Román Hanny Demetzové (1928 Ústí nad Labem — 1993 Bethlehem USA) se odehrává v okupovaných Čechách. Jeho hrdinka Helenka vnímá ohrožení, které ji začíná obklopovat z počátku jen jaksi mimoděk, na pozadí vlastních dětských a pubertálních problémů. Ale postupně musí přihlížet, jak její blízké, matku — českou Židovku, otce — sudetského Němce, jejich sourozence a příbuzné, i její první lásku, německého vojáka, doba nemilosrdně třídí do znepřátelených táborů a obrazně i doslova je ničí. Z této (do značné míry autobiografické) perspektivy se autorce knihy podařilo v naléhavé zkratce načrtnout řadu otázek spojených s židovským osudem i koncem tisíciletého soužití tří kultur v českých zemích.
