Jaroslav Šebek Livres

Výběrová edice dokumentů z fondu Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti přináší dokumenty z nedávno zpřístupněných vatikánských archivů. Je unikátním svědectvím o československo-vatikánských vztazích v období let 1919–1925, především z pohledu samotného Svatého stolce. Přibližuje etapu od navazování diplomatických vztahů po vzniku Československa až po roztržku v roce 1925, tak zvanou Marmaggiho aféru, která měla za následek tříleté ochlazení vzájemných vztahů. Dokumenty jsou publikovány v jazyce originálu (převážně v italštině) a doplněny rozsáhlými anotacemi a vysvětlivkami. Kniha je dále vybavena edičním úvodem, jmenným rejstříkem, soupisem dokumentů a anglickým a italským resumé.

Kardinál František Tomášek, církev a stát (1965-1992). V pestrém příběhu pražského arcibiskupa a kardinála Františka Tomáška se odrážejí všechny jeho obavy a starosti, ale i naděje a pevná víra. Tomášek ve svém životě přijal různé role a pozice. Zásadní pro něj byl II. vatikánský koncil. Když se vyjadřoval k církevní a politické situaci v Československu, stavěl na svém teologickém vzdělání, duchovní intuici, zkušenostech katechety i argumentech těch, jimž důvěřoval. Jakkoli na počátku komunistického režimu nevynikal rozhodností, pod tlakem stále častějších konfliktů s komunistickou mocí postupně dozrávaly jeho vůdčí schopnosti. I ve vysokém věku dokázal naslouchat rozmanitým názorům z různých stran a na jejich základě se pak rozhodoval. Nikdy se neskrýval se svou jasnou představou o zbožnosti, ale současně byl otevřený novým podnětům. Byl pevně zakotvený v církevním učení a věrný svým katolickým kořenům a zároveň dokázal obhajovat nejen církevní, ale i občanská a lidská práva. Tím vším je inspirací i pro současnou církev. Právě včas rozpoznal znamení času a adekvátně na ně reagoval. V paměti národa zůstává výraznou a charismatickou osobností veřejného života, která navzdory svému věku uměla věci řešit novým způsobem. Církve a křesťané vystupovali v jeho době jako svébytní a plodní aktéři společenského dění.

Kniha se zabývá tematikou antidemokratických a nacionalistických tendencí v prostředí českého a německého katolicismu v Československu v meziválečném období. Problematika je zmiňována také ve středoevropském kontextu – především s důrazem na vývoj v Rakousku a Německu. Pozornost se věnuje rovněž papežské politice tohoto období, která svou snahou o ofenzivnější vystupování církve ve veřejném prostoru přinášela mimo jiné konsekvence k postojům katolických kruhů u nás a byla současně konfrontována s nástupem autoritativních a totalitních režimů v Evropě.

Kniha představuje historii kaple svaté Terezie z Lisieux v Praze-Kobylisích, která byla posvěcena 24. 10. 1937 jako součást salesiánského chlapeckého ústavu. Příběh vypráví, co se s kaplí i farností dělo v době 2. světové války a komunistické perzekuce od roku 1950 až po současnost. Historická fakta a vzpomínky účastníků umožní čtenáři projít si pestrých 80 let u Terezičky. Kniha obsahuje bohatou fotopřílohu.

Prečo je náš vzťah k Svätým bratom chladný? Prečo sa k nim nemodlíme? A vôbec, aký je ich prínos pre dnešného človeka? Čo znamenal Velehrad 1985 pre našu slobodu? Nebojme sa znovu ukázať svetu nádej Evanjelia. Drahí čitatelia edície Viera do vrecka, 5. júla 2012 začíname sláviť 1150. jubileum príchodu svätých Cyrila a Metoda na naše územie. Keďže solúnskych bratov považujeme za svojich vierozvestcov na oboch stranách rieky Moravy, pripravili sme pre vás v spolupráci s Konferenciou biskupov Slovenska a Českou biskupskou konferenciou špeciálne vydanie, ktoré nám má pomôcť odhaliť význam misie svätých Cyrila a Metoda aj pre dnešného človeka. Tak sa azda každoročný sviatok nezúži len na formálne oslavy a radosť z voľného dňa, ale budeme si môcť uvedomiť svoje korene, načerpať z nich a inšpirovať sa. A tak ako svätí bratia buďme odvážni vo vyznávaní kresťanskej viery a zapáľme európsky kontinent nádejou. Veríme, že reflexia o misii solúnskych bratov z pera otca arcibiskupa Cyrila Vasiľa SJ, ako aj opis udalostí, ktoré sú spojené s významným pútnickým miestom na Velehrade, z pera historika Jaroslava Šebeka vám v tom pomôžu.

Mnichovská dohoda z roku 1938 a postoj k ní vybraných evropských států (zejm. Velké Británie a Francie, ad.). Dopady na mezinárodní politiku a diplomatické vztahy Československa. Nové, dosud nezveřejněné informace z londýnských a amerických archivů.

Diplomatická korespondence a další dokumenty (1917-1928) Výběrová edice dokumentů mapující vzájemné vztahy mezi Československem a Svatým stolcem v prvním decenniu existence samostatného státu. Předkládaná edice přináší dokumenty jak z československé strany, tak ze zpřístupněných vatikánských archivů. Přibližuje navazování diplomatických vztahů po vzniku Československa přes roztržku v roce 1925, tak zvanou Marmaggiho aféru, až do uzavření Modu vivendi v únoru 1928. Dokumenty jsou publikovány v jazyce originálu a doplněny anotacemi a vysvětlivkami. Kniha je dále vybavena edičním úvodem, jmenným rejstříkem, výběrovou bibliografií, soupisem dokumentů a anglickým a italským resumé.

Brožura vydaná u příležitosti konání IV. junáckého sněmu 1990

Třetí svazek publikační řady Stálé konference českých a rakouských historiků ke společnému kulturnímu dědictví představuje nejdůležitější, často souběžné a mnohdy i srovnatelné vývojové linie v dějinách církví a náboženských společenství v Československu / České republice a Rakousku a zároveň poukazuje na různé aspekty "náboženské proměny" v těchto zemích ve 20. století. Publikace se zabývá jak pnutím mezi náboženstvím a politikou (např. vztahem mezi církví a státem všeobecně, vztahem obou nástupnických států rakousko-uherské monarchie ke Svatému stolci aj.), tak i mezi náboženstvím a moderním národem. Tyto procesy jsou exemplárně představeny na proměně laických a kněžských identit a na vnitřní a vnější recepci nositelů "náboženského kapitálu" v konkrétních církvích a náboženských společenstvích. Současně jsou tematizovány související otázky náboženského vzdělání, resp. i markantní rozdíly mezi Československem / Českou republikou a Rakouskem v této oblasti.

Život a působení papeže Pavla VI. (1897–1978) by měl znát každý, kdo chce dobře porozumět církvi v dnešním světě. Pavel VI. vedl církev v obtížné době plné proměn. Zažil dvě světové války. Dovedl do úspěšného konce Druhý vatikánský koncil. Vyrovnával se s revoluční atmosférou 60. let a o několik let později s fenoménem terorismu. Sepsal nádherné vyznání víry (Krédo Božího lidu) i kontroverzně přijímanou encykliku (Humanae vitae). Otevíral se ekumenickým snahám, rozvíjel mezináboženský dialog a cíle komunikoval se světovými lídry i s OSN. Záleželo mu na pronásledovaných křesťanech v zemích za železnou oponou, kvůli čemuž volil mnohdy riskantní postupy. Ze srdce miloval našeho kardinála Josefa Berana. Historická črta Jaroslava Šebka a vzpomínky Agostina Casaroliho přibližují i jeho osobní vlastnosti. Jak řekl papež František: "Velikost Pavla VI. září v jeho pokoře."