Detlef Brandes Livres

Rozsáhlá práce známého a všeobecně uznávaného německého historika, který se mj. specializuje na česko-německé vztahy ve 20. století, zachycuje kompletní dějiny tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Autor na základě podrobného studia jak českých, tak německých pramenů podává faktograficky pohatou syntézu německé okupační politiky, české kolaborace a odboje, jakož i všech stránek veřejného života v Čechách a na Moravě v letech 1939-1945. Monografický charakter práce, jakož i šíře a hloubka zpracování dané tematiky nemá obdoby v české ani německé literatuře. Pro svou mimořádnou objektivitu je ceněna německými i českými historiky a jako základní dílo zůstává dodnes nepřekonána.

Autor základní práce o dějinách protektorátu (Češi pod německým protektorátem, PROSTOR 1999) se tentokrát věnuje stejnému časovém úseku z hlediska jednoho speciálního problému. Sleduje vznik a vývoj myšlenky nuceného přesídlení německého obyvatelstva ze dvou států sousedících s Německem až po její provedení po skončení druhé světové války. Brandes se kriticky vyrovnává s veškerou dostupnou literaturou, studuje zveřejněné i nezveřejněné plány, dokumenty a projevy české, německé, sudetoněmecké, ale i britské, americké a sovětské provenience, názory státníků, historiků, politických analytiků, exilových vlád a odbojových hnutí. Snaží se zodpovědět otázku, proč vyhnání německé menšiny považovali za správné či nezbytné i nepochybně demokratičtí politici, jako byli Beneš, Sikorski, Mikołajczyk, Churchill či Roosevelt.

Detlef Brandes widmet sich im vorliegenden Band einem in der Historiographie zur „Sudetenfrage“ bisher kaum beachteten Aspekt – vor dem Hintergrund der internationalen und innertschechoslowakischen politischen Auseinandersetzungen um die Sudetendeutschen zeichnet er die Entwicklung in den Städten und Dörfern des böhmischen und mährischen Grenzgebiets sowie die Reaktionen der Bevölkerung „vor Ort“ nach. Auf der Grundlage umfangreichen Quellenmaterials werden neben dem Prozess der zunehmenden Radikalisierung der Anhänger der Sudetendeutschen Partei auch die Reaktionen der deutschen Sozialdemokraten und Kommunisten sowie der tschechischen Minderheit in den Grenzgebieten auf die Bedrohung durch den deutschen Nationalsozialismus und die „Henleinbewegung“ in den Jahren 1935 bis 1938 geschildert. Im Mittelpunkt der Darstellung stehen dabei die für die Verschlechterung der Beziehungen zwischen Tschechen und Deutschen in den böhmischen Ländern zentralen Ereignisse des Jahres 1938, insbesondere die Zeit zwischen dem „Anschluss“ Österreichs und dem „Münchener Abkommen“.

Okupační politika, kolaborace a odboj 1939–1945. Rozsáhlá práce známého a všeobecně uznávaného německého historika, který se mj. specializuje na česko-německé vztahy ve 20. století, zachycuje kompletní dějiny tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Autor na základě podrobného studia jak českých, tak německých pramenů podává faktograficky bohatou syntézu německé okupační politiky, české kolaborace a odboje, jakož i všech stránek veřejného života v Čechách a na Moravě v letech 1939-1945. Monografický charakter práce, jakož i šíře a hloubka zpracování dané tematiky nemá obdoby v české ani německé literatuře. Pro svou mimořádnou objektivitu je ceněna německými i českými historiky a jako základní dílo zůstává dodnes nepřekonána.

Zásadní monografická práce o dějinách Protektorátu vyšla poprvé česky v roce 1999. Pro současné vydání ji autor podstatně přepracoval, doplnil o cca sto rukopisných stránek, v nichž zohlednil vývoj poznání dané problematiky až do současnosti a v některých dílčích aspektech korigoval své závěry. Profesor Detlef Brandes, známý a všeobecně uznávaný německý historik specializující se mj. na česko-německé vztahy ve 20. století, zachycuje ve své práci kompletní dějiny tzv. Protektorátu Čechy a Morava. Na základě podrobného studia jak českých, tak německých pramenů podává faktograficky bohatou syntézu německé okupační politiky, české kolaborace a odboje, jakož i všech stránek veřejného života v Čechách a na Moravě v letech 1939–1945. Oč zdrženlivější je ve svých explicitních hodnoceních, o to více promlouvají uváděná fakta. Monografický charakter práce, jakož i šíře a hloubka zpracování dané tematiky nemá obdoby v české ani německé literatuře. Pro svou mimořádnou objektivitu je ceněna německými i českými historiky a jako základní dílo zůstává nepřekonána. Tento její význam podtrhuje i autorův mimořádný přínos pro současné, tj. třetí české vydání díla.

Přijímání uprchlíků a poskytování jim azylu jsou témata, která dnes hýbají Evropou i celým světem. V předkládaných příspěvcích se setkáme s otázkami, které známe ze současných diskusí. Vidíme, že novinkou není rozlišování mezi uprchlíky politickými a ekonomickými, že zákazy a omezení jejich pracovních možností i požadavky na zajištění přednosti pro domácí uchazeče se opakují v závislosti na dané hospodářské situaci přijímajícího státu. A tomu všemu tehdy i dodnes tvoří rámec problémy financování ubytování a zaopatření uprchlíků. Vzpomínání na společné dějiny zatěžuje německá válečná a okupační minulost a následné vysídlení Němců z Československa po druhé světové válce. V příspěvcích předkládané publikace je však v zásadě tématizována pozitivní stránka česko-německých vztahů. Publikované příspěvky byly diskutovány na konferenci Česko-německá a Slovensko-německé komise historiků konané v roce 2014 v Řezně.

Ve své nejnovější práci Detlef Brandes zkoumá opatření nacistického Německa týkající se českého obyvatelstva v Protektorátu Čechy a Morava, zahrnující rasové hodnocení, asimilaci a přesídlování. Cílem bylo germanizovat okupovaný prostor. Autor popisuje události mezi lety 1938–1945 a sleduje dlouhodobé cíle Třetí říše, které měly být dokončeny po vítězství na východě, a to jak v Protektorátu, tak v Říšské župě Sudety. Na základě podrobného studia dokumentů Brandes ukazuje, že význam Protektorátu pro německý zbrojní průmysl vyžadoval opatrnější germanizační politiku než v Polsku, kvůli obavám z českého odporu. Germanizační opatření byla často skryta, zahrnovala vyvlastňování, restrikce ve školství a rasové hodnocení maskované lékařskými prohlídkami. Rasová kategorizace měla určovat obyvatelstvo vhodné k asimilaci, zatímco „rasově nestravitelní“ měli být po válce přesunuti na východ. Brandes také dokumentuje, jak Češi měli postupně ztratit kulturní identitu, což zahrnovalo zavření vysokých škol a redukci středních škol, s důrazem na němčinu. Nacistická správa podporovala etnické Němce a profitovala z arizace židovského majetku. Kniha poskytuje cenné informace o vyvlastňování a odsunu českého obyvatelstva, a ukazuje na dlouhodobé nacistické záměry násilné selekce a asimilace, které měly vliv na pozdější rozhodnutí československé exilové vlády.

Velká Británie a její spojenci Československo, Polsko a Jugoslávie mezi Mnichovem a Teheránem Studie věnovaná konfrontaci politiky tří exilových vlád v Londýně (československé, polské a jugoslávské) od počátku války po konferenci v Teheránu.

Vědecky fundovaný životopis významného nacistického funkcionáře Josefa Pfitznera, za války zástupce pražského primátora a nadšeného germanizátora Prahy, sleduje jeho životní pouť od narození ve slezských Petrovicích, přes studia v Opavě a v Praze, až po jeho vědeckou a politickou dráhu, která ho nakonec přivedla na popraviště. Autoři se nevyhýbají ani osobní charakteristice Josefa Pfitznera. Kniha zároveň čtivým způsobem přibližuje nacistickou politiku v protektorátu Čechy a Morava. Argumentace je doložena bohatým pramenným materiálem.