Libor Jan Livres

Vyškov, dějiny města - Karel Mlateček a kolektiv. Kolektivní monografie, která popisuje dějiny města Vyškova od nejstaršího období až do současnosti. Na knize se podílelo více autorů (Libor Jan, Miroslav Plaček, Tomáš Parma, Jan Štěpán, Radek Mikulka, Jiří Mikulka, Robert Bílek, Michaela Zemánková , Sylva Němečková, Tomáš Baletka. Marie Cechmeistrová, Blanka Mikulková, Dalibor Všianský). Jedná se o první publikaci, která systematicky popisuje město Vyškov a jeho dějiny. Základem vyprávění jsou chronologické dějiny města, na které navazuje řada tematických kapitol (např. dějiny školství, geologie Vyškova, přírodní poměry, vyškovské spolky). První vydání.

Podoba a fungování středověkých soudních a správních institucí je stále předmětem živých diskusí historiků. Na příkladu Moravy 13. a počátku 14. století přináší autor na základě důsledného studia pramenů řadu nových poznatků a pohledů na toto napínavé téma.

Jak se to má u vaření s vínem? Skvěle, když umíte víno využít i jinak než jen pro přímou konzumaci ze sklenky. Víno lze používat do marinád, lze jím podlévat nejrůznější masa, ať již dušená či pečená, lze je přidávat do omáček, které pak získají příjemnou návinnou chuť. Autor přináší recepty na jídla tuzemská i zahraniční, kde se víno používá běžně či se jím může pokrm vylepšit překvapivě. Defiluje zde slavný kohoutek na víně vedle dalmatské pašticády, roštěné Eszterházy, staropolské kýty na smetaně, pokrmů z mletých mas i rybích specialit, jako je vánoční losos na šampaňském či jihomoravský kapr v rákosí. Nechybějí ani vstupy do kuchyně francouzské a středověké, ke slovu se dostanou i zabijačkové speciality a pochutiny k vinné degustaci. Recepty jsou často obohaceny o nejrůznější postřehy ze sféry kulturní, historické a geografické a vystihují slovně charakter nabízených jídel. V úvodu nepřijde zkrátka ani historie jihomoravského vinařství, vkusné ilustrace připravil akad. malíř Petr Veselý.

Sbírka pověstí nepověstí z kdysi stříbronosných hor na řece Švarcavě (Svratce). V knize Švarečtí permoníci autor přibližuje pomocí z velké části fiktivních příběhů svět jistých tajemných bytostí, s nimiž lidé v minulých staletích soužili a které jim pomáhaly překonávat často velmi těžké momenty bytí. Jde v mnoha případech o jakousi obrazivost, vnímanou zesíleně v dětských létech, která však v dospělém věku nejednou vyrůstá z folklórního či přímo historického materiálu. Ilustrováno Jiřím Štouračem (1960), místním rodákem, který je znám svými meditativními malbami i kresbami a i díky jeho výtvarnému doprovodu získala kniha Malíř a mor / Le peintre et la peste první místo v soutěži Nejkrásnější česká kniha roku 2019 za nejlepší autorskou práci.

Ve svazku Husitství na Moravě. Náboženská snášenlivost. Jan Amos Komenský se čtenáři dostává do rukou soubor starších studií a článků významného českého historika Josefa Války. Do tohoto souboru byly zařazeny Válkovy příspěvky s badatelskou tematikou, kterou doposud nezavršil samostatnou monografií a jež jsou rozptýleny v různých, většinou obtížně dostupných publikacích. V předkládaných studiích se Josef Válka představuje jako brilantní historik i znalec filozofie dějin, jehož úvahy patří hned několika oborům.

Sborník příspěvků z vědeckého symposia Přemysl Otakar II. a jeho doba, které se konalo v rámci vzpomínkového projektu Pocta králi železnému a zlatému 2008.

Tato publikace z pera britského historika H. Lawrence sleduje vývoj ideje mnišského života od jeho poustevnických počátků v egyptské poušti až po jeho institucionální zakotvení v područí středověké církve. V tomto postupu se měnila též jeho role. Od počátečního ideálu odříkavého života v Bohu, k vysoce kultivovanému prostředí klášterní kultury, která zajišťovala vzdělání a dala světu řadu vynikajících osobností středověké filosofie a vědy.

K 600. výročí zvolení posledního Lucemburka z moravské větve římským králem a jeho úmrtí. Publikace vznikla na základě příspěvků z konference konané v Moravském zemském muzeu dne 21. 10. 2010.

V monografii předposledního přemyslovského panovníka autor přináší nové pohledy založené na několikaletém studiu pramenů i moderní literatury. V první části knihy představuje panovníkův život v souřadnicích domácí i zahraniční politiky, ve druhé se zamýšlí nad fungováním středověkého státu, dvorským prostředím a rytířskou kulturou, jíž se právě okolí tohoto posledního velkého Přemyslovce vyznačovalo. Všímá si také faktorů, které spoluurčovaly směr vlády (královští rádci, zemská šlechta, duchovní hodnostáři) a sdostatek prostoru věnuje i nálezům bohatých stříbrných ložisek na Kutnohorsku i expanzi české moci do Polska a Uher. V posuzování vývoje české společnosti přemyslovského období se do značné míry rozchází s běžně publikovanými názory. Václava II. zobrazuje jako panovníka s bystrým úsudkem a silnou vůlí, jako jedince na vrcholu společenské pyramidy, kterému není nic lidského cizí.