Jean-Louis Debré Livres

Cet ouvrage est n de la volont d'aider, financirement, les soignants marseillais, les "petites mains" qui, des infirmires aux brancardiers, des ambulanciers aux aide-soignants, des personnels s'occupant de la scurit ceux ddis au nettoyage, ont permis aux mdecins de sauver des vies depuis les dbuts de la crise sanitaire lie au "Covid-19". Nous avons choisi pour cela de reverser les bnfices de cet ouvrage l'association HopeProject, qui oeuvre l'hpital de La Timone, Marseille, en particulier pour les enfants malades. L'ouvrage est construit sur le thme des "voyages immobiles" car c'est bien cela que le confinement nous suggre d'apprcier. Nos voyages continuent, notre got de la dcouverte n'est pas mouss, mais nous devons poursuivre sans bouger, ce qui n'est pas le moindre des paradoxes.

Jean-Marie Roughol strávil na ulici více než dvacet let. Když jednoho večera žebral před obchodem, navrhl projíždějícímu cyklistovi, že mu, než si nakoupí, pohlídá kolo. Ten cyklista se jmenoval Jean-Louis Debré. Z následujících setkání těch dvou se mezi bezdomovcem a bývalým francouzským ministrem vnitra a předsedou Ústavní rady zrodil zvláštní důvěrný vztah. Do té míry, že první z nich, souhlasil s nápadem druhého, aby napsal příběh svého života. Svědectví sedmačtyřicetiletého „dítěte ulice“ nic nezastírá ani nepřikrášluje. Na dlažbě devatenáctého pařížského obvodu, ve kterém prožil část dětství, i na chodnících super elegantní ulice Marbeuf, zažil Jean-Marie léta bídy a strádání: první pokusy o žebrání, první lásky, první přátelství, squaterské domy, vchody a východy metra, lavičky v parku a ty nejubožejší zaplivané hotely. Svědectví o drsné realitě lidí žijících na ulici přináší čtenářům nejen pohled do světa násilí, strachu a bídy, ale i příběhy solidarity a kamarádství…