Richard Vašek Ordre des livres

Deníky Ivo Ducháčka (1913–1988), privilegovaného úředníka československé exilové vlády v Londýně, zachycují počátky odboje v Paříži od března 1939, evakuaci z Francie v létě 1940 a život ve válečném Londýně až do dubna 1945. Ducháček působil jako politický referent exilového premiéra Jana Šrámka a jako osobní tajemník Huberta Ripky, člena exilového vládního kabinetu, který měl v exilovém ministerstvu zahraničních věcí na starosti mj. záležitosti propagandy. Ducháček, původní profesí novinář, zahraniční dopisovatel Lidových novin, ve svých záznamech téměř reportážním způsobem „zachycuje společenskou atmosféru“. Kromě postřehů ze všednodenního života československého exilu ve Francii a Velké Británii však deníky obsahují také záznamy z četných pracovních jednání. Ty jsou cenné i proto, že podobné více či méně formální konzultace, ad hoc pracovní schůzky či konverzace, které se odehrávaly v hotelech, klubech, restauracích, na společenských akcích a recepcích, bývají jinak na papíře zachyceny jen zřídka. Poskytují obraz o dobové úrovni vědění, stejně jako o informačních vlivech, které spolupůsobily na tvorbu tehdejší politiky i propagandy

Kniha se zabývá literární a žurnalistickou činností prezidenta T. G. Masaryka, jíž se pokoušel ovlivňovat veřejné mínění a vstupoval do nejrůznějších aktuálních sporů. Předmětem zájmu je zvláště anonymní publicistika, tedy články, které psal pod šiframi nebo je publikoval nepodepsané. Masaryk navazoval na svou dřívější činnost válečnou a předválečnou, po válce byl však více limitován politickými ohledy a vymezením pravomocí hlavy státu. Tento stav se pokoušel vyřešit (či obcházet) mimo jiné uveřejňováním anonymních článků, v nichž se mohl vyjadřovat svobodněji než v podepsaných textech nebo oficiálních projevech. Práce si klade za cíl analyzovat tuto Masarykovu aktivitu včetně popisu mechanismů, kterými prezident realizoval své zásahy do veřejného dění.

Kniha časově navazuje na analytické a ediční zpracování tématu vývoje vztahu T. G. Masaryka se Slováky (slovenskými veřejnými činiteli), v tomto svazku pro období 1918–1937. V ediční části je zařazeno 279 dokumentů, převážně dopisů a telegramů, ale také řada memorand a žádostí, se kterými se různé slovenské veřejné korporace, spolky nebo i jednotlivci obraceli na prezidenta republiky. Soubor dokumentů je doplněn úvodní studií, edičním úvodem, seznamem korespondence, jmenným rejstříkem, cizojazyčným resumé a krátkou obrazovou přílohou. Publikace tak prostřednictvím vybrané korespondence dokumentuje vztah T. G. Masaryka ke Slovensku a slovenským veřejným činitelům v letech první Československé republiky.

Kolektivní monografie Česká politická pravice v letech 1938–1945 se věnuje působení dominantních českých pravicových politických proudů – liberálního nacionalismu, agrarismu a katolického konzervativismu – v osovém období českých dějin od roku 1938 do května 1945, a to především na domácí scéně. V šesti kapitolách podává nástin činnosti a role předmětných politických směrů, respektive jejich představitelů ve sledovaném období. Dokumentuje protikapitulační postoje představitelů Národního sjednocení, Československé strany lidové i české historické šlechty v dramatických zářijových dnech 1938, podíl konzervativních politických sil na rekriminačních a přehodnocovacích kampaních druhé republiky, ale současně i na národně obranném úsilí tohoto mezidobí a posléze i počátečního období protektorátu, a na řadě konkrétních případů mapuje účast stoupenců uvedených proudů v domácím i zahraničním protinacistickém odboji, a to i ve spolupráci s reprezentanty dalších stran a směrů, včetně levicových.

Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku a obecně zachytit Benešovo pojetí národností, národa a možnosti řešení otázky menšin. Svazek III/2 zahrnuje období od léta 1937 do abdikace Edvarda Beneše na prezidentský úřad počátkem října 1938. Vybrané dokumenty jsou osobní i úřední povahy, publikované i dosud nezveřejněné.

Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku a obecně zachytit Benešovo pojetí národností, národa a možnosti řešení otázky menšin. Svazek III/1 zahrnuje období od zvolení Edvarda Beneše prezidentem republiky v prosinci 1935 do léta 1937. Vybrané dokumenty jsou osobní i úřední povahy, publikované i dosud nezveřejněné.

Pamětním sborníkem Historička československé demokracie si připomínáme významné životní jubileum, kterého se v letošním roce dožívá docentka Eva Broklová, DrSc., emeritní ředitelka Masarykova ústavu Akademie věd České republiky a současná předsedkyně Masarykovy společnosti. Sborník obsahuje příspěvky, vesměs původní historické studie či eseje jejích dlouholetých kolegů, přátel a spolupracovníků. Je uveden biografickým medailonem jubilantky a uzavřen bibliografií jejích dosud vydaných děl.

Publikace Formování moderních národů ve střední a východní Evropě v 19. a 20. století vznikla v rámci spolupráce mezi Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR a Ústavem pro balkanistiku Bulharské akademie věd. Sborník obsahuje příspěvky bulharských a českých autorů, zaměřené především na problematiku vzniku a upevnění národní identity a s tím spojený proces formování národních států ve střední Evropě a na Balkáně v 19. a 20. století. Studie jsou publikovány v bulharštině, angličtině a češtině. Publikace se v širokém záběru věnuje různým aspektům složitého a mnohovrstevného utváření národních identit, zvláště vlivům politickým, jazykovým, kulturním a náboženským.