Antonín Tesař Livres

Japonsko už dávno nejsou jenom samurajové, ikebana či haiku. Kulturu země vycházejícího slunce ve světě stejně dobře – ba možná i lépe – charakterizují slova jako manga, anime či J-pop. Vlna fanouškovského nadšení z kulturního importu z dalekého východu už naplno dorazila i do České republiky, teprve nyní ale přichází na domácí knižní trh původní publikace, která se detailně zabývá moderní japonskou vizuální kulturou, jejím kontextem, vývojem i žhavou současností. V knize Planeta Nippon nabízí trio zkušených autorů Anna Křivánková, Antonín Tesař a Karel Veselý vhled do úžasného světa japonského komiksu, animovaných seriálů, filmů či počítačových her. Planeta Nippon je publikace, na kterou čekali všichni fanoušci japonské popkultury – od čtenářů mangy přes diváky anime až po hráče japonských počítačových her. Jedenáct kapitol s bohatým obrázkovým doprovodem skládá mozaiku vývoje mangy pro různé čtenářské segmenty, zabývá se fanouškovskou komunitou otaku, fenoménem roztomilosti (kawaii) nebo erotikou a pornografií. Autoři dále zkoumají, jak se v popkultuře odráží vztah Japonců k přírodě, jejich láska k robotům, nacionalismus či homosexualita. Planeta Nippon je určená všem, kteří se chtějí dozvědět něco o širším kontextu a historii svého koníčku.

Horor je celý svět, v němž se dá bydlet. Všichni se totiž něčeho bojíme. Kniha předního kritika a fanouška hororů Antonína Tesaře zavede čtenáře do nejrůznějších filmových i literárních končin tohoto žánru a ukáže, jak neobyčejně pestrý a široký může být. Okusíte kosmický děs H. P. Lovecrafta, dozvíte se, proč je Stephen King jedním z nejlépe placených spisovatelů současnosti, poputujete od snímků jako Rosemary má děťátko přes kultovní filmy Davida Cronenberga až po queer horory. Exkurze vás zavede k folklorním příšerám z Nigérie, Latinské Ameriky nebo Východního bloku. Antonín Tesař vyvrací předsudky, přináší nové pohledy na horor a ukazuje, že tu tento žánr není jen od toho, aby děsil. Vychází s doslovem Ivana Adamoviče.

Drtivá většina filmové literatury se zabývá díly klasického filmového kánonu, přelomovými snímky mainstreamové (žánrové) produkce či tzv. artovými filmy. Tato kniha je pokusem vykročit mimo toto tradiční pole, mezi díla považovaná za braková, pokleslá, vulgární, drastická určená pro otrlého diváka, která si ale někdy právě díky svým opovrhovaným vlastnostem vydobyla status kultovních děl. Zaslouží si i tato filmová tvorba seriózní zájem? Autoři publikace, organizátoři kultovní přehlídky filmů pro otrlého diváka, si vytknuli nelehký úkol vytvořit pro českého čtenáře knihu, která představí tuto nesourodou masu snímků v ucelenějším přehledu, která se pokusí postihnout určité kategorie (béčkový film, gore, porno), témata pro ni charakteristická, její divácká, produkční a estetická specifika. Navíc kniha obsahuje i kapitolu věnovanou českým obdobám těchto brakových struktur.

Autoři komiksu Gymnázium příšer se vracejí s další nápaditou sbírkou povídek. Ve sbírce Versus najdete pět příběhů, z nichž každý popisuje konflikt dvou znepřátelených stran. Jiří Lábus bude muset změřit síly s démonickým Bravčovým Satanem dychtícím zničit svět. Sedm statečných Satanistů se vypraví na poslední cestu zdevastovaným hlavním městem, aby zlikvidovali katedrálu nepřijatelně zbožných krysích lidí města pražského. Čerstvě vdaná filosofka Immanuelle Lubrikant poodhalí nejen tajemství sexuálního života v dostaveníčku s pornografickým instalatérem na planetě Testikulax. Papež jatek propadne do krize víry způsobené bubláním žaludečního boha Azathotha a skupina cestovatelů na plovoucích kusech nábytku zkusí přežít v nesnesitelně dadaistickém světě. Obsah: 1. Jiří Lábus vs. Bravčový Satan 2. Sedm statečných satanistů vs. krysí lidé města pražského 3. Immanuelle Lubrikant vs. pornografický instalatér 4. Papež jatek vs. žaludeční Azathoth 5. Námořníci nábytku vs. plážové dada

Chodit na střední školu není žádná legrace. Zvlášť když máte za spolužáky mrtvé prezidenty, kouzelné žáby nebo lehce nepříčetná siamská dvojčata. Studium vám nijak neusnadní ani tělocvikářka, která zvyšuje výkonnost svých žáků důmyslnými přístroji, či mladý profesor, jehož pronásledují duchové z jeho studentských let. Ještě že se můžete uklidňovat vyhlídkou na dobu, kdy odsud odejdete a půjdete pracovat, třeba jako telefon nebo věšák na kabáty. Střední škola prostě není normální prostředí, a proto nejsou normální ani příběhy v této sbírce.

Než přišel ten cizinec v masce, byl v naší vesničce klid. Rybí příšery z jezera se neukázaly nad hladinou už několik týdnů, obětní rituály na počest černé kozy z lesů probíhaly přesně podle plánu a velekněžka zvěstovala, že přijde dobrá sezóna. Jenže ten chlap v masce, co přišel kdovíodkud pěkně zamíchal místníma pořádkama. Slíbil, že přivolá černou kozu z lesů a ta nám pomůže konečně se zbavit těch pitomých ryb z jezera. Ale udělal mnohem víc než to. Víc, než bysme si přáli...

Libosad zvrácenosti Antonína Tesaře. Středověcí alchymisté tušili, že pokud chtějí materii očistit do stavu nejvyšší ušlechtilosti zvané Kámen mudrců, musí ji nejprve rozložit na pra-bahno počátečního chaosu před stvořením světa. Proto alchymistické Veliké Dílo začíná paradoxně hnitím, hemživostí, tlením a práchnivinou. Podobně je tomu u fotografií Antonína Tesaře. Divák, ulpívající na povrchu, zde spatří jen těla, méně či více vymknutá z kloubů klasického kánonu krásy, a doplněná zneklidňujícími rekvizitami vnitřností, mrtvých zvířat či zmrzačených hraček. Avšak už v samotné podstatě lidské lásky je přese všechnu romantiku zakódováno cosi esenciálně zvráceného; násilné vchlipování překrvených tkání do dutin, agonicky spasmatické pohyby, přelévání čpících tekutin a miasmatických slizů. „Půvabná jsi, přítelkyně má, jak studna vody živé, strašná jako vojsko pochodující pod praporci,“ vystihl dvojlomnost tělesné krásy král Šalomoun v Písni písní už před třemi tisíciletími tak dalekosáhle, že k tomu dodnes vlastně není co dodat. Proto se odvažujte vstoupit do libosadu zvrácenosti Antonína Tesaře jedině ozbrojeni empatií i vhledem pod povrch, a pokud svázáni, pak nikoliv konvencemi, leč lany či řemeny hluboce zaříznutými do masa. Potěšte se dvojlomnou krásou obrazů, hledejte jejich skrytý smysl a příběh, a budete odměněni znepokojivým neklidem, neboť pokoj a klid znamená smrt. Petr Stančík

Třetí ročník sborníku textů ke klauzurním pracím, které vznikají na Filmové a televizní fakultě AMU, opět přináší důležitou reflexi studentské tvorby v této filmové škole. Pozvání na klauzury přijalo devět hostů, kteří je reflektovali ve svých textech – Antonín Tesař (zároveň editor publikace), Jan Kolář, Přemysl Martínek, Matěj Metelec, Kamila Boháčková, Eliška Děcká, Tereza Hadravová, Alexandr Jančík a Kateřina Svatoňová. Hosté se zamýšleli především nad tím, jaká témata začínající čeští filmaři sledují, jaké stylistické postupy jsou jim blízké a v čem se jejich tvorba liší od „profesionální“ domácí kinematografie. Kniha je ale také sbírkou úvah o obecnějších otázkách týkajících se filmu a audiovizuálního umění obecně. Oslovení autoři se totiž zabývají kinematografií v obecnější perspektivě, a tak jejich zájem o studentskou tvorbu má vždy širší přesah.