Jaroslav Pinkas Livres

Kniha vznikla v rámci projektu Dějepis v 21. století: multimediální aplikace pro dějepisnou výuku, který byl realizován s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, evropských strukturálních fondů a státního rozpočtu ČR. Publikace se zaměřuje na filmové obrazy minulosti a jejich význam pro historickou kulturu. Problematiku nahlíží z perspektivy didaktiky dějepisu a promýšlí možnosti využití filmu jako nástroje vzdělávání. Práce vychází ze zahraničních konceptů didaktiky dějepisu, které aplikuje na české prostředí. V části Teorie shrnuje klíčové pojmy a postupy, které souvisí s užitím filmového média k vzdělávacím cílům. V navazující části obecnou problematiku ilustruje na případových studiích, které didaktické koncepty spojují s konkrétním filmovým materiálem.

Odboj a odpor proti komunistickému režimu patří mezi málo probádaná historická témata. Probíhající odborná diskuze je čas od času stimulována prudkými společenskými a politickými spory o jeho povahu. Tato kniha má v první řadě pomoci učitelům na základních a středních školách s výukou komplikovaného tématu. Čtenáři v ní najdou přehled konceptů rezistence a informace o stavu základního výzkumu. Teorii doplňují tři překladové studie, které přibližují soudobé uvažoání o rezistenci a výuce kontroverzních témat. Jádro knihy pak tvoří čtyři kapitoly o konkrétních případech, ilustrující rozdílnost forem a motivaci k protikomunistické rezistenci. Historický výklad je doplněn didaktickými úvahami o principech historického myšlení a dobré výuky dějepisu.

Rozsáhlá zřícenina gotického hradu Orlíku se nalézá na kopci necelé dva kilometry východně nad městem Humpolcem. Díky výborné poloze na výškovém převisu tak kontroluje jak orel své okolí. Z hradních paláců ještě dnes shlédnete široké okolí. Lesní výseč dává rozhled do vzdálenosti čtyřiceti kilometrů k Pelhřimovu a Jihlavě. Jinak je zřícenina skryta v hlubokém lesním masivu, zbytku pohraničního hvozdu Českého království. Přestože jsou zde lesy vůči vrcholnému středověku již řidší, je možno na jedné z nejstarších map Čech z roku 1518 v těchto místech sledovat lesní masiv, jenž je částečně dělen vidlicí cest na tzv. „Les Borek“, který byl původní součástí pohraničního hvozdu českomoravského pomezí - dnešní Českomoravské vrchoviny. Z hradu samotného je zachována hranolová věž, druhá hradní brána, bašta, zbytky opevnění a podsklepených paláců a černá hradní kuchyně s funkční chlebovou pecí. Pod hradem při cestě k osadě Rozkoši se na místě zaniklého poplužního dvora nalézá středověká studně. Hrad dnes patří městu Humpolec a spravuje ho společnost Castrum o.p.s. Díky tomu je o něj dobře postaráno. Probíhá výzkum i rekonstrukce, je přístupný veřejnosti a koná se zde řada kulturních akcí.... celý text

Historická paměť patří dnes k frekventovaným pojmům. Se samozřejmostí jej užívají média i politici. Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve stále intenzivnějších kulturních válkách? Na tyto i řadu dalších otázek se snaží kniha odpovědět. Nebo si je alespoň položit. Čtenář v ní najde výběr ze současných přístupů memory studies a jejich aplikací na konstruktivisticky orientovanou výuku dějepisu. Hlavním předmětem zájmu jsou hrané filmy o tzv. normalizaci, resp. jejich divácká recepce. Autor analyzoval tisíce komentářů na portálu csfd.cz a pokusil se formulovat, jak vypadá kolektivní paměť v digitálním věku a co z toho vyplývá pro školní vzdělávání.