The book explores the relationship between populism and corruption, focusing on how populist leaders utilize anti-corruption rhetoric to their advantage. Through a case study of Czech politicians, the author illustrates the strategies employed by these leaders to manipulate public perceptions of corruption, highlighting the implications for political discourse and governance.
Tématem předkládané publikace je problematika korupce, klientelismu a stranické patronáže v podmínkách fungování komunistického režimu a v průběhu postkomunistické transformace. Autor svůj obecný výklad vycházející z neoinstitucionálního přístupu aplikuje na příklad Československa, respektive České republiky. Kniha se pokouší nabídnout zejména interpretaci toho, jaké byly strukturální faktory rozšíření korupce v komunistickém režimu, jaké komunistické dědictví můžeme nalézt v podobě korupce po pádu komunismu a jakým způsobem se na proměně podoby korupce a jejího vnímání podepsal průběh transformace. Autor publikace se dále zabývá otázkou, jaké faktory limitují boj proti korupci a jaké následky může mít korupce pro demokratický režim.
Korupce patří mezi klíčová témata politické diskuze. Protikorupční rétorika pomáhá politikům nejen zvyšovat vlastní symbolický kapitál, ale v mnoha případech též útočit na politické oponenty. Podobné jevy je možné pozorovat i v české politice. Cílem knihy je analyzovat vzorce využívání korupce jako tématu v rámci komunikace vybraných českých politických aktérů v období posledních třiceti let. Publikace ukazuje například to, jakým způsobem se (z kvalitativního i kvantitativního hlediska) proměnila protikorupční rétorika českých politiků, jakým způsobem téma korupce využívají populisté nebo to, nakolik je protikorupční rétorika řady politických aktérů obsahově vyprázdněná.
Cílem publikace je přiblížit problematiku globálního vládnutí a jeho dílčích aspektů, na nichž lze demostrovat ne/úspěchy globálního vládnutí v konkrétních oblastech. Vedle proměny charakteru a počtu aktérů ovlivňujících podobu globálního vládnutí je pozornost věnována otázkám přijímání mezinárodních norem a několika vybraným oblastem, na nichž lze principy globálního vládnutí názorně demonstrovat. Jako vzorové příklady byly vybrány tematické okruhy, o nichž se v souvislosti s globálním vládnutím, resp. mezinárodním/globálním managementem veřejných statků hovoří nejčastěji (vznik Mezinárodního trestního soudu, správa životního prostředí, Antarktidy a Arktidy, vodních zdrojů a vesmíru). Přes nutnou selektivnost témat se kniha snaží čtenáři předložit jevy, které nejlépe a nejzajímavěji zachycují dynamiku diskuze o povaze současného mezinárodního řádu, jenž si vysloužil přízvisko globální.
Studie je příspěvkem k výzkumu státu jako fenoménu moderní doby. Autoři kombinují komparativní perspektivu současných funkcí státu a jeho deklarovaného smyslu s historizující analýzou v rámci dějin politických teorií. Kniha se věnuje třem hlavním představitelům teorie společenské smlouvy, kterými jsou Thomas Hobbes, John Locke a Jean-Jacques Rousseau. Předkládá a vysvětluje jejich názory a snaží se najít rozdíly v jejich pojetí společenské smlouvy.