Celobarevná publikace „Humpolec včera a dnes" zachycuje historickou a dnešní podobu města Humpolec. Současné snímky fotografa Milana Šustra doplňují poutavé texty Zdeňka Škrabánka, který popisuje jednotlivé dvojice fotografií Humpolce. Čtenáři tak mají možnost vidět město na Vysočině, ležící u dálnice D1, jak vypadalo dříve, jeho současnou podobu, ale také se dozvědět spoustu zajímavých informací.
Barevné, doplněné vydání místopisu Humpolce na přelomu 19. a 20. století. Popis ulic, čísel popisných a fotografií domů, které často musely ustoupit moderní zástavbě.
Knižní debut humpoleckého autora Zdeňka Škrabánka rozhodně není humpoláckým dílem. Topograficky je přitom rámcem celé knihy právě Vysočina. Autorova reflexivní lyrika nás často zavede do kraje básníkova dětství, postaví nás však také před zásadní existenciální rozhodnutí. Ale především nám intenzivně vyjeví to, že jednou prožité hraje v našem životě až mysticky sugestivní roli. Z celé knihy tak doslova číší pocit neopakovatelnosti prožitého, a je to právě tento obecně lidský (a s přibývajícím věkem často se dostavující) pocit, který slibuje výrazný čtenářský zážitek.
Procházka uličkami Humpolce 19. a 20. století obeznámí čtenáře s původní podobou města, které bylo značně pozměněno při asanačních zásazích v druhé polovině 20. století. Na starých fotografiích a pohlednicích si zde můžeme prohlédnout původní podoby domů a ulic. Kniha analyzuje dostupné historické a ikonografické materiály k místopisu města, připojuje kriticky opravený adresář majitelů jednotlivých čísel popisných (1-540), ale i jiné zajímavosti z historie města a jednotlivých domů. První vydání knihy je pouze černobílé, výtisky badatelé naleznou v místní knihovně.
Sbírka věnovaná humpoleckému nonstopu a jeho osazenstvu obsahuje ironické postřehy k politickému dění, humorné slovní hříčky, texty písní kapely Interní sdělení, dekadentně laděné texty a jednu "beatnickou" povídku. Texty jsou doplněny ilustracemi Samuela Hávy.
Kamarýtova kronika vychází v druhém doplněném vydání. Práce kolektivu autorů PhDr. Pavla Holuba, Mgr. Zdeňka Škrabánka a studentů Gymnázia dr. A. Hrdličky - Jany Dvořákové, Martiny Kasalové, Kristýny Prokůpkové, Karolíny Staňkové a Jiřího Dalíka ml. - zpřístupňuje běžnému čtenáři historii města Humpolce po roce 1848 tak, jak ji zaznamenal kronikář Jan Ferdinand Kamarýt. V úvodních studiích se můžeme podívat i na historický vývoj města, životní osudy tří kronikářů nebo na místa posledního odpočinku protagonistů kroniky. Kniha byla doplněna fotografiemi, dobovými dokumenty, plány a mapami pro lepší uchopení příběhů, které nám kronikář zprostředkovává.
Sbírka Siluety z mého kraje je záznamem lyrických deníkových reflexí, které se povětšinou vážou na kraj Vysočiny a Humpolecka. Vznikaly během let 2013-2014 a zachycují také cyklus roku (přesněji roku a půl) od ledna roku 2013 do léta 2014. Sbírka se už svým názvem odkazuje na impresionistickou sbírku Antonína Sovy, která v 38 skladbách nahlížela do zdejšího kraje. Sbírka Siluety tak obsahuje 38 básní, začíná prologem a končí epilogem, některé básně se shodují názvem, většina pak motivem krajiny Vysočiny. Krajina Vysočiny sice prošla od roku 1893, kdy Sovova sbírka vyšla, mnoha změnami, ale něco přesažného v ní zůstává dodnes, stejně jako v lidech a tradicích kraje. Texty jsou doplňovány podobně laděnými, ne zcela zřetelnými fotografiemi, které vytvořil technikou „camera obscura“ umělecký fotograf, pan Ing. Pavel Talich.
Nový díl místopisného průvodce po regionální historii Humpolecka. Druhé pokračování opět propojuje konkrétní místa s dávnými příběhy, regionální historii přibližuje v širším dějinném a kulturním kontextu. Tentokrát zde najdete 11 historických črt, které se tematicky věnují zajímavým místům, osobnostem nebo událostem našeho kraje. Podíváme se například blíže na historickou podobu domů na Zichpili. Připomeneme si některé starobylé humpolecké grunty a osobnosti s nimi spojené. Přiblížíme si, jak se naši předci vyrovnávali s epidemie moru a cholery. Také se zmíníme o pronásledování nekatolíků v době pobělohorské a pálení nekatolických knih. Podíváme se také blíže na historii želivského kláštera, největšího gruntu ve Starých Bříštích a dvou mlýnů ve Vlčích Horách. Tyto příběhy na 188 stranách knihy doplňují dobové i současné fotografie, archivními materiály, mapy a plánky.
Sbírka poezie přibližuje krajinu humpoleckého Zálesí, Želivska a Vysočiny pomocí lyrických miniatur a upravených barevných fotografií. Nalézá nevšední pohledy na všední místa, kolem kterých kráčíme.
Kniha přibližuje obraz humpolecké společnosti během Velké války. Krom úvodních historických studií v ní najdete přepis humpolecké městské kroniky v letech 1910 až 1918, medailonky humpoleckých padlých vojínů a příběh stavby pomníku jejich památky. Kniha je výsledkem čtyř školních projektů studentů humpoleckého gymnázia, které byly využity jako podklad i pro výstavu k staletý říjnovým oslavám vzniku republiky.