Maciej Szymanowski Livres

Po roce 1989 „jsme chtěli vstoupit do postmoderního ráje, jehož brány byly před námi tak dlouho uzavřeny. Chtěli jsme se přitulit k matce Evropě..., být bezstarostnými, šťastnými obyvateli Venuše, planety, kde budeme osvobozeni od tíhy zodpovědnosti za vlastní budoucnost." Antologie Pravým okem je záznamem procesu dekonstrukce této iluze a zpochybnění dogmat prvních let éry transformace v Polsku, ale i v celé střední Evropě. Musíme se vzdát vlastních politických a kulturních tradic, abychom se stali pravými Evropany? I když se chceme dívat vpřed, proč musíme nutně zapomenout na minulost? Znamená evropská integrace, že mizí zodpovědnost za vlastní státnost? Tyto otázky si kladou nejvýznamnější polští konzervativní a konzervativně-liberální komentátoři a publicisté. Jejich hlas je v Polsku posledních let stále více slyšet: „sémantická revoluce" ve veřejné debatě, jejímiž strůjci byli autoři textů této antologie, je jedním ze zdrojů pádu post­komunistické levice a zdrcující převahy pravicové a středo-pravicové orientace na polské politické scéně od roku 2005. Platnost jejich úvah však není omezena pouze na polské prostředí: tyto texty mají za úkol provokovat a vybízet k zamyšlení i nad dilematy české a světové politiky. V zahraničí je současné Polsko často vnímáno jednostranně - očima levicově-liberálních elit. Podívejte se na ně nyní „pravým okem".

Středoevropské reflexe 1989–2015 „Maciej Szymanowski je hlavně bytostným žurnalistou s vášnivým zájmem o střední Evropu, autorem více než 400 článků na toto téma, které vycházely polsky, česky i maďarsky. Předkládaný výbor z jeho převážně česky psaných textů je především autentickým záznamem o tom, jak o naší zemi a jejím středoevropském kontextu uvažuje někdo zvenčí – Polák a skutečný Středoevropan...“ (z předmluvy Františka Mikše) Maciej Szymanowski (1966), univerzitní pedagog, novinář, diplomat, zabývá se problematikou střední Evropy. Absolvent katedry moderní filologie Varšavské univerzity, doktor humanitních věd (Jagellonská univerzita), stipendista Eötvös Collegium v Budapešti. V letech 1992–1999 redaktor českého týdeníku Respekt. Od roku 2000 zaměstnán na polském Ministerstvu zahraničních věcí, mezi lety 2006 a 2010 ředitel Polského institutu v Praze. V současnosti přednáší dějiny na Katolické univerzitě v Budapešti.