Jiří Bystřický Ordre des livres

Kolektivní monografie nabízí analýzu teorií a diskusí o vnímání a interpretaci světa v kontextu moderních a postmoderních médií a kultury. Zkoumá, jak nová média, zejména elektronická kultura, ovlivňují ztvárnění reality a vidění světa. Autoři se snaží objasnit vztah mezi uměním, vědou a médii z filosofického, sociologického, teologického a uměnovědního hlediska. Spojuje je snaha postihnout roli médií v utváření obrazu světa a sociálním „konstruování“ reality, přičemž čerpají z myšlenek T. W. Adorna, G. Agambena, V. Flussera, N. Luhmana, P. Sloterdijka a P. Virilia. Editor Jiří Bystřický ve svém úvodu vyjadřuje aspiraci knihy: i když žijeme ve světě, který jsme sociálně konstruovali, není to úplný prostor našeho života. Akceptovanou součástí se staly technologie a systémy zprostředkování, jejichž vliv je patrný a proměnlivý. S využíváním technologií se mění i naše myšlení; některé strategie jsou záměrné, jiné vynucené. Formy myšlení a způsoby sdělení se proměňují. Zdá se, že nastává čas na sjednocení, nikoli na další dezintegraci.

Texty k problematice kulturních technik II. Vydáno v rámci řešení výzkumného záměru FHS UK "Antropologie komunikace a lidské adaptace" (MSM 0021620843) 100 výt.

Publikace je rozdělena na dvě hlavní kapitoly: 1) Média a zprostředkování, 2) Filosofie a média. Tyto dvě kapitoly se věnují podrobněji např. fenoménu přenosu zprostředkování, problematikou mediality, mediálním světem, kulturou nebo estetikou.

Původním záměrem této práce je přiblížit a částečně objasnit problematiku mediality v rámci širšího rámce elektronické kultury, která by mohla být předmětem dalšího zkoumání především proto, že nabízí poněkud odlišné pohledy na dosud jen zběžně nahlíženou oblast \"techniky\" zprostředkování.\r\nVycházíme zde z několika vybraných hledisek, která umožňují odlišit jednak pojem médií jako rámce či formátu přenosu od jeho zakládajícího prostředí, v tomto případě se jedná o doménu virtuálního, což předznamenává další následnou diferenci: řekněme mezi mediací a medialitou: jako odlišení od původního, specifického \"zpřístupnění\" rovin zprostředkování mezi heterogenními světy.\r\nV oblasti zprostředkování se tak poněkud nechtěně blížíme téměř na teritorium metafyziky, neboť vazby mezi jednotlivými úrovněmi heterogenity jsou pro vědomí jen obtížně sledovatelné a v některých případech rovnou nedostupné.\r\nDalším důvodem je skutečnost, že pojem médií je umísťován na velmi širokou škálu jak problematiky zprostředkování, tak i oblasti sdělování, nosičů významu, atp., což předznamenává nemalé obtíže při snaze objasnit výchozí principy (samozřejmě za předpokladu, že je to vůbec možné) přenosu datových obsahů a jejich následnou emancipaci v režimu objektivizace.

Kniha je zaměřena na výklad duálního řádu života, fragmentace žité skutečnosti a nutnosti etablování komplexnější podoby etiky.Etika je v tomto případě chápána jako specifická relace mezi člověkem a jeho hodnotovým rámcem, který je vytvářen a ovlivňován především konstrukcí pozice subjekt-objekt.

Text obsahuje několik přístupů k popisu a interpretaci režimu vizualizace, k postupům deformací v rámci převodu datových souborů a intervencí datových toků do celkového pole "viditelnosti" a rovněž i nezbytné odkazy na vztahy mediality a reprezentace.

Problematika vztahu virtuality a reality, teorie systémů – zejména systémů autopoietických, a další související témata uchopující komplexitu „doby“ z filosofického pohledu.