Jedná se o jednu z prvních původních českých knih zaměřujících se na izraelsko-palestinský konflikt. Čtenáře jím v několika částech provede, objasní mu hlavní pojmy a fenomény počínaje stručnou historií arabsko-židovských vztahů před vznikem Izraele a rokem 2007 konče. Práce je určena nejen odborníkům a studentům, ale i všem ostatním, kteří se zajímají o blízkovýchodní problematiku.
Terorismus je fenomén dnešní doby a Blízký východ je region, který s ním bývá velmi často spojován. Původní encyklopedie od českého autora, který má z Blízkého východu bohaté zkušenosti a sám se v těsné blízkosti teroristického útoku ocitl navazuje na jeho předešlé úspěšné knihy. Čtenáře seznamuje s širokým spektrem osobností a organizací v kontextu s nejvýznamnějšími politickými směry na Blízkém východě. Kniha je nepostradatelnou příručkou nejen pro vysokoškolské a středoškolské studenty, ale pro každého, kdo chce získat základní orientaci v často neprůhledných peripetiích blízkovýchodního dění.
Kniha se českému čtenáří snaží zpřehlednit zajímavou a složitou problematiku vzájemného provázání judaismu s izraelskou politikou, které se promítá jak do charakteru izraelské demokracie, tak do podoby izraelsko stranickopolitického systému.
Tato kniha obsahuje několik desítek portrétů významných rabínských autorit, a to jak mladší generace rabínů, kteří jsou činní v naší době, tak i těch, kteří působili hlavně ve dvacátém století a kteří se výrazně podepsali na podobě současného judaismu. Publikace se zaměřuje především na centra současného židovského myšlení, jako jsou Izrael a Spojené státy americké, z hlediska moderní židovské historie se však snaží neopomíjet ani další důležitá střediska judaismu, jako byla především předválečná Evropa. V knize najdete portréty rabínských osobností, jako například Avraham Kook, Jisrael Meir Lau, Moše Levinger, Ovadja Josef, Karol Sidon, Menachem Mendel Schneersohn, Elazar Menachem Šach, Joel Teitelbaum, Chajim Michael Weissmandl a řada dalších.
Soubor známých i méně známých, publikovaných i nepublikovaných článků, rozborů, esejí a prohlášení z let 1945 1989, které vzešly z křesťanského prostředí a jsou věnovány vztahu křesťanů k marxismu, socialismu a komunistickému režimu. Čítanka má ekumenický a reprezentativní charakter zachycuje postoje katolíků, evangelíků, československých husitů, pravoslavných a dalších církevních společenství a přitom vystihuje celé spektrum názorů, od jednoznačně kritických přes analyticky vstřícné až po jednoznačně pozitivní. V českém prostředí chce soubor přispět k poznání reakcí a rezistence křesťanství vzhledem k moderním ideologiím a režimům a k poznání jeho možností přinášet alternativní a současně životodárné koncepty. Jeho ambicí je též prozkoumat významné aspekty soudobých dějin po roce 1945.
Marek Čejka (1975) je politolog, právník a cestovatel. Mnohokrát navštívil Blízký východ i řadu dalších oblastí. Zabývá se vědeckou a přednáškovou činností, je autorem několika úspěšných knih, mj. Izrael a Palestina (2005) a Judaismus a politika v Izraeli (2009) a řady vědeckých i populárních článků. Rád na svých cestách fotografuje. Provozuje blog: blizky-vychod.blogspot.com
Autoři se zaměřují na panarabské hnutí Muslimské bratrstvo a jeho spřízněné politické strany a hnutí. Kromě historie regionálních odnoží analyzují současnost a dopady vojenského převratu, při němž byl svržen egyptský prezident Mursí. Důležitou pozornost věnují zemím, kde se Muslimským bratrům podařilo etablovat politickou stranu nebo hnutí, které se stalo významným prvkem národní politiky. Zkoumá se také jejich reformní potenciál. Hnutí a strany jsou hodnoceny podle postojů k sekularizaci, roli islámu a islámského práva, politickému pluralismu, postojům k jinověrcům a etnickým menšinám, nevládním organizacím a občanské společnosti, terorismu a násilí, preferovanému státnímu uspořádání a ekonomickému modelu, zahraničněpolitické orientaci, chápání lidských práv a demokratických svobod a řešení sociálních problémů. Autoři vycházejí z klíčových programových dokumentů jednotlivých stran a hnutí, přičemž se zaměřují na Egypt, Sýrii, Súdán, Tunisko, Maroko, Palestinskou autonomní území, Jordánsko a Jemen. Studie je zasazena do širšího regionálního a mezinárodněpolitického kontextu.
Horký pruh země u Středozemního moře byl již od starověku svědkem mnoha dramatických zvratů, které hýbaly celým světem. A po celou dobu existovala touha židovského národa po vlastní zemi, která vyvrcholila v sionistickém hnutí 19. století a roku 1948 založením státu Izrael. Ten se okamžitě musel vypořádat s vojenským útokem okolních států i svými vlastními temnými stránkami. Ani dějiny moderního Izraele však nejsou jen dějinami válek. Už jen samotné budování vlastního státu bylo z historického hlediska jedinečné a stejně tak izraelská politika i kultura nemá vzhledem ke specifičnosti této země nikde obdoby. Kniha čtenáře krátce seznámí se situací, která ve 20. století postupně vedla ke vzniku státu, aby poté plnou pozornost věnovala období po roce 1948 až do současnosti. Izraelské dějiny jsou vykládány z politicky neutrálního pohledu a prostor je dán i "druhé straně" - arabským obyvatelům země. Autor je jedním z největších českých odborníků na problematiku Izraele a Palestiny.
Text je komplexní prací, která mapuje teoretická východiska a praktické formy islamismu. V první části se soustřeďuje na západní reflexi pojmu, hlavně ve frankofonním prostředí, kde se poprvé objevil, a v anglofonním světě, kde se v pozdější době tento termín nejvíce rozšířil a významově posunul. Pozornost je věnována také české debatě islamismu. Druhá část práce analyzuje genezi islamismu a post-islamismu v jejich nejrůznějších formách a organizačních strukturách (politické strana, hnutí atd.). Vysvětluje, jaké tendence nejvíce ovlivnily vznik islamismu (např. varianty salafismu a antikoloniálních hnutí), přičemž podrobněji analyzuje mj. varianty Muslimského bratrstva, Chomejního pojetí islámského státu a nakonec i skupiny, které jsou řazeny k radikálnímu islamismu (al-Káida, ISIS).
Vnitropolitická situace v Izraeli bývá ve sdělovacích prostředcích často ve stínu napjatých vztahů Vnitropolitická situace v Izraeli bývá ve sdělovacích prostředcích často ve stínu napjatých vztahů mezi izraelskými Židy a Palestinci. Přitom vztahy mezi judaismem a politikou v židovském státě nejsou o nic méně zajímavé a důležité. Vzájemné provázání judaismu s izraelskou politikou je také příčinou mnoha vnitřních konfliktů a v neposlední řadě ovlivňuje i izraelsko-palestinský spor. Tato kniha se českému čtenáři snaží zpřehlednit zajímavou a složitou problematiku. Zároveň se pokouší odpovědět na řadu otázek: Půjde Izrael i nadále cestou demokracie, či se více přiblíží k teokracii? Proč mají náboženské politické strany v Izraeli takový vliv? Jaký vztah mají zbožní Židé k sionismu? Jak souvisí náboženství s výstavbou židovských osad?... Kniha je určena nejen odborníkům, ale každému, kdo se o Izrael zajímá.
