Jedenáctý svazek edice Patristika předkládá čtenáři další text významného křesťanského spisovatele Tertuliána, tentokrát pojednávající o svátosti křtu. Jedná se o nejstarší dochovaný křesťanský spis věnovaný tomuto tématu, jenž přináší cenné informace o teologii a liturgii křesťanské iniciace severoafrické církve na přelomu 2. a 3. století.
Třináctý svazek edice Patristika přináší devět křestních promluv kartaginského biskupa Quodvultdea († cca 454), přítele a žáka svatého Augustina. Jedná se o promluvy, které Quodvultdeus pronesl k těm, kdo se rozhodli nechat pokřtít v katolické církvi v neklidném desetiletí po Augustinově smrti, tedy mezi roky 430 a 440. Svazek začíná promluvou O nové písni, jež vyzývá k svlečení starého člověka a oblečení člověka nového. Po ní následují tři promluvy O vyznání víry, dvě promluvy O přistupujících k milosti a dále promluva komentující předkřestní obřady zřeknutí se zlého a přijetí vyznání víry, kterou rukopisy zavádějícím způsobem označují jako Proti Židům, pohanům a ariánům. Na konec jsou zařazeny dvě promluvy věnované teologii křtu, O poslední středě a O potopě. Soubor promluv zprostředkovává čtenáři pohled na život africké církve na začátku vandalské nadvlády, především na průběh křestní přípravy v Kartágu ve 30. letech 5. století. Představuje hlavní teologické důrazy i celkový přehled teologického myšlení jejich autora. V případě dvou promluv, O přistupujících k milosti I–II, jde podle všeho o vůbec první překlad do moderního jazyka.
Q. S. F. Tertulián (160 – pravděpodobně 220) je jedním z nejzajímavějších autorů křesťanského starověku. Jeho dílo ovlivnilo křesťanské myšlení, učení i latinskou církevní terminologii zásadním způsobem. Přesto byl považován za schizmatika, nebyl mu přiznán titul apoštolského otce a jeho přijetí bylo v průběhu celých dějin křesťanství značně ambivalentní. Důvodem pro tento postoj je Tertuliánův příklon k montanistickému hnutí a také jeho radikální názory v oblasti morálky. Zejména značně rezervovaný až odmítavý postoj k manželství, zvláště pak k opakovanému manželství, stojí za jeho vnímáním jakožto schizmatika a heretika už od samého starověku. Tato publikace si klade za cíl představit Tertuliánovo pojetí manželství a předložit čtenáři český překlad tří Tertuliánových spisů na toto téma: Ad uxorem (Manželce), De exhortatione castitatis (Výzva k čistotě) a De monogamia (O jediném manželství).