do pozice skutečné reality.
Jakou roli hrají v lidském životě pravidla? Člověk by řekl, že nevelkou a spíše otravnou: pravidla pravopisu, pravidla slušného chování či daňové zákony se nás zdají spíše obtěžovat než cokoli jiného. Proto možná leckoho překvapí, že filosof Immanuel Kant viděl výlučnost lidského druhu právě v tom, že jsme schopni sami sobě stanovovat pravidla a zákony. Někteří filosofové se i dnes v tomto ke Kantově myšlence hlásí a vidí člověka především jako normativní, to jest pravidly se řídící bytost. Mnozí z nich se dokonce domnívají, že určitý druh pravidel stojí i v základě našeho jazyka i našeho lidského způsobu myšlení.
Kniha nabízí netradiční úvod do světa moderní logiky. Předkládá čtenáři řadu filozofických otázek, které se týkají východisek a cílů logických teorií a jejich formálních aparátů. Krok za krokem pak ukazuje, jak je logika geneticky spjata s přirozeným jazykem a jak se obrysy běžných i méně běžných logických systémů vynořují z reflexe toho, jak běžně odůvodňujeme svá tvrzení. Nabízí tak alternativu k rozšířené představě, podle níž je smyslem logiky zachycení nějakých velice abstraktních a velice fundamentálních zákonů, které vymezují pole působnosti rozumu. Čtenářsky přístupným, ale netriviálním způsobem otevírá cestu k pochopení klíčových pojmů i metod tzv. klasické logiky i nejvýznamnějších systémů neklasických logik. Může tak být užitečná jak pro čtenáře, kteří se chtějí s logikou seznámit, tak pro ty, kdo už mají toto seznámení za sebou, ale zajímají je otázky, jež učebnice logiky obvykle bez povšimnutí přecházejí.
O co se dnes filozofové přou? Mohou být filozofické spory zajímavé i pro normálního člověka? Tradiční úvody do filozofie často odrazují těžko proniknutelnou hantýrku i tím, že prozrazují přílišnou zahleděnost filozofie do sebe sama. Tato kniha je jiná, čtivá i zábavná. Autor na příkladu několika problémů ukazuje, že filozofie nám dokáže zprostředkovat skutečně pozoruhodné poznatky, dokonce někdy i takové, které v člověku vyvolávají pocit, že mu padají klapky u očí.
