Základem komentáře je evangelijní příběh o setkání Ježíše s bohatým mladíkem z Markova evangelia (Mk 10,17–31), který je volně citován spolu s následným Ježíšovým rozhovorem s učedníky na téma majetku. Interpretace tohoto biblického úryvku je vynikající ukázkou syntézy a propojení živé víry s kulturou slova a vzdělaností, která odpovídá moudrosti.
Vychovatel je spis o třech knihách věnovaný začátečníkům v křesťanské víře z řad bohatých alexandrijských Řeků. Jeho cílem je připravitposluchače, kteří se nechali oslovit křesťanskou zvěstí,k tomu,aby mohli vstoupit hlouběji do poznání Boha. Tato příprava byla vedena nikoli cestou obecných poučení, ale pomocí praktických rad a doporučení vztahujících se k dílčím oblastem života. Celá první kniha Vychovatele je přitom věnována úvodu, který Klement předřazuje jednotlivým instrukcím křesťanské etiky: poučení o duchovním dětství a Boží výchově věřícího a také o významu křtu a eucharistické hostiny. Na závěr je připojen Hymnus ke Kristu Spasiteli.
Klement byl řecký křesťanský teolog známý především jako autor sedmi knih Stromat. Jeho slavný spis si klade ambiciózní cíl: poskytnout studentům teologie „výklad těch nejpodstatnějších otázek“, předat v neporušené podobě „posvátnou tradici“ předávanou v alexandrijské církevní obci od jejích židovských prvopočátků a zároveň oslovit širokou čtenářskou veřejnost z řad řeckých filosofů, příslušníků židovské obce i stoupenců sekt. Výpisky z Theodota jsou součástí poněkud záhadného textu, dochovaného v rukopise za Stromaty a nadepsaného titulem „Osmá kniha Stromat“. Tento text má charakter různorodých poznámek a tradičně bývá členěn na tři části nazývané Osmá kniha Stromat, Výpisky z Theodota a Eclogae propheticae. Část první a třetí již v českém překladu vyšla a nyní je českému čtenáři zpřístupněna i část druhá. Jedná se o poznámky obsahující převážně citace a parafráze z děl valentinovských gnostiků a připojené Klementovy komentáře. Jde tedy bezpochyby o jeden z nejdůležitějších dokladů valentinovské gnóse a také o cenný pramen poznání Klementova vlastního teologického myšlení formovaného mimo jiné v konfrontaci s těmito naukami.
Další svazek díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské. Pátá kniha Stromat se zabývá vztahem víry a poznání. Víra není jen etický postoj, ale také podmínka umožňující poznat to, co je bytostně nepoznatelné. V rámci výkladu o skrytosti pravdy se Klement věnuje otázce symbolu a mnohoznačnosti a podává (na křesťanské půdě nejstarší) popis „negativní cesty“ výstupu k Bohu. Řecko-české vydání, úvod, překlad a poznámky M. Havrda.
Další svazek stěžejního díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské. Čtvrtá kniha navazuje na výklad o víře jako základu správného jednání. Na příkladu křesťanského mučedníka představuje ideál dokonalého člověka, jehož ochota vzdát se vnějších dober není výrazem nenávisti ke světu, ale svědectvím lásky k Bohu. Řecko-české vydání, překlad V. Černušková, úvod a poznámky M. Šedina.
Další svazek díla Klementa Alexandrijského (2.–3. stol. po Kr.), které je první rozsáhlou konfrontací křesťanského myšlení s řeckou filosofií a pokusem rozvrhnout možnosti filosofie křesťanské. V šesté knize Stromat navazuje Klement na úvahy o vztahu křesťanské gnóse k řecké filosofii. Podobně jako židovský zákon je také filosofie součástí božské ekonomie spásy, projevem řecké zbožnosti, který odpovídal možnostem lidského poznání před příchodem Krista. Klement na jedné straně přitakává novozákonní výzvě neuctívat Boha „po způsobu Řeků“, na druhé straně však nachází v postupech řecké filosofie a věd celou řadu motivů, jejichž skutečný význam lze odkrýt teprve na půdě gnostického poznání. Řecko-české vydání, úvod, překlad a poznámky M. Šedina.
Další dvě části osmidílného pojednání významného představitele alexandrijské patristiky (zemř. asi r. 215), které na pozadí dialogu s filosofickou tradicí a heterodoxními naukami odkrývá etické a hermeneutické předpoklady křesťanské theologie. Druhá a třetí kniha pojednávají o víře jako předpokladu poznání a etice manželského života a celibátu. Český překlad v zrcadlovém řecko-českém vydání, komentář a úvodní studii připravili M. Šedina, V. Černušková, J. Plátová.
Kniha obsahuje překlad tzv. osmé knihy Stromat, pozoruhodného filosofického textu, který se dochoval za sedmi knihami Stromat v byzantském rukopisu. Jedná se patrně o Klementovy výpisky z filosofického zdroje, jehož ústředním tématem je teorie vědeckého důkazu, rozpracovaná na aristotelském základě a na pozadí protiskeptické polemiky. Kromě vlastní teorie důkazu zahrnuje též diskusi o metodě zkoumání, diairesi, definici a kategoriích a pojednání o příčinách. Řecko-české vydání připravil M. Havrda. Publikace rovněž přináší obsáhlé rejstříky pramenů, vlastních a místních jmen i významných theologických a filosofických pojmů ke Stromatům I-VII. Jejich zajímavost spočívá mj. v tom, že dílo Klementa Alexandrijského obsahuje velké množství jinak nedochovaných zlomků (jak z oblasti nekanonické raně křesťanské tradice, tak z klasické literatury), v případě biblických citací dosvědčuje často první křesťanský výklad daného místa. Rejstříky sestavili V. Černušková, J. Plátová a M. Šedina (ve spolupráci s R. Bužkem).
Sedmá kniha je poslední souvisle dochovanou částí Stromat. Je věnována otázce zbožnosti a cíli křesťanského života. Křesťanský „gnostik“ podle Klementa není člověkem pověrčivým, avšak ani atheistou, je bytostí, která s láskou poznává Boží vůli a „sama sebe tvoří“ k Božímu obrazu. V závěru se Klement vyrovnává se skeptickou námitkou, podle níž neshody mezi různými proudy křesťanského myšlení zpochybňují možnost poznat pravdu na základě víry. Řeckočeské vydání, úvod a překlad V. Černušková, poznámky J. Plátová.
