Alena Jakubcová Livres

Bohatě ilustrovaná publikace ke 180. výročí premiéry Tylovy a Škroupovy hry (21. prosince 1834). Zabývá se známým tématem v širším kontextu pražského dobového divadla, literatury a žurnalistiky a věnuje se též problému pražské němčiny, který měl pro další život hry zásadní význam. Připomíná slovem i obrazem dobové zdroje Tylova námětu a porovná jednotlivé úpravy textu Fidlovačky, vzniklé během sta let v divadelní praxi. Samostatně je komentován český film Svatopluka Innemanna Fidlovačka z roku 1930. Poprvé je podrobněji představen pražský estetik, divadelní kritik a univerzitní profesor Anton Müller (1792-1843), nejvýznamnější referent pražského listu Bohemia, jehož negativní kritice Fidlovačky připsala historie rozhodující podíl na jejím premiérovém neúspěchu. Samostatná kapitola nabízí přehled nastudování Fidlovačky od premiéry do současnosti na pražských i mimopražských scénách. Texty a vybrané inscenace jsou doplněny obrazovými a textovými dokumenty z fondů archivu Národního divadla v Praze, divadelního oddělení Národního muzea, fotografického archivu Divadelního ústavu, Národní galerie a dalších zdrojů. Text doplňuje jmenný rejstřík.

Katalog k výstavě. Výstava Račte vstoupit do divadla vychází z polozapomenutého fenoménu divadelních cedulí, ukazuje jejich obsahový i formální vývoj a všechny funkce, které cedule a divadelní plakát plnily a plní: ve své době sloužily jako pozvánka na představení a často i jako umělecký artefakt, v současnosti jsou jedinečným pramenem teatrologického bádání, umožňujícím přesnou rekonstrukci repertoáru divadel. Výstava je však koncipována šířeji – jako obraz divadelního života v českých zemích od 17. století, kdy vznikaly první periochy řádových scén (předchůdci pozdějších cedulí), do poloviny 20. století, s přesahy až do současnosti. Cedule k jednotlivým představením jsou proto doprovázeny dalšími atraktivními exponáty, ilustrujícími divadelní tvorbu – scénickými a kostýmními návrhy, fotografiemi, vzácnými rukopisy a tisky, realizovanými kostýmy, modely scén, rekvizitami, obrazy a bustami. Důraz je kladen na ty instituce, jejichž historie je podrobně zmapována právě díky divadelním cedulím (Stavovské, Prozatímní, Národní a vinohradské divadlo v Praze, brněnské Národní divadlo, kočovné společnosti…). Poprvé vystaveny budou i nově nalezené předměty ze 17. a 18. století.

Lexikon Starší divadlo v českých zemích do konce 18. století. Osobnosti a díla vznikl v rámci výzkumného projektu Česká divadelní encyklopedie. Svazek zpracovává dějiny divadla na území českých zemí od středověku do počátku národního obrození. Přináší 382 hesel dramatiků, skladatelů, libretistů, herců, zpěváků, tanečníků, loutkářů, výtvarníků, ředitelů, pořadatelů představení i mecenášů a anonymních dramatických děl. Věnuje pozornost jazykově českým, latinským, německým, italským a francouzským divadelním aktivitám umělců, kteří v českých zemích v této době významně působili. Zdejší divadelní kulturu vřazuje do širšího evropského kontextu, s nímž byla ve sledovaném období úzce propojena charakteristickou migrací tvůrců, interpretů a repertoáru. Publikace je doplněna reprodukcemi dobového ikonografického materiálu a divadelněhistorických dokumentů.