Katalog výstavy, která hledala podobnosti a paralely převratných událostí v Portugalsku a Československu (karafiátové revoluce v roce 1974 a sametové revoluce roku 1989). Obě země mají zkušenost přechodu od totalitního režimu ke svobodě. V obou zemích se doba před a po revolučních změnách odrazila i ve výtvarném umění. Výstava i katalog tak představuje široký soubor uměleckých děl, která vznikla v Portugalsku i Československu v kontextu let 1968-1974-1989 a jež nějakým způsobem reflektovala převratné události doby a proměny společnosti.
Federico Diaz and his team - named E AREA after one of their breakthrough projects of the 1990s - have been working together for more than 15 years, cutting a swathe through the art world and forcing people to re-evaluate the way they see art and the concept of a work of art. Resonance is a superbly illustrated volume which showcases Diaz and E AREA's stunning works, including their latest site specific installation for P.S.1's annual radio broadcast from Art Basel Miami Beach - one of the most important art shows in the world.
Art that is politically motivated often resorts to documentary forms, which emphasize objectivity and truthfulness while striving for a close representation of reality, free from personal biases. This documentary method can utilize various media, revealing the reflective process of its creation. In contemporary art, documentary practices serve two contrasting purposes: they aim for authenticity to connect with social or political realms, while also recognizing their own methods as socially constructed tools that seek to alter the "politics of truth" rather than simply present political truths. The exploration delves into the reasons behind this shift toward documentary approaches, highlighting the thematic concerns and focuses that accompany this new stance. Although these new documentary methods in art remain closely aligned with traditional documentary principles, they also assert unique characteristics and logic. This examination is published in collaboration with Kunsthaus Baselland, Basel, Halle für Neue Kunst, Lüneburg, and Tranzit, Prag.
Kniha je nejrozsáhlejším Duchampovým mluvený komentářem, jehož kouzlo spočívá v jednoduchosti, s jakou svůj komplexní přístup k práci, životu a umění tlumočí. S citáty z této knihy se setkáme jak v učebnici pro základní školu, uvádějící děti do problematiky moderního umění, tak v komplikovaných textech o filozofii umění, estetice a dějinách umění dvacátého století. Duchampovy postoje nabízejí zcela nový pohled na dějiny zobrazování, funkci umění a jsou nutnou četbou pro ty, kdo si chtějí vytvořit názor na bouřlivý vývoj umění ve 20. a 21. století.
Přelomový význam Duchampova díla zpochybňujícího vývoj umělecké reprezentace, začíná být v širším kontextu uznáván až díky umělcům a teoretikům konceptuálního umění, minimalistického umění a popartu na počátku šedesátých let. V nemalé míře k tomuto přesunu těžiště od sítnicového k mozkovému, jež bylo pro druhou polovinu 20. století příznačné, přispěla tato kniha.
Kromě rozmluv kniha obsahuje předmluvy Pierra Cabanna ke třem historickým vydáním z let 1966, 1976 a 1995. Spíše než Duchampovy práce se tyto předmluvy relevantně dotýkají přijetí rozmluv a zprostředkovávají nám dobové reakce, jež vyvolaly.
Chybění je autorská kniha současného „česko-slovenského“ umělce Jána Mančušky. Je rozdělena do dvou částí; první – textová – část vznikala ve spolupráci s teoretikem Vítem Havránkem. V několika kapitolách definuje základní pojmy a principy autorova myšlení. Je jakýmsi úvodem a manifestem zároveň.
Druhá část knihy mapuje Mančuškovu tvorbu z období několika posledních let prostřednictvím řady fotografií, instalací, náčrtků, textů a detailních popisků. Realizace Jána Mančušky mají povahu specifických kontextuálních výzkumů. Umělec se v nich zabývá zejména procesy a mechanizmy percepce a interpretace. Prostřednictvím trojrozměrných objektů, instalací, performance, videa a filmu vytváří autentické myšlenkové modely a mapy univerzální každodennosti. Pracuje často s textem (jazykem), který se osamostatňuje jako objekt a znak; zkoumá různé možnosti jeho čtení a způsoby vyjádření obsahu. Jednotlivé roviny a druhy zobrazení neodděluje, ba naopak, soustřeďuje se na jejich přesahy a prolínání; fascinuje ho pluralita a simultaneita, nelineárnost a fragmentárnost řízená také principem Chybění.
Získala třetí cenu v soutěži Nejkrásnější česká kniha roku 2007.
Tato kniha je prvním kompletním vydáním akcí, instalací a intervencí (1976–2005) Jiřího Kovandy. Úprava knihy a přiložené fotografie a strojopisné texty kopírují formát A4, který umělec používal v 70. a 80. letech pro dokumentování svých výstav.
Kovandovy pomíjivé akce v 70. a 80. letech byly zaměřené na nové typy vztahů, které umělec navazoval se svými přáteli, ale i s anonymními lidmi na ulici. Kovandovy intervence a instalace z 80. let tvoří ironické reakce na americký minimalismus. Umělec je ’instaloval’ na nenápadných místech veřejného prostoru v době takzvaného socialistického realismu. Kniha představuje Kovandovy performance a intervence do roku 2005.
Kniha je kompletní dokumentací a formou diskursu se snaží zasadit Kovandovu tvorbu do dějin konceptuálního umění. Kniha obsahuje tři rozhovory: rozhovor Hanse Ulricha Obrista s Jiřím Kovandou; rozhovor českého teoretika a kunsthistorika Jiřího Ševčíka s hlavním editorem časopisu Springerin Georgem Schöllhammerem; a rozhovory Víta Havránka s Pawlem Politem a Igorem Zabelem ve formě dopisů.
Monografická publikace vznikla jako knižní záznam inventury prací, reprodukcí, textů, projektů konceptuálního umělce Jána Mančušky (1972–2011), s jejichž mapováním se započalo v roce 2012. Projekt První inventury má i svůj termín ukončení, kterým se stala výstava organizovaná Galerií hlavního města Prahy v roce 2015. Obsah publikace je řazen chronologicky a dále je použito členění, jež přebírá Mančuškovo třídění, které on sám použil jak pro svůj digitální archív (díla, skici, texty, reprodukce), tak i pro materiální složky díla (v ateliéru, galerijních skladech). První inventura je rozdělena do pěti oddílů: Práce, Texty, Rozhovory, Recenze a Teoretické texty. Složka Práce obsahuje výběr Mančuškových vizuálních, performativních, filmových a dalších prací. Součástí oddílu jsou také Explikace – kratší textové útvary, odrážející autorovu snahu o nalezení přesných průsečíků mezi jeho literárně-teoretickým přístupem. Texty jsou výběrem Mančuškou dokončených textů, esejisticky formulovaných názorů, východisek a referencí, o něž se bezprostředně opíral a jež mu v některých případech přímo posloužily jako materiál díla. Rozhovory, jichž je v knize přetištěno osm, zastávají v Mančuškově koncepci místo veřejné tribuny. Mozaiku dobových formulací doplňuje také výběr několika Recenzí výstav, které se ve zpětném pohledu mohou jevit jako místo setkávání s odlehlou interpretací, jež autora někdy motivovalo k explicitní formulaci vlastních východisek. Výběr Teoretických textů byl veden zájmem revokovat rozdílné diskursy, působení i doby, v nichž vznikaly.
