Bohuslav Litera Livres

Kniha Od Stalina ke Gorbačovovi navazuje na publikaci Cesta na výsluní. Zahraniční politika Sovětského svazu 1917-1945 a analyzuje hlavní směřování sovětské zahraniční politiky v letech 1945-1991. V případě Sovětského svazu s jeho vysoce personalizovaným systémem vlády se do ní výrazně promítala i osobnost generálního, respektive prvního tajemníka komunistické strany. Autor vychází ze Stalinových snah prosadit pro Sovětský svaz výhodné poválečné uspořádání Evropy, které nakonec vyústilo ve studenou válku a sovětizaci zemí střední a východní Evropy. Chruščovovu koncepci mírového soužití komplikovaly jeho snahy vyrovnat se Západu, které byly doprovázeny vysoce chaotickou a riskantní zahraniční politikou. Brežněvovo úsilí o zmírnění napětí (détente) zase problematizovala sovětská aktivistická politika ve "třetím světě". Sovětská intervence do Afghánistánu pak znamenala konec détente a nástup tzv. druhé studené války. Krizový stav sovětské ekonomiky posléze přiměl M. S. Gorbačova, aby radikálně změnil východiska zahraniční politiky Moskvy: od marxistického, třídního a blokového přístupu ve prospěch řešení konfliktů a globálních problémů lidstva. Změna ovšem přišla pozdě - to už se Sovětský svaz pod tíhou vnitřních problémů a tenzí rozpadal.

Kolektiv historiků z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sleduje politické dějiny SSSR v kontextu porevolučních ekonomických a sociálních změn. Odlišně od tradiční historiografie pojímá příčiny a povahu ruské revoluce a sociálního vrstvení, které z ní vzešlo. Klade důraz na nesoulad vývoje průmyslu a zemědělství a na vliv mezinárodní izolace SSSR. Nově hodnotí role Lenina, Trockého, Rykova i Stalina. Věnuje se podrobně motivům a povaze Stalinova teroru a sleduje příčiny nezdarů SSSR v prvním období války i složitost jeho vztahů se spojenci. Vítězství ve válce podle autorů etablovalo SSSR jako velmoc, nedovršená průmyslová a civilizační revoluce a enormní válečné ztráty ji však proměnily v militarizovanou soustavu, neschopnou překonat své deficity.

Kolektiv historiků z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sleduje politické dějiny SSSR v kontextu porevolučních ekonomických a sociálních změn. Odlišně od tradiční historiografie pojímá příčiny a povahu ruské revoluce a sociálního vrstvení, které z ní vzešlo. Klade důraz na nesoulad vývoje průmyslu a zemědělství a na vliv mezinárodní izolace SSSR. Nově hodnotí role Lenina, Trockého, Rykova i Stalina. Věnuje se podrobně motivům a povaze Stalinova teroru a sleduje příčiny nezdarů SSSR v prvním období války i složitost jeho vztahů se spojenci. Vítězství ve válce podle autorů etablovalo SSSR jako velmoc, nedovršená průmyslová a civilizační revoluce a enormní válečné ztráty ji však proměnily v militarizovanou soustavu, neschopnou překonat své deficity.

Vnější a vnitřní aspekty vývoje a rozpadu sovětského bloku na Balkáně.

V jednotlivých navazujících statích je nejprve vylíčen zrod a vývoj sovětského impéria a poté se autoři věnují politickému vývoji jednotlivých zemí sovětského bloku - včetně bývalého Československa či NDR - resp. výkladu věnovanému širším regionům střední, východní a jihovýchodní Evropy, a to až po rozpad bloku a zánik SSSR. Z věcného hlediska kniha zahrnuje základní informace především z oblasti politických a hospodářských dějin a mezinárodních vztahů, které doplňují výběrové údaje z oblasti sociální a kulturní.

Přehledná publikace zachycuje dějiny Ruska od počátku Kyjevské Rusi v 9. století po současnost. Zaměřuje se na území osídlené ruským, ukrajinským a běloruským etnikem, později pak na území Ruské říše, Sovětského svazu a Ruské federace. V období po rozpadu SSSR jsou výběrové sledovány události na území postsovětských republik, s nimiž má Rusko bližší nebo specifické vztahy (Ukrajina, Bělorusko, Zakavkazsko, republiky střední Asie). Autoři kladou důraz zejména na politické dějiny, stranou však nezůstává ani oblast kultury a hospodářství. Vlastní chronologie jednotlivých období je vždy uvedena krátkým přehledem, doplněna tabulkami a textovými boxy vysvětlujícími důležité události či pojmy. Obrazový doprovod tvoří přehledné mapy a pečlivě vybrané ilustrace. Užitečná publikace pro všechny zájemce o dějiny regionu.

Zahraniční politika Sovětského svazu 1917-1945. Z občanské války v letech 1917 až 1920 vyšlo sovětské Rusko sice jako vítěz, avšak téměř dokonale diplomaticky izolované. Už o dvě desetiletí později, během druhé světové války, však Stalin jednal jako rovný s rovnými s nejmocnějšími státníky světa, s Rooseveltem či Churchillem. Jak k takovému mocenskému vzestupu došlo? Kniha Cesta na výsluní analyzuje hlavní směřování zahraniční politiky Sovětského svazu v letech 1917–1945, včetně jejích náhlých, avšak zásadních obratů. Sovětská politika byla vždy řízena tak, aby Moskvě zajišťovala prostor pro dosažení jejích bezpečnostních, teritoriálních a ekonomických zájmů. Zvýšená pozornost je zde věnována československo-sovětským a polsko-sovětským vztahům, protože polská otázka se stala jedním ze zdrojů poválečné studené války.

První svazek plánovaného projektu se zabývá samotným zrodem Rudé armády ve dnech po říjnové revoluci, rolí Trockého a dalších protagonistů bolševického režimu a pak především léty krvavé občanské války, včetně bojů s našimi legiemi, "zahraniční intervencí" a polsko-sovětskou válkou.

Historický vývoj posledních století je svým způsobem bojem mezi demokracií a různými typy diktatur. Zvláštním případem je Rusko, které sice po revoluci 1904-1905 zahájilo pomalý postup k oslabení samoděržaví, avšak ten byl na téměř celé jedno století zastaven první světovou válkou a Říjnem 1917. Nová bolševická moc radikálně změnila sociální a hospodářskou strukturu země a další drastické změny jí vtiskl stalinský totalitní režim, který nastoupil na přelomu 20. a 30. let minulého století. Změny, které tento režim od konce 40. let posléze aplikoval také na země sovětského bloku, včetně Československa. Některé důsledky stalinské transformace jsou stále ještě zřetelné. Výzkum stalinismu je vysoce aktuální, a to nejen jako významný fenomén historie, ale i současnosti.