Publikace věnovaná osobnosti, době a aktivitám významného středověkého cestovatele českého původu Odorika z Pordenone. Studium zaměřené na výsledky jeho diplomatické a misijní cesty vykonané na začátku 14. století do východní Evropy a Asie přineslo řadu nových poznatků o stycích a vztazích středověké Evropy s mimoevropskými civilizacemi. Dokládají to texty devatenácti českých, italských, německých a francouzských specialistů, z nichž sestává předkládaná kniha. Příspěvky jsou převážně v českém jazyce, v menší míře v jazyce francouzském, italském a anglickém.
V Číně došlo v průběhu věků k podivuhodné synkrezi tří původně samostatných náboženských směrů: mahájánského buddhismu, lidového taoismu a konfucianismu. V lidovém náboženství existují tyto směry svobodně vedle sebe, členství ve více než jedné náboženské společnosti je běžné. Mimo ně vždy stálo křesťanství se svým odmítavým postojem k jiným náboženstvím. O životnosti tradičních čínských náboženství svědčí to, že jejich vliv překročil hranice čínského světa a některé čínské tradiční aktivity, jako například tchaj-ťi-čchüan, čchan, buddhistické meditace a další našly své pevné místo i mimo čínské prostředí, v evropské i americké kultuře.
Třetí svazek řady KDO BYL KDO je věnován světovým i českým vojevůdcům a válečníkům. Po úvodní stati o roli vojevůdce v dějinách následuje encyklopedická, abecedně řazená část, která přináší portréty více než 500 vojevůdců od dob starověku po současnost (válka v Perském zálivu či Čečensku). Slovník zahrnuje vedle vojevůdců a panovníků i námořní velitele a přední vojenské teoretiky. Obsahuje sice i nejvýznamnější osobnosti mimoevropské (starý Orient, osmanská či mongolská říše, Dálný východ atd.), ale většina hesel je věnována postavám evropským, resp. severoamerickým s důrazem na 19. a 20. století, a zejména 1. a 2. světovou válku.
Z českých vojevůdců čtenář nalezne ve starší době významné vojevůdce z řad panovníků, poté z bouřlivé doby husitské, ale i z války třicetileté, a nechybí ani generalita první republiky a nejvýznamnější postavy odboje za 2. světové války.
Text doprovází více než 120 portrétních ilustrací a unikátní barevná příloha, která ukazuje jednotlivé druhy vojsk evropských mocností na sklonku 19. století (jízda, pěchota, dělostřelectvo, speciální jednotky, námořnictvo a koloniální oddíly a zdravotnická služba v Německu, Rakousko-Uhersku, Francii, Itálii, Velké Británii a Rusku).
Součástí knížky je i výklad generálských hodností v průběhu historie (od 16. století po současnost) a také tabulka nejvýznamnějších válečných konfliktů a tažení.
Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.
Kniha přináší českému čtenáři přehled dějin pronikání hlavních katolických řádů do Číny od 16. století až do konce 17. století, tedy před dočasným zákazem křesťanství v roce 1724. Autor zasazuje události do širšího kontextu vztahů mezi hlavními světovými mocnostmi – Španělskem, Portugalskem, Svatým stolcem a Francií – které se podílely na misionářské práci v Číně během dynastie Ming a počátku dynastie Čching. Upozorňuje na odlišnosti v přístupu jednotlivých řádů k evangelizaci. Dějinám františkánské mise se autor věnoval v samostatné publikaci, a proto se zde zaměřuje na počátky novodobé františkánské mise pouze okrajově. Publikace je rozdělena na dvě části: první seznamuje čtenáře s dějinami katolického křesťanství v Číně do konce 17. století, zatímco druhá část poskytuje encyklopedické informace o působení jednotlivých jezuitů v Číně a Macau v 16. a 17. století. Čtenář také nalezne stručné informace o misionářích působících v Latinské Americe, Japonsku a jihovýchodní Asii. Text doplňuje rozsáhlá bibliografie relevantních pramenů a literatury, což činí publikaci cenným zdrojem pro religionisty, etnografy, historiky a další zájemce o dějiny římskokatolické církve ve východní Asii.
Unikátní publikace, jejímž autorem je tým předních odborníků z Asie i ze Západu, obsahuje nádherný obrazový materiál a je pro čtenáře nepřekonatelným zdrojem informací o rozlehlé a tajuplné zemi, o niž se svět zajímá čím dál tím víc. Z Číny se stává velká světová hospodářská mocnost. Prostřednictvím mnoha esejů, jejichž záběr sahá od přírodních divů hor a řek po Hedvábnou cestu, od umění a velkých památek minulosti po pulzující města současnosti, a poučených odpovědí se dozvíme, co stojí za jejím neobyčejně rychlým růstem v 21. století a jaké jsou kořeny a pravý charakter této velké civilizace.
„Hedvábná cesta“, v češtině často nesprávně „Hedvábná stezka“, byla vzájemně
propojenou sítí tras spojujících starověké společnosti Evropy, střední Asie,
západní Asie, Blízkého východu a východní Asie, jež přispěly k rozvoji mnoha
velkých světových civilizací. Její celková délka po souši a po moři činila asi
8 000 km, avšak po určitých trasách přesahovala 35 000 km. Nikdy to nebyla
pouze cesta hedvábí. Dokonce i ve vrcholném období svého rozkvětu, v 7. až 9.
století, tedy za dynastie Tchang (618–907), hedvábí tvořilo pouze jistou – i
když nikoli zanedbatelnou – část obchodu se Západem, který zahrnoval celou
škálu komodit, od drahých kamenů až po různá koření a rebarboru. Obchodní
cesty byly i jakousi tehdejší informační superdálnicí. Publikace seznámí
čtenáře nejen s vlastní Hedvábnou cestou a jejími předchůdkyněmi, ale
připomene i současný kontroverzní plán vlády ČLR na novou Hedvábnou cestu,
známý jako „Jeden pás, jedna cesta“.
