Tomáš Pospiszyl Livres

Kdysi dávno pro sebe MILAN HOUSER (*1971, CZE) objevil lak jako jedinečný malířský materiál. A od jeho používání už neustoupil. Rozhodující okolností nejspíš bylo, že jeho přelíváním a rozpouštěním je možné v obraze budovat nečekanou hloubku, prostor a objem. Lakem se dají modelovat, překrývat nebo obalovat objekty, umí být rafinovaně nenápadný i okázalý. S jeho složením a konzistencí lze neustále experimentovat: dají se do něj přimíchávat ingredience, které se stávají nositeli specifických významů, je možné zkoušet nové interakce jednotlivých vrstev laku, dá se do něj řezat, dá se leštit a hladit. Lakové kaluže si dokážou vizuálně podrobit okolí, odrazem v lesklém povrchu kamuflují i pohlcují realitu, podmaňují a přizpůsobují si okolní svět. Obraz se pak může chovat tak, jak mu obvykle nepřísluší: může být sochou, designem, land artem, je proměnlivý a nestálý. Čeština, angličtina, francouzština.

Česko-anglický atlas popisuje na 550 soch vzniklých v období tzv. normalizace (1969-1989). V této době byly plastiky nedílnou součástí architektury a byly na ně vyčleněny finance (4 procenta) v rámci celkových nákladů na stavbu. Vznikalo tak velké množství uměleckých děl značně rozdílné kvality. Kniha popisuje sochy, objekty či mozaiky umístěné ve veřejném prostoru v Praze, v městech ČR i na Slovensku. Sochař Pavel Karous se s nadhledem a vtipem pokusil o rozčlenění plastik do různých skupin podle vizuálního působení, přičemž se inspiroval členěním v živočišné a rostlinné říši. Najdeme tu tedy např. rod sorela, druh ztratila klíče, rod bruselská těžítka, druh trifidi atd. Fotografie objektů pořídil Hynek Alt. U každé sochy je kromě fotografie uveden její autor, název, materiál a umístění. Krátká charakteristika je zařazena vždy na začátku skupiny soch začleněných pod jeden druh (čeleď, rod). Závěrečné shrnující stati jsou z pera T. Pospiszyla, S. Jankovičové a J. Kořínkové. Doprovodný materiál k druhému, revidovanému vydání tvoří katalog fotografií modelů sochařských realizací.

Monografie malíře, grafika, kreslíře a ilustrátora Jana Híska. Kniha zachycuje autorovu intenzívní tvorbu mezi lety 1995 a 2001. Jan Rous o jeho mystickém díle řekl: „Hískova fantazie si sice vytváří blízké snové bytosti, jejich základ je ovšem prvotně podmíněn světlem. Rodí se ze světla, aby vzdorovaly temnotě nebo ji dokonce překonávaly, jsou plny pozitivní zvěsti, bytostně sakrálních obsahů.“ Vázaná kniha plná velkoformátových reprodukcí Hískových kreseb a maleb s úvodem a texty Charlotty Kotíkové, Otto M. Urbana a Tomáše Pospiszyla. Svá výtvarná díla doprovodil sám autor několika poetickými texty.

Výstavu Františka Skály doprovází katalog, jenž představuje autorovy práce vzniklé od roku 2004 do současnosti, instalované v jednotlivých pavilonech expozice ve Valdštejnské jízdárně či jako solitérní monumentální sochy. Publikace se dá chápat jako přehlídka několika autorových tematických expozic, kdy jedna zdánlivě zpochybňuje předešlou a zaběhnutý obraz o autorově práci. Celek však vyjevuje skrytý řád, názor na svět, předmět uměleckého zájmu a zkoumání, které chce Skála prostřednictvím své tvorby co nejpřesněji artikulovat.

Rozsáhlá a výpravná publikace vydaná k příležitosti výstavy v pražském Rudolfinu v roce 2017.

Kniha obsahující více než 900 vyobrazení nálepek, nástřiků a 3D instalací nasbíraných v ulicích Prahy v prvních letech 21. století je jedinečným dokumentem o umění ulice, street artu. Jde o první publikaci podobného typu v českém jazyce systematicky mapující jedno místo - Prahu, unikátní dokumentaci časově pomíjivého jevu, který naši potomci možná budou považovat za jeden z mála autentických uměleckých projevů počátku 21. století. Úvodní stať definuje street art jako specifický druh uměleckého projevu ve veřejném prostoru. Pod tento pojem spadá graffiti, díla vytvářená pomocí šablon (stencily), sticker art (nálepky), rovněž plakáty, reliéfy či prostorové instalace. Publikace zachycuje různé formy street artu v pražských ulicích, a to prostřednictvím barevných fotografiích z posledních pěti let. Autoři upozorňují na pomíjivost projevů street artu, rovněž na jeho rozporuplné přijetí ze strany veřejnosti i odborníků (jedni je považují za organicky vznikající umění bez vazeb na oficiální instituce, jiní za vandalismus). Kniha se nezaměřuje na dokumentaci pražských graffiti, kterým byla nedávno věnována samostatná publikace.

A book of Czechia's most attractive artist.Ten successful years of the first schizophrenia produced in series now in full-color with graphic design by Marek Pistora. A book that reveals art to be a ride in the clouds in skin-tight hi-tech overalls. Jiří Černický seduces us in his own texts and the colorful theoretics of Tomáš Pospiszyl and Lity Barrie.

Výpravná kniha poprvé představuje práci brněnského performera a konceptuálního umělce Vladimíra Ambroze. V sedmdesátých letech chtěl dát svému životu smysl a reflektovat pokřivenou dobu. Sledoval nesnesitelný program tehdejší televize, zaparkoval se na ulici jako automobil nebo vycházel do města se zrcadlem, které nastavoval zvláštním věcem. Ambrozova činnost v oblasti performance a intervencí do veřejného prostoru trvala jen několik let, avšak v druhé polovině sedmdesátých let se stal součástí brněnské umělecké scény mimo oficiální instituce. Jeho práce reflektují civilizační témata a reagují na temnou atmosféru normalizace. V československé performance jsou unikátní důrazem na fotografickou dokumentaci, která slouží nejen k zachycení výkonu, ale blíží se inscenované nebo esteticky působivé konceptuální fotografii. Ambroz byl také prvním, kdo kombinoval performance s videem. Bohatě ilustrovaná kniha obsahuje umělcův archiv s dokumentací jeho akcí. Historik umění Tomáš Pospiszyl zasazuje Ambrozovu práci do kontextu československé i světové performance. Kniha rovněž obsahuje vzpomínky jeho přátel a spolupracovníků, jako jsou Petr Štembera, Marian Palla a Pavel Büchler.

Kniha mapuje tvorbu Davida Černého od konce 80. let do současnosti, autorem textu je kunsthistorik Tomáš Pospiszyl. Všechny texty jsou v knize uvedeny v české a anglické verzi.