Jakub Charvát Livres

Focusing on the politics of electoral reform in Central Europe after 1989, the book analyzes the key actors involved in changing electoral rules, their motivations, and the contextual factors that influenced these reforms. It delves into the processes of reform and their political consequences, particularly regarding proportionality and personalization in electoral systems. This examination provides a comprehensive understanding of how post-Communist changes shaped the political landscape in the region.

Renomovaní čeští autoři zpracovávají odborné politologické analýzy prvního dvacetiletí politického vývoje v České republice. Čtenářům předkládají především syntézu mnoha dílčích studií a prací zabývajících se politickými a ústavněprávními aspekty transformace české společnosti po roce 1989. Využijme proto jedinečné šance podívat se na politické dění v naší zemi za posledních dvacet let s odstupem času a s příslušným nadhledem. Tuto ojedinělou monografii jistě ocení nejen vysokoškolští studenti, ale i široká veřejnost.

Volby a volební systémy představují jednu ze základních a nejpodstatnějších institucí moderních demokratických politických systémů a jsou jedním ze základních pilířů moderních demokracií jako takových. Studium volebních systémů a jejich mechanismů je proto předmětem poměrně velkého množství odborné politologické literatury, ba dokonce patří k nejvýznamnějším tématům soudobé politologické analýzy. Ústředním tématem a hlavním cílem této publikace je detailní diachronní srovnávací analýza politiky volebních reforem v Československu a v České republice po roce 1989 a jejích proměn v průběhu času. Autor primárně sleduje reformní procesy vztahující se k volebním pravidlům pro Federální shromáždění a Českou národní radu v době existence ČSFR, respektive k nastavení základních parametrů volebního systému do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR od roku 1993.

Kniha si klade za cíl postihnout a analyticky využít nejnovější trendy v rámci tohoto dynamického podoboru politologie. S využitím multidisciplinárních a transdisciplinárních přístupů se autoři zaměřují na klíčová témata, jež tvoří jádro sou-dobé politologie. Postupně jsou tak představeny a analyzovány politické ideologie, systémy vládnutí, státnost, regionalismus, reprezentace zájmů, političtí aktéři, volební systémy, ústavní inženýrství a v neposlední řadě politická komunikace. Analýza je přitom založena na prolínání témat různými kapitolami tak, abychom zkoumané fenomény prezentovali v rámci celku. Velkou výzvou pro naši analýzu je „hybridizace“, spočívající v rozvolňování charakteristik či hranic mezi jednotlivými případy a typy. Klasické definice politických režimů, politických stran apod. jsou tak podrobeny falzifikaci a analýze založené na hledání nástrojů k překonání „nejasností“ spojených s přibývajícím počtem případů a rozostřováním hra-nic. Další výzvou k analýze jsou témata, jež se na úkor „tradičních“ nově etablují a u nichž pozorujeme posilující trend. K takovým dozajista patří politická komunikace, ale také stále zpřesňovaná analýza voleb.

Ústředním tématem předkládané kolektivní monografie jsou v pořadí druhé přímé prezidentské volby, které proběhly v České republice v lednu 2018. Kromě vlastní analýzy průběhu a výsledku volby si publikace klade za cíl teoreticky rozvinout diskusi o dopadu zavedení přímé volby prezidenta na politický systém a dále analyzovat specifičtější aspekty kampaní, včetně nových prvků (vliv sociálních sítí či fake news). Cílem prvních dvou spolu úzce provázaných kapitol je uvést čtenáře do problematiky přímé volby prezidenta ČR v širším ústavně-právním a politologickém kontextu. Následujících šest kapitol je koncipováno jako dílčí případové studie analyzující prezidentskou volbu z různých perspektiv, jakými jsou například narativ prezidentských kampaní, prezidentské debaty, komunikace kandidátů a jazyk používaný v kampaních, sentiment a emoce v kampani na Facebooku, financování kampaní, veřejné mínění v prezidentské volbě či výsledek samotné volby.

Publikace renomovaných českých politologů, kteří se dlouhodobě věnují výzkumu voleb a volebních systémů, se zaměřuje na analýzu a průběh voleb do Evropského parlamentu v Česku v roce 2019. Zkoumaná problematika je přitom nahlížena z několika různých výzkumných perspektiv, a sice institucionálně-procedurální v podobě srovnávací analýzy nastavení volebního systému pro evropské volby v Česku, politicko-komunikační v podobě pojednání o politické komunikaci a kampaních hlavních českých politických stran před těmito volbami, či volebně-geografické v podobě analýzy prostorového rozložení voličské podpory hlavních českých politických stran. Právě kombinace těchto přístupů, při jejich zarámování do konceptu voleb druhého řádu, přináší ucelený pohled na volby do Evropského parlamentu v Česku v roce 2019, a přispívá tak k pochopení jejich výsledků. Tuto knihu jistě ocení nejen akademičtí pracovníci a vysokoškolští studenti, ale rovněž široká veřejnost.