Klára Vlachová Livres

Anylýza výsledků prvních senátních voleb, které proběhly na podzim 1996.

Studie systematicky zkoumá volební chování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky roku 2006.

Česká společnost zažila v letech 2002 až 2012 řadu událostí a změn. Podobné události a změny však probíhaly i v ostatních evropských státech. Stav i vývoj postojů, hodnot a chování populací evropských států zachytil v souvislosti s těmito událostmi a změnami výzkumný projekt European Social Survey. Tato kniha je věnována postojům, hodnotám a chování a jejich změnám v české společnosti v posledních deseti letech. Data za Českou republiku jsou porovnávána s daty za ostatní evropské země, které se projektu účastnily.

Analýza změn v rozvrstvení společnosti, vývoje sociální nerovnosti, vnímání stratifikace a formování politických postojů v důsledku transformace. Výzkumná skupina dospěla k závěru: česká společnost prošla významnou a pozitivní změnou. Došlo ke zpevnění vazeb, jež tvoří páteř společenské struktury (vzdělání, zaměstnání, příjem). Česká republika se tak přiblížila systému sociální stratifikace moderních industriálních společností, což změnilo názory na majetkové poměry a vyústilo v politický postoj. Formování sociálně-ekonomické struktury tudíž výrazně ovlivňuje podobu politického klimatu v České republice.

Kniha se zaměřuje na národní identitu Čechů a Češek z různých perspektiv. Lidé mají mnoho sociálních identit, závislých na skupinách, jichž jsou členy. Hlavní důraz je kladen na národ jako sociální skupinu, národní hrdost, předsudky a stereotypy. Autoři zkoumali, kdo je považován za pravého Čecha či Češku a jaké postoje mají lidé k cizincům, kteří přicházejí do České republiky. Občanství ovlivňuje hospodářskou, sociální a politickou existenci jednotlivců, přičemž se mění i národní a teritoriální identity. Kniha zkoumá, jak vnímali obyvatelé Československa v letech 1990–1992 společný stát a jak se identifikují lidé v 28 členských státech EU s touto nadnárodní entitou. Zajímá nás, zda je občanství v každodenním životě důležité, nebo zda hrají větší roli zaměstnání, rodinný stav a věk. Stereotyp Čecha s nízkou národní identifikací je negativní. Jak nás vidí sousední národy? Bylo rozdělení Československa správné? Kdo je opravdový Čech? Je to ten, kdo se narodil v Česku, nebo ten, kdo zde dlouho žije a ctí zákony? Jak se mění ochota přijímat migranty s jejich rostoucím počtem? Jaký je obraz EU v nových a starých členských státech? Jaké prvky evropské identity jsou nejdůležitější? A jak si Češi stojí v otázce národní hrdosti?

Sociologická studie zkoumá výsledky analýz české národní identity z let 1995 až 2003.