Z čeho žije moderní sekulární stát a kde je možno hledat zdroj jeho legitimity? Nakolik lze říci, že náboženství patří ke kulturnímu podloží, z nějž tento stát, navzdory svému sekulárnímu charakteru, vyrůstá? Co vede jednotlivce k podřízení se státní moci? V jakém vztahu jsou požadavek poslušnosti vůči státním zákonům a náboženské přesvědčení jednotlivého občana?
Studie Stát a náboženství v Hegelově filosofii má za cíl představit, jaké odpovědi na tyto otázky lze hledat ve filosofii G. W. F. Hegela.
Monografie podává detailní analýzu slovosledného chování posesivních zájmen ve
staročeské nominální frázi. Jedná se o fenomén, kterému zatím nebyla v české
paleobohemistice věnována soustavnější pozornost. Materiálový základ práce
představují staročeské prozaické texty, jejichž období vzniku se klade
přibližně od poloviny 14. století do konce 15. století.
Sborník Pole plné rozmanitých bylin je věnován životnímu jubileu významné
české filosofky a theoložky Lenky Karfíkové. Soubor studií žáků a kolegů
jubilantky, které vznikly při této příležitosti, ve svém celku tvoří průřez
dějinami evropského myšlení. Jednotlivé příspěvky jsou hloubkovými sondami do
myšlení několika velkých postav antické filosofie, patristiky, středověké
filosofie a mystiky, renesance, novověku i moderní doby. V šíři jejich témat
se odráží bohatost evropské duchovní tradice a myšlenky myslitelů
pocházejících z různých epoch se při tom často ukazují jako překvapivě
aktuální – ať už se jedná o antické diskuse o Aristotelově pojetí času, úvahy
Filóna Alexandrijského o „přesycenosti dobrem“, „feministickou theologii“
církevního otce Klémenta Alexandrijského, vizi pravého lidského štěstí
„posledního Římana“ Boëthia, psychologické úvahy o utrpení a soucitu z pera
středověkého mystika Bernarda z Clairvaux, paracelsovskou přírodní filosofii,
Komenského strukturální ontologii nebo Herderovu epistemologii a teorii
jazyka.
