Mariana Machová Livres

In this volume, fifteen scholars and poets, from Austria, Britain, Czechia, France, Germany, Ireland, Lithuania, and Russia, explore the topic of things and objects in poetry written in a number of different languages and in different eras. The book begins with ancient poetry, then moves on to demonstrate the significance of objects in the Chinese poetic tradition. From there, the focus shifts to things and objects in the poetry of the twentieth and the twenty-first century, examining the work of Czech, Polish, and Russian poets alongside other key figures such as Rilke, Francis Ponge, William Carlos Williams, and Paul Muldoon. Along the way, the reader gets an introduction to key terms and phrases that have been associated with things in the course of poetic history, such as ekphrasis, objective lyricism, and hyperobjects.

Lang galten Jorge Luis Borges sechs legendäre Harvard-Vorlesungen aus dem Jahren 1967/1968 als verschollen, bis man endlich die Tonbänder eines Mitschnitts entdeckte. Der Fund war eine Sensation, denn in ihnen schreitet der zu dem Zeitpunkt halberblindete Lyriker, Erzähler, Essayist und Historiker den ganzen Umkreis seines Werkes ab und legt so die konzentrierteste Einführung in sein Werk und Denken vor: »Ich habe mein Leben damit verbracht, zu lesen, zu analysieren, zu schreiben (oder mich am Schreiben zu versuchen) und zu genießen. Ich fand, dass letzteres das wichtigste von allem war.« Dass das Glück des Lesens das Glück zu schreiben aufzuheben vermag, dass der Kommentar zu einem verlorenen Vers glänzender sein kann als die verschollenen Worte selbst, dass eine altnordische Metapher uns unmittelbarer berühren kann wie die Schilderung einer zeitgenössischen Kaffeehausszene – all diese großen Rätsel seines Werkes reicht er hier seinen Lesern weiter.› Das Handwerk des Dichters‹ ist der zentrale poetologische Text eines der größten Dichter des zwanzigsten Jahrhunderts.

Čtvrtý svazek Borgesových spisů zahrnuje dvě sbírky raných esejů z třicátých let 20. století. Texty knihy Evaristo Carriego jsou věnovány ryze argentinským tématům, zejména starému Buenos Aires a jeho předměstí s poetikou tanga, soubojů na nože a jezdců, kteří mizí v pampě. Sbírka Diskuse pak přináší další základní témata Borgesova díla, mezi něž patří úvahy o čase a nekonečnu, ale především o knihách a literatuře.

Málokdo ví, že se v 50. letech 20. století objevil García Márquez – tehdy nepříliš známý mladý novinář – v komunistickém Československu… Byl původně pozván do Sovětského svazu na Světový festival mládeže, ale podařilo se mu tuhle „cestu na Východ“ rozšířit o návštěvu východního Německa, Polska, Maďarska a ČSSR. Tyto cestopisné eseje, v nichž Márquez vystupuje jako velice přesný a originální pozorovatel, vycházejí česky poprvé.

Čtyřicetiletá Blanka právě pohřbila matku a jako by s ní přišla i o rozum. V rozpálené Barceloně nemůže ve svém zármutku ani dýchat a útočiště hledá v přímořském městečku Cadaqués, kde v dětství trávila s mámou prázdniny. Na důvěrně známých místech se melancholie se střídá s vášnivostí, vzpomínky s obavami o budoucnost. A pod zdánlivou lehkostí letních dní se skrývá nebývale otevřená úvaha o lásce, sexu, manželství, přátelství a rodičovství.

Kniha Místa mezi místy. Pomezí americké poezie se věnuje tématu setkání s druhým a prostoru hranice a pomezí v moderní americké poezii. Studuje díla básníků, v jejichž díle se objevuje motiv hranice mezi „já“ a „druhým“ jako prostoru pro setkání, dialog a interakci. Navzdory tradiční představě o lyrice jako sebestředném žánru, jemuž dominuje subjekt, je pro dílo těchto autorů příznačný odvrat od vlastního já a otevřenost vůči druhému (zvířeti, krajině, člověku), který je vnímán jako nezávislý a do velké míry neuchopitelný. Kniha se soustředí na tři výrazné básnické osobnosti: přední představitelku modernistického hnutí Marianne Mooreovou (1887–1972), mezi jejíž oblíbené náměty patří pozorování podivných zvířat, o generaci mladší americkou básnířku Elizabeth Bishopovou (1911–1979), která v řadě svých básní tematizuje hraniční prostor pobřeží, a ve Spojených státech žijícího anglického básníka Thoma Gunna (1926–2004), jenž zkoumá možnost a nemožnost intimního setkání s druhým člověkem. Na základě podrobných rozborů konkrétních básnických textů autorka nastiňuje typ poetiky, jenž podle ní představuje jednu z klíčových linií americké poezie 20. století.