Lukáš Cvrček Livres

Kniha se věnuje parlamentu v období, kdy nemohl naplňovat své základní poslání – být otevřeným fórem pro střet různých zájmových skupin, vládnoucích a opozičních politických stran. Byl „spoután“ prostřednictvím jednotné kandidátky Národní fronty, v níž pevně vládla KSČ. Jedná se o téma neprávem opomíjené. Přestože parlament řadu tradičních funkcí mezi lety 1948–1989 evidentně neplnil, měl jiné významné funkce – zejména byl mnoha způsoby důležitou oporou vládnoucí diktatury. Co do rozsahu jde navíc o významnou kapitolu dějin českého parlamentu, který navzdory střídání režimů vykazuje silné prvky kontinuity. Tak jako lze příčiny proměn parlamentu po druhé světové válce vysledovat již v předválečném období, i náš současný parlament chtě nechtě vychází z toho, jak fungoval před rokem 1989. Cílem knihy je přispět k lepšímu pochopení tohoto dědictví.

Historici Lukáš Cvrček a Pavel Fabini představují ve své publikaci významné dějinné události a procesy dvacátého století na osudech konkrétních lidí spjatých s dnešní městskou částí Praha 5, a to jak předních osobností politického nebo podnikatelského světa, které dějiny spoluvytvářely, tak obyčejných lidí, jejichž životy byly převratnými momenty ovlivněny. Jednotící kulisou příběhů je prostor obcí a měst tvořících současnou Prahu 5, na kterém existovaly silně industrializované oblasti, ale i místa zcela venkovského rázu. Publikace ukazuje pestrou paletu vzájemného působení mezi jedinci a společností v kontextu takových situací, jakými byly první světová válka, vznik Československa, světová hospodářská krize, okupace Velkoněmeckou říší, Květnové povstání, nástup komunistického režimu, vpád vojsk pěti států Varšavské smlouvy nebo sametová revoluce roku 1989. Významné události jsou v knize představeny na konkrétních místech a lokalitách městské části, které čtenáři znají ze svého každodenního života. A na osudech lidí, kteří bydleli v jejich okolí. Dějiny se tak pro čtenáře stávají blízkými, hmatatelnými. A díky propojení událostí a životních osudů i představitelnými a pochopitelnými. Vyprávění autorů doplňuje bohatá obrazová příloha a odkazy na audiovizuální záznamy rozhovorů s pamětníky.

Záznam jednání mimořádného sjezdu Komunistické strany Československa, který se sešel následující den po sovětské okupaci - 22. srpna 1968 - v jedné z budov továrenského komplexu ČKD v Praze-Vysočanech. První řádné české vydání tohoto veřejně prakticky nedostupného textu vychází ze stejnojmenného souboru dokumentů publikovaného ve Vídni v roce 1970 Jiřím Pelikánem. Pelikán doplnil svou edici řadou souvisejících pramenů, zejména programovými tezemi, návrhem nových stanov KSČ a důvodovou zprávou pro sjezd. Připsal úvod a doslov, který je jedinečnou a z historického odstupu překvapivě přesnou analýzou tehdejší situace, důvodů okupace a metod, které panovaly v sovětském bloku. Zahrnuje i prognózu důsledků velmocenského potlačení československého pokusu o reformu sovětské byrokratické podoby socialismu. Připomíná také tehdejší propagandistickou demagogii a informační válku, jejíž součástí byla obdoba pozdějších hoaxů. Úvodní studii napsali historici Lukáš Cvrček a Milan Bárta.