Petr Gallus Livres

"Velikonoční vyznání, že Ježíš byl vzkříšen, je zásadním východiskem jak pro křesťanskou víru, tak pro křesťanskou teologii. Tato kniha proto začíná touto zásadní vnitřní perspektivou křesťanství, využívá vhledů interního realismu a sémiotiky a bere v potaz postmoderní dobu s její neredukovatelnou pluralitou. Na tomto základě se snaží vystavět současné pojetí toho nejústřednějšího teologického tématu – christologie; snaží se tedy odpovědět na otázku, kdo byl a je Ježíš Kristus a jaký je jeho význam pro celek skutečnosti. Christologii pojímá jako christologii ontologickou. Gallus se proto v textu kriticky zabývá jak tradiční chalcedonskou christologií, tak také christologickými koncepty posledních dekád a předkládá vlastní originální řešení. Jeho koncepce je založena na přesvědčení, že konzistentní christologie je možná pouze na pozadí důsledně trojičního myšlení a dynamického pojetí Boha i člověka. Přichází s modelem Boží akomodace, která je základem pro pojetí inkarnace i Ježíšovy smrti jako smrti Boha, a dotahuje důsledky tohoto modelu až do antropologie, soteriologie, eschatologie a mezináboženského dialogu." Karolinum

Evangelická teologie není nijak uniformní obor, naopak v rozmanitosti svých disciplín, jejich specifických předmětů a zároveň jejich vzájemného velmi úzkého propojení představuje teologická fakulta téměř něco jako univerzitu v malém. Jak vypadá tento podnik z pohledu zevnitř, z pohledu svých jednotlivých disciplín, jejich předmětu, jejich metody, jejich způsobu výuky? Editoři oslovili zástupce všech kateder na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy s prosbou o jejich pohled na vlastní disciplínu v rámci celku studia evangelické teologie i v rámci celé univerzity. Sborník obsahuje devět původních příspěvků a překlad statě Filosofie a teologie z pera Karla Bartha jako přívažek. Současně s touto publikací vychází také sborník Teologická věda a vědecká teologie, který nabízí několik domácích i zahraničních příspěvků k dějinám a povaze teologie. Obě publikace jsou určeny nejen adeptům a studentům teologie, ale všem čtenářům se zájmem o moderní a seriózní přemýšlení o křesťanství. Příspěvky jsou od těchto autorů: Karl Barth Pavel Filipi Ladislav Hejdánek Pavel Hošek Jiří Just Jan Kranát Petr Pokorný Martin Prudký Jan Štefan Jakub S. Trojan

Předložená studie vychází epistemologicky ze sémiotiky a konceptu interního realismu. Teologie je v tomto pojetí vědou, která kriticky reflektuje, promýšlí a domýšlí křesťanskou komunikaci evangelia. Jejím předmětem je stejně jako v případě křesťanské víry evangelium, tedy Boží sebekomunikacečlověku. Stejně jako pro víru je i pro teologii tento předmět přímo nedisponovatelný,lze ho uchopit pouze skrze křesťanskou komunikaci, v křesťanském dosvědčování evangelia. Teologie je orientující a normující vědou. Její závěry a vypracované teze se však musí prosadit na základě argumentů, tedy v rozhovoru s jinými přístupy. V tomto smyslu musí každá dobrá teologie– stejně jako každá jiná dobrá věda, která si je vědoma plurality perspektiva své vlastní perspektivity – zůstat sporná.

Sborník z ekumenické konference Teologie jako věda, kterou uspořádala na své domovské fakultě katedra systematické teologie Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v říjnu 2005. Těžiště sborníku tvoří tři hlavní příspěvky z této konference: Martin Vaňáč mapuje osudy teologické fakulty (potažmo teologických fakult) v dějinách Univerzity Karlovy; Tomáš Machula se z pohledu teologa, který je doma i v oblasti filosofie a přírodovědy, zaměřil na pojem vědy a vědeckosti teologie; Jan Štefan pak předložil svůj koncept teologie, která by při své vědeckosti byla především opravdu teologická, a to se zvláštním zřetelem na postavení systematické teologie. Vedle toho sborník obsahuje překlady tématicky souvisejících textů dvou německy píšících teologů: Oswalda Bayera a Karla Bartha. Současně s touto publikací vychází také sborník Evangelická teologie pod drobnohledem, který seznamuje s aktuální podobou studia na ETF UK. Obě publikace jsou určeny nejen adeptům a studentům teologie, ale všem čtenářům se zájmem o moderní a seriózní přemýšlení o křesťanství.

Podnázev: Teologická antropologie. Po christologii (Perspektiva vzkříšení, 2022) předkládá autor i slibovaný druhý díl, věnovaný člověku. Gallusova antropologie je zakotvena christologicky, předznamenání je však pneumatologické: ve své individualitě i socialitě, ve svém chápání světa, sebe i Boha člověk žije a komunikuje v prostoru působení Ducha svatého. Člověk je tak definován jako člověk před Bohem, jako Boží stvoření, jako tvor žijící v prostoru Boží přítomnosti. A právě takto zápasí člověk o dobré vztahy a dobrý život: na svém konkrétním místě, ve svém konkrétním těle, ze své konkrétní perspektivy. Proto se kniha věnuje základním charakteristikám lidského života z teologického pohledu: komunikaci (s lidmi i Bohem), hříchu (a jeho dopadům do vztahů i struktur), základům etiky (tedy založení dobrého společného života před Bohem), otázce svobody a jejích hranic a eschatologickému výhledu (k poslednímu soudu a věčnosti). Nevynechává přitom ani otázky tělesnosti, sexuality a genderu, anebo vztahu člověka a umělé inteligence. Ambiciózním cílem knihy je předložit současnou teologickou antropologii, ovšem v poučeném rozhovoru s dalšími blízkými obory: chce být jakýmsi uzlovým bodem, na jehož jednotlivé linie bude možné navázat i z pohledu ostatních disciplín.

Pojetí víry u P. Tillicha a K. Bartha. Analýza a srovnání pojetí víry v dílech dvou velkých postav protestantské teologie 20. století, Paula Tillicha a Karla Bartha. Těžištěm práce jsou dvě obsáhlé kapitoly o pojetí víry obou teologů v průběhu jejich celé teologické činnosti. Třetí kapitola je srovnávací, vychází z analýzy myšlení obou autorů a konstatuje praktickou nemožnost rozhovoru mezi nimi.

Co je pravda? Má pravdu věda? Je místem pravdy univerzita se svými akademickými svobodami? Otázka po pravdě je prý tou nejfilosofičtější otázkou vůbec. Zatímco ale pro filosofy zůstává stále otázkou, ovlivňuje naše – byť třeba dílčí a nedokonalé – pojetí pravdy zásadním způsobem naši životní praxi, náš každodenní život. Předložená studie se snaží ukázat, že pravda jako nejzazší norma a horizont lidského života vytváří, rámuje a jakoby preformátuje společný prostor našeho bytí. Platí to i pro univerzitu a její vědecké bádání, chráněné akademickými svobodami. I zde platí, že ani vědecké perspektivy definitivně pravdu nevlastní, že naopak pravda přesahuje a normuje prostor vědy stejně jako celý prostor našich životů.

Jaký byl Martin Luther člověk a jak se stal reformátorem? Jak žil, studoval a pracoval? Kdo byl s ním a kdo byl proti němu? Co všechno tu hrálo roli? Kteří lidé v tom byli důležití? Jaké zápasy se v 16. století vedly a jak dopadly? Publikace německého teologa a církevního historika Albrechta Beutela nám na tyto a další otázky odpovídá živě a názorně. Čtenáři se zde otevírá cesta k pochopení Martina Luthera jako člověka, jako muže své doby, který viděl dopředu.

"Diese Arbeit von Lohse ist einzig in ihrer Art Sie informiert gut und zuverlässig über die wesentlichen Lehrstreitigkeiten innerhalb der Kirche. Verfasser und Verlag verdienen unseren Dank, daß sie ein auch für Unterricht und Gemeindeunterweisung nützli