"Především si řekněme, o čem tahle knížka není. Nechce nahradit standardní učebnici sociologického výzkumu, nenabízí úplnou zbrojnici metod a technik a už vůbec nechce naučit čtenáře statistice. Její cíl je v tomto smyslu daleko skromnější: porozumění logice výzkumu a porozumění smyslu statistických operací." Tolik autor ve svém úvodním slově. Obvykle nezáživné metody sociologie Disman představuje s humorem a nadhledem a více než o znalost statistiky samotné mu jde o schopnost porozumět "skutečnému smyslu našich dat". 4. vydání úspěšné učebnice.
Autoři v této monografii představují výsledky tří teoreticko-metodologicky propojených výzkumů sociálních nerovností, které se opírají o nové trendy známé jako kulturní obrat. Metodologicky se zaměřují na kvalitativní přístupy vycházející z konstruktivismu. První kapitola se věnuje kulturnímu obratu v konceptualizaci nerovnosti, zatímco druhá kapitola popisuje výzkumnou strategii a postupy sběru dat, analýzy a vzorkování s příklady z realizovaných výzkumů. Empirickým jádrem publikace jsou tři kapitoly, každá se zaměřuje na jiný typ nerovností v každodenních interakcích: problémy zaměstnaných rodičů malých dětí, postavení imigrantů a nerovnosti v bydlení z pohledu vlastníků domů a bytů. Závěrečné úvahy o možnostech a mezích výzkumu nerovností, které zdůrazňují jejich kulturní ukotvení a mikrorovinu, konfrontují základní zjištění s vybranými koncepty a teoriemi. Publikace je určena všem, kteří se v oblasti výzkumu nebo praxe zabývají problémy nerovností, včetně sociologů, kulturních antropologů, pracovníků státní správy a neziskových organizací. Může také sloužit jako metodologická příručka pro studenty a pedagogy v oborech sociologie, kulturní a sociální antropologie a veřejné politiky.
Kniha přináší stručný přehled teoretických rámců, epistemologických i metodologických přístupů, jimiž lze nahlížet na organizaci a organizační kulturu. Prezentuje výsledky vlastních empirických výzkumů a představuje téma výzkumu organizační kultury v sociálních službách.
Publikace propojuje téma moci, medicíny a zdraví, jež studuje v prostředí současného českého zdravotnictví. Případové studie, které jsou obsahem jednotlivých kapitol, se vztahují k pestré škále rozličných témat: od rození dětí k umírání a smrti, od zvládání běžné chronické nemoci k transsexualitě nejen jako k operativní změně pohlaví a přeměně těla, ale především jako k trans-formování identity, osobní i sociální. Trend medikalizace našich životů a identit je zachycen na genealogii léčení poruch nálad či erekce prostřednictvím nových léků. Kulturu našich nemocnic a její genderový rozměr ilustruje kapitola o tom, jak v pohotovostních provozech a naléhavých situacích komunikují lékaři se sestrami a jakými postupy zvládají sestry konflikty a emoční napětí. Z metodologického hlediska jsou studie zahrnuté v knize ukázkou využití a kombinování různých přístupů a metod kvalitativní povahy: diskursivní analýzy, etnometodologie či sociální dramaturgie.
