Autorka ve své knize sleduje vývoj a střetávání demokratických a méně či více nedemokratických názorů na české dívčí školství od jeho skromných počátků až po uzákonění řádného vysokoškolského studia žen. Na základě dobové i současné literatury a pramenů objasňuje filosofickou podstatu argumentů jednotlivých stran spor aobtížnost procestu emancipace žen v oblasti vzdělávání.
Tým historiček a historiků z různých vzdělávacích a vědeckých institucí Čech, Moravy a Slovenska pod vedením editorek Marie Bahenské a Jany Malínské připravil odbornou publikaci rozšiřující a prohlubující dosavadní poznání problematiky sociálních, kulturních a politických aktivit českého, německého a slovenského ženského hnutí v Rakousko-Uhersku, v Československé republice a ve Spojených státech amerických. Publikace má interdisciplinární charakter. Základními metodologickými východisky jsou tradiční analyticko-syntetické postupy historické a literární vědy, s přihlédnutím k novějším metodám, užívaným pro výzkum dějin žen a problematiku genderové analýzy.
Sborník věnující se proměnám a rozdílnému postavení žen ve vývoji lidské společnosti. Kolokvium na toto téma uspořádal v minulém roce Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky spolu s Badatelským nadačním fondem Anny a Jaroslava Krejčích.
Podtitul: České ženské hnutí 1860-1914 a idea českého národa. Kniha seznamuje s činností občanských ženských spolků v českých zemích od 60. let 19. století do první světové války, zaměřenou na získání plnoprávného občanského postavení jak v soukromé, tak ve veřejné sféře. Toto úsilí bylo zacíleno v prvé řadě na vybudování systému kvalitnějšího vzdělávání, které mohlo umožnit i vstup do politického dění a usnadnit tak bezprostřední podíl na ovlivňování života v proměňující se české společnosti. Rozsah spolkového působení byl ale mnohem širší - zahrnoval šíření dobročinnosti a humanitních myšlenek, osvětovou činnost v profesích vykonávaných ženami, ale i rozmanité kulturní aktivity.
Doprovodná česko-anglická publikace ke stejnojmenné výstavě, která proběhla v roce 2020 u příležitosti 100. výročí publikování ústavy. Její snahou bylo přiblížit úsilí o dosažení volebního práva žen v českých zemích, které bylo korunováno úspěchem v podobě nové ústavy schválené v roce 1920. Kromě základní časové osy kniha představí také životní osudy aktivistek za volební právo i prvních zvolených poslankyň, první úspěšné i neúspěšné cesty do poslaneckých křesel a spolupráci politických stran se ženami v době boje za volební právo i v nové republice. Publikace pomůže přiblížit problematiku volebního práva učitelům dějepisu i laické veřejnosti.
Předkládaný svazek Spisů T. G. Masaryka je vzhledem k ostatním dosud vydaným svazkům nestandardní, neboť obsahuje kromě Masarykových textů také texty jiných autorů. Všechny texty se zabývají otázkami programu a organizačních záležitostí politických stran. V tomto svazku předkládáme různorodé publikované prameny, jen zčásti určené široké veřejnosti, které umožňují nahlédnout do myšlenkového světa dvou politických stran úzce spjatých s T. G. Masarykem – České strany lidové a České strany pokrokové. Texty se bezprostředně dotýkají obou stran, v jejichž čele T. G. Masaryk stál v letech 1900–1914. Svazek je vybaven nejen jmenným, ale též věcným rejstříkem.
28. svazek spisů T. G. Masaryka obsahuje články, stati a studie z let 1911-1914 publikované v českých a německých odborných časopisech a v českých a německých denících. Tématicky jsou Masarykovy texty zaměřeny na vnitřní a zahraniční politiku, ekonomické problémy předválečného období a na otázky spjaté se smyslem českých dějin. Politické a filozofické texty doplňují přehledy anotované odborné a umělecké literatury, jež pravidelně vydával v měsíčníku Naše doba. Masarykovy články, stati a studie doplňuje rozsáhlá ediční poznámka.
Předkládaná publikace náleží k ediční řadě Korespondence TGM a pomáhá rozšiřovat povědomí o Masarykových kontaktech se zahraničím. Úkolem tohoto edičního projektu je postupné zpřístupňování Masarykovy korespondence s Němci, významnými politiky, vědci, spisovateli, církevními činiteli a dalšími osobnostmi, kteří se narodili a žili mimo území Rakousko-Uherska. Na rozdíl od mnohých dosud vydaných svazků, v nichž je zdokumentována korespondence T. G. Masaryka s jednou osobností, obsahuje tento svazek korespondenci poměrně velké skupiny osob. V předkládané edici jsme zpracovali 206 dokumentů v němčině, 2 ve francouzštině a 1 v angličtině a doprovodili poznámkovým aparátem. Všechny publikujeme v jazyku originálu. Archivní dokumenty jsme čerpali z českých, německých a švýcarských archivů.
