Karel Koutský Ordre des livres

Obsáhlý přehled české architektury v období let 1958-1989.

Američan Alfred Stieglitz (1864–1946) nejenže nechybí v žádných vážně míněných dějinách světové fotografie. Patří k nejdůležitějším osobnostem západního umění. Evropa, kde začal fotografovat, mu nabídla také zkušenost s uvolňováním vazeb výtvarných děl k předlohám a vnějším reáliím obecně. Americké umělce i veřejnost s tíhnutím k nefigurativnosti soustavně seznamoval již před první světovou válkou. Odtud též důraz na oduševnělost jeho vlastního fotografování. V New Yorku se uplatnil coby fotograf a zároveň redaktor, publicista, vydavatel, organizátor, galerista, kurátor, mecenáš a sběratel. Pod hlavičkami The Little Galleries of the Photo-Secession, 291, The Intimate Gallery a An American Place zpřístupňoval během čtyř dekád díla uznávaných i začínajících amerických a evropských tvůrců. Náleží k těm, kteří svými zájmy a vkusem proměňovali mínění o tom, čím vlastně moderní umění je a jak může vypadat. Zvláště se zasadil o přijetí fotografie mezi disciplíny vyhovující nárokům vysoké kultury. Reprodukce otištěné v druhé české monografii Alfreda Stieglitze pocházejí ze sbírek Metropolitního muzea v New Yorku.

Sotva se u nás najde někdo, kdo by neznal legendární film Císařův pekař a pekařův císař. Nelze si na něj nevzpomenout při četbě této knihy. Pojednává o tom, jak se naši předkové učili poznávat svět kolem sebe a jaké nástroje k tomu používali. Jak se přímo dobrodružně a často strastiplně prodírali od víry a pověry k poznání, že vše je jinak, než jak se dosud jevilo či – přesněji – myslelo a kázalo. Od astrologie k astronomii, od alchymie k fyzice a chemii, od ranhojičství k lékařství, prostě od báchorek a smyšlenek ke skutečné vědě, tak jak ji známe dnes. Jak se měnil pohled na úlohu a význam poznání a jeho protagonisty, mezi nimiž se najdou skuteční badatelé a učenci, ale i nejrůznější podvodníci a předstírači. A jak to, co bylo kdysi učeností, je dnes často šarlatánství, a co bylo dříve kacířství, je dnes odvážnou myšlenkou.

V nakladatelství "Fotorenesance" vychází další kniha, která není pouze fotografická. Basník Stanislav Vávra doprovází svými texty fotografie Karla Koutského. Oba autoři začali spolupracovat zhruba před rokem a výsledkem je tato publikace. Texty Stanislava Vávry se prolínají s fotografiemi Karla Koutského a společně vytváří básnické dílo. Vávra byl v padesátých letech členem surrealistické skupiny "Libenští psychici" a spolupracoval s B.Hrabalem a Vl.Boudníkem. Fotografie K.Koutského jsou známy z výstav a z několika vydaných monografií Společný výběr fotografií dává této publikaci ojedinělý zážitek při soustředěné četbě.

Postavení draka v nejen středověkých legendách. Co je to vlastně drak? Jakou úlohu mělo toto fascinující stvoření v myslích lidí, kteří byli pevně přesvědčeni o jeho existenci? Jak se od sebe lišili draci, které si vysnili odlišní lidé? Z mnoha fantastických zvířat evropských mýtů patří drak mezi ty nejoblíbenější, ať už jako kladný, nebo častěji jako záporný hrdina. Draci však nejsou původním evropským vynálezem ani čistým produktem středověkého myšlení. O vývoji pojetí draka po dobu téměř 1000 let až k dnešní představě se dočtete právě v této knize.... celý text