Brudne intrygi polityczne, wielkie spektakle propagandowe, zawiła walka wywiadów i perfidne kampanie prowadzone na łamach prasy. To książka o kulisach uprawiania polityki. Autor przedstawia w niej modelowy przypadek sytuacji, gdy w imię ratowania pokoju Europa uczyniła milowy krok w kierunku katastrofalnej wojny
Kniha Kdy vypukne válka nabízí detailní popis vybraných událostí roku 1938 od ledna do října, které předcházely mnichovskému diktátu. Rozhodnutí, jež tehdy byla přijata, měla dalekosáhlé důsledky. Autor se zaobírá zákulisními intrikami, podrobně rekonstruuje diplomatickou síť vazeb, charakterizuje hlavní aktéry, kteří měli větší či menší podíl na průběhu těchto událostí a přijatých rozhodnutích.Knihu lze číst jako politický thriller, přestože vůbec neztrácí svůj vědecký charakter. Autor vychází z bohatých archivních pramenů, memoárů a knih, u čtenářů vyvolává dojem, že jsou přímými svědky popisovaných situací.Kniha se v květnu 2020 dostala do užší nominace na cenu Nike, prestižní polské literární ocenění.
Mohlo se Československo na podzim 1938 ubránit německému útoku? Rozhodli se představitelé republiky správně, když přijali mnichovský diktát, nebo promarnili šanci na vítězství, které mohlo zadržet další Hitlerovu expanzi? Měl německy diktátor vůbec v úmyslu na Československo zaútočit, nebo se stalo oběti jeho triku? Jak si již správně všiml Milan Kundera v Nesnesitelné lehkosti bytí, na tyto otázky lze odpovědět pouze tehdy, pokud bychom takovou možnost vyzkoušeli. Polský historik Piotr M. Majewski rozebírá právě takový scénář. Zamýšlí se nad tím, jak by mohla vypadat konfrontace s Německem, kdyby se Československo rozhodlo bojovat. Jeho knížka však není pojednáním z oblasti alternativní historie. Autor se snaží zhodnotit možnosti československé obrany na základě zkušeností – v České republice málo známých – z polsko-německé války v roce 1939. Představuje také německé válečné přípravy a geopolitickou situaci Československa. Na těchto základech krok za krokem analyzuje, jakou šanci by v hypotetické válce s wehrmachtem měly československé ozbrojené síly. Český čtenář najde v této knize také řadu zajímavých faktů o polské armádě a polské obranné válce v září 1939.
Většina prací věnovaných německým obyvatelům českých zemí se soustředí na meziválečné období, na druhou světovou válku a následné nucené vysídlení Němců. Na rozdíl od nich se kniha Piotra Majewského zabývá také kořeny těchto událostí. Původně polsky napsaná monografie je přepracovaným a aktualizovaným překladem několikrát oceněné syntézy, která podává ucelený přehled o sudetoněmeckém hnutí od jeho vzniku až do násilného konce soužití Čechů a Němců ve společném státě. Kniha se vrací až do revolučního roku 1848 a sleduje sociální a politický vývoj německy mluvícího obyvatelstva žijícího v Čechách, na Moravě a v českém Slezsku. Upozorňuje na utváření specifického typu národoveckého nacionalismu, který už před první světovou válkou nemalou měrou ovlivňoval postoje mnohých českých Němců a který se po roce 1918 stal lákavou alternativou vůči loajalitě k liberálně-demokratickému systému první republiky. Proces formování německého nacionalismu je představen na širokém pozadí česko-německých vztahů v 19. a 20. století a také československé menšinové politiky v meziválečném období. Taková analýza umožňuje pochopit příčiny rostoucí krize v druhé polovině 30. let, jež nakonec vyústila v rozbití republiky. Kniha rovněž zmiňuje roli, jakou německý nacionalismus sehrál v okupační politice v Protektorátu Čechy a Morava i na územích připojených k třetí říši.
Listy z podróży to relacja z wyprawy po Ameryce Południowej, lecz nie z plażowania na tym gorącym kontynencie. To reportaż z poszukiwania tarantuli w amazońskiej dżungli nocą z tubylcami, z odurzającej nocy z ayahuasca i wyciągania ścięgien konika polnego. Ta książka, to zbiór listów do rodziny i przyjaciół, które pisałem prosto z głowy, często o czwartej nad ranem, leżąc pod ławką na dworcu autobusowym, wplatając w tekst własne emocje i aktualne odczucia z wyprawy. Wspólnie z Martą i Danielem podczas naszej podróży autostopowej przeżyliśmy znacznie więcej, niż mogliśmy sie spodziewać. Chcesz sie poczuć, jak w kraju Inków, lub skorzystać z moich doświadczeń w planowaniu własnej podróży do Ameryki Łacińskiej? Zapomnij o sielance w Chorwacji! Jeśli naprawdę chcesz przeżyć prawdziwą przygodę i poczuć, że żyjesz – podpowiem Ci, jak to zrobić.