Hana Pazlarová Livres

Manuál pro pomáhající profese. Záměrem manuálu je formulovat pragmatické východisko pro práci s tzv. mnohoproblémovými rodinami. Manuál poskytuje praktické instrukce týkající se procesu práce s rodinou (mj. navázání kontaktu, práce s obranami, ochrana pracovníka, spolupráce organizací), dále instrukce pro intervenci v hlavních sférách fungování rodiny (zaměstnání, bydlení, výživa, ochrana zdraví, vedení domácnosti, výchova dětí aj.) a konečně vodítka pro práci s rodinami, v nichž jeden vážný problém dominuje (např. domácí násilí, závislost na návykových látkách, pobyt ve vězení, duševní nemoc).

Cílem publikace je umožnit odborníkům, kteří v pomáhajících profesích pracují s rodinami, aby se seznámili se změnami podoby rodiny, s využitelnými obecnými teoriemi rodiny, s relevantními současnými názory na rodičovství, partnerství a sourozenectví, s teritoriálním a ekonomickým chováním rodiny a s jejími vnějšími vztahy. Text rovněž zahrnuje problematiku norem a postupů pro hodnocení vývojové úrovně dítěte a nasycení jeho potřeb, postupy pro plánování práce s dítětem a rodinou. Kniha se dotýká také problematiky ústavní péče a náhradní rodinné péče a je určena pro sociální pracovníky, psychology, pedagogy, psychiatry, pediatry a soudce.

Manuál by měl sloužit pracovníkům pomáhajících profesí v podpoře pěstounských rodin. Pokrývá klíčová témata práce s pěstounskými rodinami. První část se věnuje procesu pěstounské péče od práce se zájemci o pěstounskou péči, přes proces prověřování a přípravy po doprovázení a ukončení pěstounské péče. Druhá část se zaměřuje na specifické situace, např. dítě s poruchami chování, rozvod pěstounů, příbuzenská PP, PP na přechodnou dobu. Každé téma obsahuje popis situace či tématu, problematické momenty a možnosti podpory nebo řešení. Přestože jsou v manuálu využity zahraniční zkušenosti, vychází z české reality a nabízí řešení možná v aktuálních podmínkách. Kniha je určena především sociálním pracovníkům a využijí ji i pedagogové a psychologové, kteří pracují s dětmi, jež jsou v náhradní rodinné péči.

Dobrá praxe představuje osvědčené pracovní metody, které byly úspěšně aplikovány a mají doložitelný efekt, například v sociální práci, kde pomáhají řešit životní situace klientů. Klíčovým kritériem je shoda mínění zainteresovaných subjektů a efektivita při minimálních nákladech a zásazích do životních situací klientů. Publikace shrnuje výsledky výzkumu z roku 2014, který se zaměřil na analýzu pracovních postupů OSPOD v ČR, jež jsou označovány jako „dobrá praxe“. Tyto metody práce s rodinami prokazují efektivitu a zlepšují jejich situaci. Důležitým aspektem výzkumu bylo zapojení nejen sociálních pracovníků, ale i rodin, kterých se intervence OSPOD týkají. Data byla shromážděna prostřednictvím rozhovorů a jejich výňatků. OSPOD je v ČR často vnímán jako represivní a málo efektivní, což neodpovídá skutečnému významu sociální práce. Publikace se proto zaměřuje na funkční metody, které skutečně pomáhají, a na pracovníky, kteří jsou hodnoceni pozitivně rodinami a profesionály ze spolupracujících organizací. Tyto příklady mohou inspirovat jak sociální pracovníky, tak odbornou veřejnost.

Publikace je určena pedagogům, kteří v rámci terciálního vzdělávání sociálních pracovníků, případně sociálních pedagogů organizují odborné praxe. Opírá se o zkušenost prověřenou na izraelských univerzitách. V úvodu podává nutné teoretické minimum týkající se supervize obecně, jejího zaměření a cílů. Jádrem publikace jsou kapitoly věnované organizaci terénního vzdělávání budoucích sociálních pracovníků a procesu učení. V závěrečné části skript jsou podrobně popsány nástroje hodnotící průběh a efekt supervize.