Robin Cassling Livres

The Research Support Scheme (RSS) operated for over a decade as a programme to help researchers from Central and Eastern Europe and from Central Asia. With the conclusion of the programme in 2002 the opportunity presented itself to take stock and reflect on how academic research had evolved in the immediate post-socialist period. In this book, former RSS grantees have been invited to discuss what they see as the main changes and challenges that emerged in their fields during the process of social and economic transformation. Some basic issues like the de-ideologisation of research, the impact of the Western influx of ideas on particular research fields, and the question of «importing» new ideas and policies from abroad are discussed. Selected researchers present the outcome of their own work as examples of the progress and changes which took place during the last decade of the century. The result is a look at the East-West dialogue on ideas that is emerging, as well as a discussion on where academic research is heading in the future. This book proposes a panoramic view of the trends in thought and research going on today in the region related to some important fields of social sciences.

Dětský svět je jednou z oblastí, jíž se dotklo s nebývalou intenzitou moderní umění. Velkou pozornost mu věnoval malíř a spisovatel Josef Čapek, jehož tvorba pro děti zaujímá v české kultuře jedinečné místo. Inspirovala navíc i další umělce, kteří nalezli k dětskému světu tvůrčí. cestu: básníky Františka Hrubína a Jana Skácela. Jejich sbírky Modré nebe (1948) a Kam odešly laně (1985) vznikly na motivy Čapkových kreseb s dětskou tematikou, poprvé zveřejněných na zvláštní výstavě v roce 1935. Skladatel Miloslav Kabeláč zkomponoval v roce 1950 cyklus dětských sborů Modré nebe s výmluvným podtitulem Knížka dětských zpívánek podle obrázků Josefa Čapka a na slova Františka Hrubína pro dětské hlasy a klavír. Publikace Nespatříte hada představuje tyto vzájemné vztahy. Současně se zabývá také obecnějšími otázkami, jaké pro moderní české (a evropské) výtvarné umění, literaturu a hudbu otevíralo téma dětského světa, dětského tvoření a poté umělecké tvorby pro děti. Tvůrčí přístup Čapka, Hrubína, Skácela a Kabeláče je specifickým dokladem multimediálních inspirací v moderním umění, které nepřestávají být aktuální ani v současnosti. Aby byla tato multimediálnost zpřítomněna i v knize, je její součástí CD, obsahující nahrávku Kabeláčovy skladby, provedenou dětským pěveckým sborem Radost, a recitační pásmo Hrubínových a Skácelových veršů v podání Dismanova rozhlasového dětského souboru.

Monografie scénografa a malíře Jana Vančura sleduje jeho divadelní tvorbu od sedmdesátých let po dnešek. Publikace v českém a anglickém jazyce obsahuje stručný Vančurům umělecký životopis, studie k jeho významných uměleckým obdobím a především řadu reprodukcí Vančurových scénografických děl. Kniha je druhým dílem monografické řady s názvem "Osobnosti české scénografie" navazující na přerušenou řadu publikací, kterou vydával Divadelní ústav v letech 1970 - 1989 v edici "Režisér - scénograf" (například František Tröster, Josef Svoboda, Jan Sládek, Karel Svolinský nebo Marcel Pokorný). Díla řady scénických a kostýmních výtvarníků, navzdory jejich významu pro výtvarnou podobu českého divadla byla mimo komplexnější publikační záběr, proto je tato monografická řada velmi cenným studijním a dokumentačním materiálem. Souběžný anglický text.

Obsahem této publikace je podstatná část mého životního příběhu a zkušeností, které jsem nabyl na cestě za poznáním lidské podstaty. Téma mezních situací, jímž se zabývám po desetiletí, je pro mě stimulem k dalším projektům. Chtěl jsem se dopátrat, jak člověk reaguje v těchto situacích, což mě zajímalo zejména kvůli tomu, že jsem vyrostl v totalitním režimu. Tuto zkušenost nepovažuji za ztrátu, ale za výhodu, která mi umožnila empatii vůči realitě, kterou jsem sám neprožil, jako byla nacistická okupace. Proces tvorby mi pomáhá vzpírat se manipulacím, které jsou charakteristické pro totalitní režimy. Mělo by být jasné, že tyto problémy nejsou překonané a budoucnost nebude vždy bezpečná. Publikace doprovází výstavu v GASK, 2015. Malíř a sochař Jiří Sozanský (1946) se ve své tvorbě vyjadřuje k tématu zhroucení osvícenských hodnot a jejich nahrazení „popravištěm svědomí“. Výstava MEZNÍ SITUACE se váže k 70. výročí konce druhé světové války a 20. výročí konce války na Balkáně. Projekt vychází ze studia dokumentárních materiálů a autentických zážitků autora z míst tragédií, jako jsou Terezín a Osvětim. Sozanský se tématem holocaustu zabývá od svých studijních let. Jeho komplexní projekt v GASK zahrnuje různé formální přístupy, od klasické kresby po nové média. Spolukurátor Jiří T. Kotalík zdůrazňuje, že Sozanský se vrací k věčnému tématu člověka v mezní situaci a hledání naděje v beznaději.