Jonathan Bolton Livres

'Worlds of Dissent' analyzes the myths of Central European resistance popularized by Western journalists and historians, and replaces them with a picture of the struggle against state repression as the dissidents themselves understood, debated, and lived it. In the late 1970s, when Czech intellectuals, writers, and artists drafted Charter 77 and called on their government to respect human rights, they hesitated to name themselves 'dissidents'. Their personal and political experiences, diverse, uncertain, nameless, have been obscured by victory narratives that portray them as larger-than-life heroes who defeated Communism in Czechoslovakia

Exploring the concept of dreams, this book delves into the importance of aspirations and personal goals. It encourages readers to reflect on their desires and take actionable steps toward achieving them. Through inspiring anecdotes and practical advice, the narrative emphasizes the transformative power of pursuing one's dreams, highlighting the challenges and triumphs along the way. The author invites readers to embrace their potential and cultivate a mindset that fosters growth and fulfillment.

The Blunt Affair examines a range of literary and filmic texts on the Cambridge spies and related topics - including British intelligence's betrayal of Alan Turing, the Profumo Affair and the Portland spy case - in the context of the culture and politics of the late Cold War. -- .

Jaké mýty šíří západní novináři a historici o středoevropském odporu vůči komunistickému státu? Jak se na disent dívá americký historik J. Bolton? Všechno se odehrávalo ve zcela konkrétním prostředí a situaci, říká a popisuje jej vlastními slovy jeho účastníků a hojně cituje z dopisů, deníků i literárních děl. V jeho podání nejde tolik o politickou filozofii jako spíše o běžné zážitky. Disent je živým společenstvím lidí, kteří pochybují a pociťují nejistotu a rozhodně se nepokládají za žádné mesiáše. Vychází v edici Šťastné zítřky.

Sborník 12 studií představuje směr, který v USA nabyl značného vlivu - zejména od 80. let 20. století. Dodnes jde jednu z nejpodnětnějších iniciativ v literární teorii, jakož i v humanitních a společenských vědách. Autoři nového historismu (např. S. Greenblatt, L. Montrose, C. Gallagherová) se vymezují především proti strukturalismu. Nezajímá je tolik, jak je dílo jazykově organizováno, ale daleko více je chtějí vidět jako jev širšího dosahu; přesouvají se od poetiky ke kultuře. Obracejí se tedy i k historii, kterou ovšem nechápou pouze jako řadu politických událostí; odmítají i marxistické teze, podle nichž dílo pouze odráží dobu. Dílo se jim stává průsečíkem mnoha vlivů a kontextů - politických, společenských, ekonomických aj. Hranice mezi dílem a prostředím, které ho obklopuje, je u nich rozostřena, přičemž se trvá na tom, že literární dílo je utvářeno těmito kontexty, stejně jako tyto kontexty samo utváří. Sborník je vybrán jako reprezentativní průřez hlavních tendencí a témat tohoto směru.