Martin Zet Ordre des livres

Autorská publikace plná kreseb, originálních básní a fotografií je po pandemickém roce zhmotněním dění, které se odehrálo v periferní a dnes málo přístupné krajině pražského Motola. Pro svou rezidenci na motolské navážce navrhl umělec a sochař Martin Zet performativní projekt, založený na kontemplaci a uspořádání skupinových dějů – slavností. Zpřítomňování obrazu objektu letohrádku Hvězda čistě v imaginaci účastníků, účast básníků a verbalizace místa skrze autorskou poezii, vytyčování půdorysu a virtuální vrt do podloží skládky tvoří analogii s architektonickým projektem, který nebude nikdy realizován. Projekt AntiHvězda, vnoření negativního otisku letohrádku Hvězda v nedaleké stejnojmenné oboře u Bílé Hory, do útrob motolské skládky je osobním vědeckým výzkumem umělce v krajině. Knížka je osobním deníkem, básnickou sbírkou, souhrnem empirického výzkumu i archivního bádání, uměleckým skicářem a katalogem v jednom. Svými verši přispěli Petr Hrbáč, Vít Janota, Zuzana Lazarová, Petr Maděra, Benoit Meunier, Miroslav Olšovský, Josef Straka a Robert Wudy.

Podtitul: Sebrané posudky. Povzdech autora: Co se děje s člověkem, když začne učit na umělecké škole, kde se vše donekonečna rozebírá a posuzuje? Přirozená vnímavost je brzy otupena, mysl přestrukturována školními kritérii, všechno okolo se stává předmětem honocení. Už není schopen jít se podívat na práce kolegů a nechat je na sebe působit. Od prvního pohledu formuluje výchovné otázky: co, jak, proč, v jakém kontextu, jak by to mohlo být lépe, jestli dotyčný má dostatečné znalosti technologické a teoretické, zná toho či onoho, kdo kdy udělal něco podobného. (…) Sám takto zploštěn kleštěmi posudků a výslechů zasvěcuje svěřené studenty. Homogenizuje prostředí, aby jedna složka potvrzovala druhou a nikoho ani nenapadlo, že vše by mohlo být i jinak.

Soubor barevných snímků fotografa. Bez textu. Hnědé moře vzpomínkou otevřelo nebeská stavidla, potřísnilo anarchistickou zeď. Setnutý sprejer podpisem přivlastnil dekor pokání sobě i všem, čtrnácti, dvěma, pomocným svatým. Jdu v smradlavém zrajícím kruhu, hlava bolí.

Katalog z prostorové intervence konceptuálního umělce Martina Zeta v Galerii Jamborův dům.

Publikace Nekrolog – Brno byla vydána u příležitosti samostatné výstavy českého výtvarného umělce Martina Zeta, která se uskutečnila na konci roku 2015 v brněnské Galerii U Dobrého pastýře (tj. v Galerii TIC). Jedná se nicméně o autonomní projekt, jehož východiskem je budování „umělcova posmrtného odkazu“, ovšem za jeho života a navrch sebou samým. V této odvážné hříčce s vlastní smrtí je obsažena retrospektivní a autobiografická rovina a současně i zvláštní místopis města Brna, kde autor aktuálně vyučuje na Fakultě výtvarných umění VUT. Jinak řečeno: autor píše nekrolog sobě samému a současně jeho obsah vztahuje k městu, kde v posledních letech pravidelně pobývá. Prostřednictvím těchto dvou svébytných hledisek získáváme překvapivě plastickou a souhrnnou zprávu „o životě a díle“ jednoho z výrazných představitelů performance a postkonceptuálního umění, a současně také o nečekaných možnostech, jak lze přistoupit k autobiografickému žánru. Texty kromě Martina Zet přispěli Zuzana Janečková, Marika Kupková, Michal Murin, Jana Písaříková, Mark Shepard a Feyhan Hellum.