Ivan Motýl Livres

Básník a publicista Ivan Motýl sestavil výbor poezie, která vznikala v Ostravě nebo se jí věnuje. Kromě básníků z regionu se v knize objevují jména Jaroslava Seiferta, Milana Kundery, Jana Skácela nebo J. H. Krchovského. Vedle jmen známých z čítanek i poetických činů písničkářů (Streichl, Nohavica) ale i ti, kteří poezii psali jen příležitostně. A taky samozřejmě Petr Bezruč. Do výboru Motýl zařadil 163 básní, je zastoupeno 120 autorů, někteří se opakují, aby zůstával rytmus a atmosféra. Antologii editor člení do čtrnácti oddílů a každý je uvozen citacemi z dobového tisku. Celkové řazení textu, mikroúvody (citace) na počátku jednotlivých kapitol, zvláštní tematické „řezy“ napříč časem, které do sousedství vřazují jinak značně odlišné básnické typy a poetickým naturelem protichůdné autory, drží knihu víc než náležitě pohromadě a udržuje čtenáře v pozitivním napětí, kdekoli knihu otevře. Antologie má svůj nezaměnitelný ráz, je to briketa poctivá, která ohřeje.

Antologie básní o pivu a pivní poezie od roku 1880 po současnost. Knížka představuje národní bardy i autory regionální a zdánlivě bezvýznamné. Čtenář se v knize setká například s Egonem Bondym, Ivan Divišem, Jaroslavem Durychem, Jaroslavem Erikem Fričem, Břetislavem E. Frýdlantským, Zbyňkem Hejdou, Homérem (Pavlem Ambrožem), Františkem Hrubínem, Petrem Hruškou, Lvem Karvinským, Ludvíkem Kunderou, Janem Nerudou, Naděždou Plíškovou, Pavlem Rajchmanem, Zdeňkem Rotreklem, Jaroslavem Seifertem, Andrejem Stankovičem, Ivanem Wernischem, Jaroslavem Žilou a mnoha dalšími autory.

Struska, krom Erbenovy Kytice jediná česká básnická sbírka komiksem. „Rytmus Majakovského pochodů, levá, pravá. Slovo zahalené do komiksové podoby ostravského sochaře Petra Szyrokého, který uhelnou šlamovou přízí splétá entuziastický svět Ivana Motýla.“ Píše v doslovu ke sbírce básník Petr Čichoň.

Tohle je ryzí poezie, bez umělých ochucovadel i bez filosofických reflexí.

Obrazy z let 1960 až 1969. Kamenný Stalin na Letné versus kapela Blue Effect v pražském New Clubu. Procesy s účastníky studentských majálesů, všudypřítomná StB, ale i zrození nové vlny československého filmu nebo stěžejních děl Milana Kundery, Bohumila Hrabala či Ladislava Fukse. Kniha dokumentuje éru, která započala tvrdou totalitou, pak přinesla velké naděje a nakonec o to větší zklamání.

Obsazení: 4 ženy, 8 mužů Hlavním hrdinou dramatu je Vladimír Vašek, bez iluzí zobrazený jako nenápadný poštovní úředník z Brna, který přichází do Frýdku. Láska k hospodské Marii a duch zbídačeného kraje probouzejí jeho alter ego, „opilého gajdoše“, bezrukého Petra Bezruče. Krátký příliv tvůrčí odvahy však brzy ustupuje. Dějiny se přes autora Slezských písní valí a odhalují jeho slabosti. Jeho verše se stávají emblémy komunistické propagandy, zatímco on sám autorsky vyhasíná. Divadelní text obsahuje poezii Petra Bezruče, s několika básněmi zaznívajícími v celém rozsahu a dalšími verši zpracovanými v dialozích. Spisovatel Jan Balabán vytvořil dramatickou linku, zatímco Ivan Motýl se zaměřil na dobové reálie. Při čtení ostravského tisku z přelomu 19. a 20. století Motýl zjistil, že Bezruč mohl čerpat inspiraci z aktuálního zpravodajství, které odráželo násilí a sociální rozdíly v regionu. Ostravsko, s obrovským kapitálem a sociálními kontrasty, se stalo místem, kde z upachtěných vetešníků vyrůstali úspěšní podnikatelé, zatímco zbídačení Poláci žili v nevyhovujících podmínkách.

Chcete zažít poslední dva roky prezidentství Václava Havla, stotisícovou demonstraci na Václavském náměstí během televizní krize a tragikomické vysílání "bobovize"? Zajímá vás, jak to premiér Stanislav Gross "myslel upřímně", odkud vzal peníze na nový byt a co obsahovala Kubiceho zpráva, která rozhněvala poslance? Pamatujete si, proč premiér Jiří Paroubek, zvaný Buldozer, rozehnal CzechTec v Mlýnci a jak blízko měl ke kolotočářům z Matějské pouti? A jak to, že banky stále půjčovaly miliony "spřízněným klientům", a když zkrachovaly, stát částečně splatil jejich dluhy, zatímco na klienty zbankrotovaných kampeliček se vykašlal? Publikace dokumentuje počátek třetího milénia a je volným pokračováním knihy "Taková byla 90. léta" vydané v roce 2016. Tým autorů zachycuje více než 300 příběhů z let 2000 až 2010, doplněných o citace z dobového tisku a dosud nepublikované snímky předních fotoreportérů z Týdne. I když od popisované éry neuplynulo mnoho času, je důležité si připomínat, proč si mnozí čeští politici tykali se zavražděným mafiánem Františkem Mrázkem nebo jak levně se prodaly akcie těžební společnosti OKD.

Česko-anglický katalog k samostatné výstavě ostravského malíře, odborného asistenta z Ateliéru malby Fakulty umění Ostravské univerzity, která se konala 6.–31. března 2019 v Cechovně Dolu Michal. Publikace prezentuje průřez tvorby umělce s důrazem na práce z posledních let. Texty přispěli Daniel Balabán, Zdeněk Motýl a kurátor výstavy Tomáš Koudela. Divák se bude moci seznámit jak s díly novými, tak s těmi, jež pocházejí z let dřívějších. Vizuální rozpětí vystavovaných prací je vymezeno expresivně figurálním i abstraktním zpracováním, jež je autorem vrstveno podle poměrně složitých konceptuálních, respektive filosofických zadání. Věrným znakem malířových cyklů je komponování nových technik do své malby. Mezi jeho poslední pokusy patří práce s dýhou na plátně. Václavem Rodkem představovaný malířský kosmos však nebrání takovému intuitivnímu vidění jeho obrazů, v nichž se horizonty událostí mohou klidně jevit jako blízké a srozumitelné domácí prostředí. Václav Rodek mezi léty 2003–2008 studoval na Fakultě umění Ostravské univerzity v malířském ateliéru prof. Daniela Balabána. V roce 2015 získal titul Ph.D. na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Od roku 2008 působí jako odborný asistent ateliéru malby Fakulty umění Ostravské univerzity. Žije a tvoří v Lískovci u Frýdku-Místku.