Erik Siegl Livres

Kniha se v jednotlivých kapitolách přímočarým a srozumitelným jazykem zabývá klíčovými faktory současného vývoje Turecka (vnitropolitické konflikty, pokus o vojenský převrat, zavedení specifického prezidentského systému, fungování ekonomiky a justice aj.). Skládá tak pestrý obraz mnohdy překotně působícího vývoje, který bývá často chápán jako „odcizování se Turecka“ od Evropy. Autor rozebírá i historické souvislosti dnešního dění a širší kontext vztahů Turecka se Západem, Ruskem a jeho angažování v Sýrii. Byť v minulosti propagovaný obraz Turecka jako vzoru „sekularizované muslimské demokracie“ se z dnešního pohledu ukazuje jako idealizovaná představa, bylo by předčasné, až domýšlivé tuto dynamickou a v mnoha ohledech moderní společnost odepisovat jako „ztroskotanou demokracii“ či rezignovat na snahy o její hlubší porozumění.

Kniha se zabývá vzájemným vztahem islámu, sekularismu a modernizace ve vývoji Turecka. Tuto problematiku vedle teoretické roviny konkrétně zkoumá na příkladě bývalého tureckého premiéra a prezidenta Turguta Özala (1927–1993), jehož myšlení a politiku analyzuje a zařazuje do širšího politického a historického kontextu a porovnává s přístupy kemalismu a islamismu. Turgut Özal stál v čele Turecka po celou dekádu (1983–1993), kterou mnozí současníci i část zahraničních odborníků vnímají jako přelomovou z hlediska modernizačních proměn a posunu postavení islámu ve společnosti. Tím významně přispěl k rozvoji specifické turecké kulturně-náboženské identity.