Jan Řehounek Livres

Autor označuje své dílo za „knihu mého života“, na které pracoval několik let a sbíral podklady po celý svůj život. Podle literárního historika PhDr. Jaroslava Rejmond je to mimořádné dílo, které spojuje historická fakta s čtivým vyprávěním, reflektujícím psychologii moderního čtenáře, jenž preferuje kratší texty. Autor neměl ambici vytvořit odbornou publikaci; kniha je psaná tak, aby zaujala široké spektrum čtenářů. Krátké odstavce čtenáře provádějí časovou osou a nabízejí souvislosti s historií města od pravěku po současnost. Text je strukturován do kapitol, které zahrnují příběhy města, architektonické památky, významné osobnosti, spolky a korporace, literární odkazy, lidovou slovesnost, film, podnikání a kulturní akce. Kniha má 240 stran a obsahuje 400 historických fotografií, map a dokumentů. Autor doufá, že kniha osloví nejen místní obyvatele, ale i širší veřejnost, a stane se mostem mezi současným Nymburkem a lidmi, kteří s ním mají osobní vztah. Knihu lze objednat na uvedené e-mailové adrese a více informací je k dispozici na webových stránkách autora.

Nymburský spisovatel a znalec historie regionu na pomezí Nymburska a Mladoboleslavska, přitahovaný rodinnými vazbami a vzpomínkami z dětství, přichází po knize Zlatým pruhem Polabí s publikací o Svatojiřském lese. Tento mohutný lesní komplex mezi Milovicemi a Dymokury nabízí krásnou přírodu, historii, architektonické památky a bohatou zásobu lidových vyprávění, pověstí a legend. I když region nemá velké město, má co nabídnout. Milovice a zaniklá obec Mladá svědčí o více než století vojenského výcvikového prostoru. V Jabkenicích se setkáme s Bedřichem Smetanou a romantickou oborou. Loučeň se pyšní barokním zámkem a největším souborem labyrintů a bludišť. V lese Bludníku se traduje, že bloudil i Ježíš. Další zámek najdeme v Mcelích, poblíž přírodní rezervace Čtvrtě s bledulovými koberci. V Ledcích vzdáváme hold hrdinům z květnového povstání 1945, a v Seleticích a Košíku se seznámíme se zpytákem tatarským. Vesnické památkové rezervace se nacházejí v Bošíně a Pojedech. Křinec se pyšní rekonstrukcí zámku a legendárním kopcem Chotuc. V Rožďalovicích najdeme zámek, barokní kostel a muzeum klasického knihařství. Oblast „ptačích rybníků“ začíná zde, a rybníky jsou důležitým prvkem Dymokurska a Kopidlenska. Svatojiřský les končí v Městci Králové, kde Kanovnickým lesem uzavíráme tento lesní komplex. Přijměte pozvání na severní okraj středních Čech – uvidíte, že se vám tu bude líbit.

Smutná parní mašinka Líza stojí zapomenutá na slepé koleji za nymburským nádražím a vzpomíná… Třeba na to, jak vozila dámy v kloboucích a děti v námořnických čepičkách a jak jí kdysi císař František Josef I. vzdal poctu, až se mu zapletla šavle mezi nohy. Líza dokonce přispěla ke konci jedné války, to když vyklopila u Milovic letadla. A zanedlouho vezla do Poděbrad prezidenta Masaryka. O tom všem a mnohém dalším si povídala s ostatními parními lokomotivami. Třeba jak převážela cirkus Pišingr i s velkým slonem anebo vyhrála závod s automobilem. Nezapomene ani na nespokojenou kamarádku lokomotivu Rozárku a přidá historku o čertovi Breburdovi, který nakonec pracoval na nádraží. Jenže přišel čas moderních elektrických lokomotiv a mašinku Lízu už nikdo nepotřebuje. Co když ale… Proč ji chodí okukovat ta parta mladíků? Při čtení zajímavých příběhů držte mašince Líze palce, ať se vrátí její bývalá sláva.

Od knih Zlatým pruhem Polabí, Svatojiřským lesem, Starobylým Českobrodskem a Toulky krajem dolní Cidliny z edice Tajemných stezek odbočil tentokrát nymburský spisovatel a publicista Jan Řehounek do podkrkonošského podhůří. Při léčení v Lázních Bělohradu si zamiloval barevnou krajinu Podzvičinska, jejímž středem se klikatí modrá stužka říčky Javorky. Z prvních drobných postřehů, které si při toulkách těmito místy zaznamenával, se postupně začala rodit kniha, v níž zúročil svoji novinářskou zvídavost, zaujetí poutníka, vášeň pro historická bádání i posedlost národopisem a regionální slovesností. Podzvičinsko a vlastně i celé Podkrkonoší je oblast s nádherným přírodním bohatstvím, obohaceným kulturním dědictvím nesmírné hodnoty. Autor spolu s čtenáři putuje od pramene Javorky v kopcích, jimž dominuje hora Zvičina, sestupuje zalesněnými úbočími s kamenitými stržemi a úžlabinami potůčků do přívětivé bělohradské kotliny s lesíky, ovocnými sady a rybníky, prochází sevřeným Mezihořským údolím do mírně zvlněného kraje Podchlumí. Odtud se otevírá rovina s obilnými poli a loukami, mezi nimiž splyne Javorka s Cidlinou. Spisovatel navštěvuje větší města s mnohdy pohnutou historií a starobylými památkami – Starou a Novou Paku, Miletín, Hořice, Lázně Bělohrad, Ostroměř, Smidary… hrady Pecku a Kumburk… v Hřídelci dokonce vejde do útrob sopky. V malebných vesničkách obdivuje lidovou architekturu, někde nachází větrný mlýn, jinde památný dub, pod nímž Karel Jaromír Erben psal svoji Kytici, hledá odkazy na lidové pověsti a báchorky v podkrkonošském dialektu, ochutnává kyselo či miletínské modlitbičky. Kromě toho se setkává s báječnými a pohostinnými lidmi. Pojďte se tedy spolu s Janem Řehounkem vydat tajemnými stezkami barevného Podzvičinska.

První část knihy se věnuje tématu Nymburk ve starší české literatuře vychází ze zmínek ve středověkých kronikách, představuje místní humanistické básníky a spisovatele, připomíná lidovou slovesnost a přes období národního probuzení se dopracuje až k literárnímu životu ve městě v první polovině 20. století. Druhá část nazvaná Ulicemi města za literáty je lierární průvodce městem s více jak sedmdesáti zastaveními doplněnými dalšími medailony třiceti autorů. Zajímavými zastávkami jsou místní tiskárny, knihovna, divadlo, muzeum, nakladatelství… Třetí část s názvem I současný Nymburk literárně žije nejprve představí současný literární a kulturníživot a posléze uvede 25 literárních autorů narozených po roce 1945.

Nymburský spisovatel, publicista a znalec historie regionu středního Polabí Jan Řehounek se vydal podél toku Labe z Kolína do Mělníka, aby vám čtenářům zprostředkoval a přiblížil krásy tohoto zlatého pruhu české země. Spolu s ním navštívíme ještě další starobylá města, jako jsou např. Poděbrady, Nymburk, Lysá nad Labem, Stará Boleslav či Brandýs nad Labem, s mimořádně hodnotnými památkami, ale i se zajímavými osudy neméně zajímavých lidí. Projdeme se lužními lesy u Libice nad Cidlinou, kolem někdejšího hradu Mydlovar a podél slepých labských ramen se vzácnou flórou. Potkat tu můžeme také vodníky, bludičky a divoženky. Nejstarší historii našeho státu si připomeneme na někdejší akropoli libického slavníkovského hradiště, u zaniklého hradu Oldříš, na dřevčické tvrzi a především ve Staré Boleslavi, spjaté se zavražděním svatého Václava. V Kolíně, Kovanicích a Brandýse položíme kamínky na zašlé náhrobky židovských hřbitovů, v Čelákovicích a Lysé před námi ze starých pohřebišť vystoupí upíři. V posbíraných lidových povídačkách se to hemží loupeživými rytíři, loupežníky, do borovic zakletými dívkami, ukrytými a nalezenými poklady, legendy a pověsti vyprávějí o kněžně Libuši, svatém Vojtěchu, husitském hejtmanu Janu Žižkovi, ale i o kalhotách hraběte Šporka. Od toku Labe se ale také někdy trochu vzdálíme, abychom si zabloudili v bludištích a labyrintech, rozhlédli se z rozhledny v rovině a ochutnali chleby ve stejnojmenné vesnici.

Třiadvacet pohádek se odehrává na konkrétních místech ve středním Polabí – v Nymburce, Lysé nad Labem, Milovicích, Křinci, Sadské, Dobšicích, Mcelích, Městci Králové, Přerově nad Labem, Loučeni, Krchlebech, Kostomlatech... Vystupují v nich nejen lidé, ale i bytosti nadpřirozené. Knížka vznikla ze spolupráce s mateřskou školou Adélka v Nymburce, jejíž děti namalovaly ilustrace a paní ředitelka napsala metodický list, jak mohou rodiče a paní učitelky knížku využívat k rozvoji dětského čtenářství a seznámení dětí s místy, kde žijí. Pro čtenáře jsou rovněž připravena bílá políčka pro jejich vlastní ilustrace, proto má kniha nadtitul „Jediná pohádková knížka, do které mohou děti malovat“. Vyd. 1. Vydáno ve spolupráci s Mateřskou školou Adélka v Nymburce 1000 výt. Více zde: https://rehounek-kaplanka.webnode.cz/products/pravda-pravdouci-pohadky-ze-stredniho-polabi/

Kniha Sto padesát let železnice v Nymburce se ve dvaceti kapitolách věnuje nejen historii Severozápadní dráhy, ale i všemu, co vytvářelo neopakovatelnou atmosféru železničářského Nymburka. Historii železničních dílen, železniční kolonie, lokomotivního depa a vlakotvorné stanice doplňují osudy železničářů a mnoho dalších regionálních informací.

Báchorky od tajemného rybníčku Pohádky z okolí Loučeně zvou malé i velké čtenáře na půvabná místa ve Svatojiřském lese na pomezí Nymburska a Mladoboleslavska. Dva staříci – vodník Gustav a kronikář Mareček – se setkávají u rybníčku a studánky Boží voda. Gustav vypráví kronikářovi příběhy lesních bytostí „hemžílků“, a Mareček vodníkovi příběhy lidské. Malí i velcí čtenáři se tak seznámí s pohádkovými bytostmi – vodníkem, lesním mužem Čerepušťákem, vílami, hejkalem, čerty, rarachy, žibřidy, skřítky… a nahlédnou do života na zámku i v okolních vesnicích. Kniha je opatřena ilustracemi, jež jsou vytvořené technikou fotografické koláže.

Kniha s názvem je vydaná k pětistému výročí udělení městských práv městečku Kopidlno. Mapuje dlouhou historii tohoto východočeského města na okraji Českého ráje. Krátké kapitoly jsou rozděleny pomocí nadtitulků do jednotlivých témat: Příběhy tvořící dějiny města, Významné listiny, Architektonické a umělecké památky, Kdo je kdo, Kopidlenské osobnosti, Kopidlenské spolky a korporace, Firmy a podnikání, Pověsti a vyprávění, Kopidlno v české literatuře, Kopidlno ve filmu, Kopidlno v lidové písni a slovesnosti, Řekli či napsali o Kopidlně, Kulturní akce a festivaly (4 historické mapy, 23 reprodukcí historických dokumentů, 207 fotografií). V samostatných kapitolách je zpracovaná historie přidružených obcí Drahorazi, Ledkova, Mlýnce a Pševsi.