Mezera je prázdné místo je manifestem lehkosti a pozoruhodné literární střídmosti, i přes to však ctí zásady stanoveného konceptu. Repetitivnost v jejím případě není účelová, zkoumá různé varianty pohledů na čas a dává tím čtenáři dokonalou iluzi relativnosti. Sundejme si hodinky a nahlédněme do této výjimečně citlivé a čtivé sbírky.
Pátrání po člověku, co dávno odešel a nikdo prý o něm nic nevěděl. Autorka zaznamenala vzpomínky na svého dědečka, kterého sama nepoznala a doprovodila je dvaadvaceti vlastními linoryty.
Autor těchto řádek s trapností, která je vlastní zcela pozitivní kritice, vyjadřuje naději, že autorka Souborné zkoušky bude rozšiřovat médium literatury s takovou přesvědčivostí, jakou předvedla nyní. Kritikovy problémy a pocity jsou ale druhořadé. Důležitější je, že se v české literatuře objevil tak suverénní debut, jako už dlouho ne. Kdo do knížky vstoupí, nad ním sklapne past. Ondřej Buddeus, Psí víno č. 73, říjen 2015
Pokusili jsme se ochočit si vesmír poetickými pohádkovými názvy plnými nekomplikovaných kontrastů: žhavý Červený obr, ledový Bílý trpaslík. Konceptuální cyklus Terezy Bínové přináší bezprostřednost, hravost a hloubku básnické výpovědi.