Jakub Kohák Livres

Fejeton nebo též hezky česky podčárník má čtenáře především oblažit a osvěžit. Nabídnout zábavnou formou neotřelý pohled na běžnou či zdánlivě banální skutečnost. Kdo jiný by se měl chopit takového úkolu než nejvíc kůl spisovatel na české literární zahrádce? Tramtadadááá! Jakub Kohák předkládá všem milovníkům kvalitní četby další lahůdku – soubor fejetonů, které vycházely v časopise Žena a život v letech 2019–2024 a z nichž to humorem, satirou, nadsázkou, slovními hříčkami a ironií (i tou sebe-) jenom prýští.

OBJEVY. Vůbec první Magazín MF DNES vyšel v září 1993 a hned v prvním čísle byla také rubrika Objev dnes. Za vznikem rubriky stál novinář Martin Komárek, mistrovskými příspěvky ji rozvíjel Ladislav „Denis“ Verecký. Od července roku 2010 se ostře řezaného objevitelského pera ujímá i Jakub Kohák. „Mám satirické šlehy rád, ať už psané nebo kreslené. Kohákův text je satira formou i obsahem a jako taková mi vůbec nevadí, právě naopak – bylo by mi bez nich smutno,“ říká k úrovni Kohákových textů politik Miroslav Kalousek. Občas se najdou čtenáři, kteří sem tam obsah Objevu vážně vezmou a pak píší nactiutrhačné dopisy třeba senátoru Škromachovi. Ten pak odpovídá: „Opět mi dorazilo několik mailů, kde mi lidé nadávají, a proto šiřte dál prosím tuto informaci: Je to novinářská kachna nebo nějaká rubrika pro pobavení čtenářů“.

Nejvíc kůl spisovatel na české literární zahrádce není nikdo menší než čestný habán Jakub Kohák. Tento čarostřelec, kmotr papaboxu, zasloužilý tvářník a majitel hanbostřílu předkládá všem milovníkům kvalitní četby své perly – humorné příběhy a postřehy ze života, které vycházely jako fejetony v deníku Metro v letech 2019–2023. Kniha tím volně navazuje na předchozí tituly Svět podle Koháka (Kůly v plotě 0.5) a Kůly v plotě.

Kniha představuje unikátní soubor 12 povídek ze světa reklamního prostředí, plných štiplavých, humorných a ironických příběhů situovaných právě do světa marketingu a reklamy. Vedle sebe tak najdete povídky textaře kapely 100 zvířat Tomáše Belka, držitele Státní ceny za literaturu Pavla Brycze, textaře a zpěváka JAR Oto Klempíře, držitelky Magnesie Litery za objev roku Lenky Elbe, režiséra a baviče Jakuba Koháka nebo básníků Pavla Sobka a Jitky Bret Srbové. Kuriozitou knihy je povídka v kafkovském stylu vytvořená umělou inteligencí, tedy možným reklamním textařem budoucnosti. Výtěžek z knížky bude věnován na nevidomé a slabozraké ve spolupráci s nadací Dostaň šanci.

„Za všechno může Lenora. Totiž, abyste rozuměli, nemyslím ,lenost‘, kterou mám v sobě pevně vrozenu až zakódovánu, nýbrž kamarádku Lenku Maureryovou, která si čertvíproč říká právě Lenora a která si čertvíproč kdysi řekla, že bych právě já byl vhodným adeptem k sepisování sloupků pro deník Metro. Pracovala tam kdysi jako hledač ryzích talentů, a protože s ryzím talentem nemohla zřejmě nikoho najít a já ji vždy na nějakém večírku blažil kravinama, tak si vystačila se mnou. A hle?! Vyplatilo se! Díky tomu spatří světlo světa tento literární skvost!“ Kniha obsahuje humorné příběhy a postřehy ze života, které vyšly jako fejetony v deníku Metro, i některé dosud nepublikované texty.

Jakub Kohák přispívá do zlatého fondu české literatury knihou Kůly v plotě 0.5, která je prequelem sequelu Kůly v plotě. Jak je to možné? Tato kniha totiž vyšla v roce 2014 jako Svět podle Koháka, takže Kůly v plotě byly jejím sequelem. Nyní ovšem vychází v novém kabátku a úpravě jako Kůly v plotě 0.5, tedy prequel Kůlů v plotě. Jakub Kohák tímto bezprecedentním počinem zvedl rukavici vhozenou Georgem Lucasem a pozvedl možnosti umělecké tvorby na zcela novou, netušenou úroveň. Kniha obsahuje humorné příběhy a postřehy ze života, které vycházely jako fejetony v deníku Metro do roku 2014.

Vážený čtenáři, díky, že právě třímáš v rukou tento literární skvost! I když cesta nebyla lehká. Co sprostých slov mi vyškrtali! Darmo hartusit. Z některých mých ostrých a nabroušených počinů se stalo měkké čtivo pro slečinky. Ovšem i po zásahu cenzora se našli lidé, kteří si dali tu práci, a ohodnotili jimi právě přečtené čtivo. Jako například paní Kamila Nová z Rokycan, která téměř 30 let působila jako středoškolská profesorka českého jazyka. Zde úryvek z jejího dopisu: „… Nejsem zastáncem toho, aby byla umělecká díla psána jen spisovným jazykem. Ale i nespisovný jazyk může mít svou kulturu, a to dokonce i jazyk vulgární, je-li užit funkčně. Ne však, je-li jeho užití bezdůvodné – což je případ i Vašich textů, i když... vezmu-li v úvahu stupiditu jeho obsahu, pak vlastně toto stupidní vyjadřování obsahu odpovídá.“ Nějaká jiná milá paní mě dokonce navrhovala vykastrovat! Nyní se ovšem pobavíš ty, čtenáříčku. Anebo možná poučíš. Anebo ani jedno. Tak uvidíš sám... Pěkné počtení přeji a nezapomeň, že život je jen trik a pápěříčko. Jakub Kohák, kazbunda a hašašíra