Velmi působivý román řeckého dramatika podává českému čtenáři v příběhu jednoho lidského osudu zajímavý přehled komplikovaného vývoje řecké společnosti od německé okupace až do poslední čtvrtiny 20. století. V ich formě vypráví autorova zajímavá hrdinka, naivní, téměř sedmdesátiletá athénská komparsistka, o dětství, které prožila v době italsko-německé okupace v zapadlé vesnici u hranic s Albánií, kde jedinou náplní života většiny vesničanů byl každodenní zápas se skutečným hladem. Matka hrdinky, tradičně vychovaná vesničanka, své děti před smrtí zachránila s tichým souhlasem sousedů jako milenka italského vojáka. Po válce pak jako bezbranná oběť byla potupně pranýřována. Nesmazatelné zážitky z tohoto období jsou rámovány epizodami ze života sousedů, charakteristických postav a figurek, které reagují na realitu po svém, především však se snahou za všech okolností přežít. Hrdinka, nesmazatelně na zbytek života poznamenaná zážitky z dětství, podléhá svému nereálnému snu o divadelní kariéře, odchází s matkou do Athén a snaží se jí vynahradit poněkud neobvyklým způsobem všechna dřívější příkoří. Jako stará žena zakotvená pevně ve světě nadhodnocených představ o své kariéře, vzpomíná na minulý život usmířeně a s pocitem, že všechno utrpení a křivdy nakonec smazal čas
