This anthology contains English translations of 42 "nazms", chosen from the works of 19 famous poets, including such master-poets as Mir Taqi Mir, Nazir Akbarabadi, Shauq Lucknavi, Iqbal, Josh, Hafeez, Akhtar Sheerani, Majaz, Faiz and Sahir. The poets are presented in chronological order, and each poet is introduced with an authentic portrait, and a biographical-cum-critical note.
Antologie Čtení o Bedřichu Václavkovi zpřítomňuje momenty kritického přijímání i zpětného hodnocení díla literárního vědce Bedřicha Václavka (1897–1943) v časovém rozmezí od dvacátých let do první poloviny let sedmdesátých. Na základě chronologického a kontextualizačního hlediska je čítanka rozdělena do čtyř částí. První část (s texty Z. Kalisty, L. Blatného, A. M. Píši, J. Strakoše aj.) zachycuje, jak se Václavek v průběhu dvacátých let postupně etabloval jako literární kritik soustavně sledující soudobou literární produkci a vstupující do bouřlivých generačních i světonázorových diskusí. V druhé části je prostřednictvím textů E. Urxe, A. Nováka, V. Černého, F. X. Šaldy nebo B. Fučíka nahlédnut proces dozrávání Václavkovy literárněvědné metody ve třicátých letech, i s jejími limity. Poválečným vzpomínkově laděným příspěvkům je věnována třetí část, v níž A. Černík, J. L. Fischer, J. Drábek, J. Václavková a další přibližují některé souvislosti Václavkova života, včetně jeho tragického závěru v koncentračním táboře. Poslední část obsahuje recenze a studie K. Chvatíka, M. Noska, J. Brabce, O. Suse a F. X. Halase. Většina z nich byla publikována v šedesátých letech, kdy lze zaznamenat zvýšený zájem o dílo B. Václavka, který zapadal do širšího proudu tehdejší reflexe české meziválečné kultury. Václavkovo dílo se tak ocitlo v nových souvislostech znovu obnovovaného vědomí kulturní kontinuity.
Marxismus a myšlení o literatuře je spojení plné mýtů, rozporů a scestí, ale také inspirací. Publikace je po třiceti letech první knižní monografií zabývající se tématem donedávna kontroverzním, ba démonizovaným, ale dnes už pomalu módním. Autor v několika kapitolách podává hutné charakteristiky marxistického uvažování o literatuře, jež bylo ovlivněno zahraničními vzory i domácími myšlenkovými tradicemi. Všímá si klíčových vztahů, které prostor literárněvědného marxismu vymezují — poměru literatury ke skutečnosti, společnosti i k dějinám. Pozornost je věnována jak celkovému vývoji českého marxistického uvažování o literatuře a jeho širším filozoficko-estetickým kontextům, tak individuálním koncepcím Bedřicha Václavka, Karla Teiga, Zdeňka Nejedlého, Jana Mukařovského, Vladimíra Dostála a dalších.
Publikace Obsahy a rozbory děl se v žádném případě nesnaží nahradit vlastní četbu, která je při studiu literatury nezbytná. Její snahou je předložit čtenáři takovou knihu, která mu poskytne základní údaje o autorovi a jeho tvorbě, ale zejména mu ukáže, jak lze s literárním dílem při jeho čtení a analýze pracovat. V centru pozornosti proto stojí jednotlivé aspekty, které jako celek dílo vytvářejí a podílejí se na jeho originalitě, ale i ty, které charakteristicky reprezentují autorovu tvorbu (či dané období, literární směr apod.). Pro oživení a názornost je vždy zařazena krátká ukázka.
Kniha má za cíl představit současný stav české diskuse o postmodernismu chápaného jako kulturní model, jenž zahrnuje aspekt filosofický, politologický, sociologický, estetický. Je určena čtenářům ze všech uvedených oborů, ale rovněž široké veřejnosti. Hlavním referenčním bodem je kniha Cesty z postmodernismu Michaela Hausera (Filosofia 2012), jíž se zabývá většina textů předkládané publikace, ať už z hlediska dalšího rozvíjení jednotlivých koncepcí nebo z hlediska polemického. Mezi přispěvateli jsou přední čeští teoretikové na dané téma, jmenujme Václava Bělohradského, Jiřího Pechara nebo Olega Sušu, politologové (Jaroslav Fiala), teoretici umění (Jakub Stejskal) nebo historikové idejí (Martin Pokorný). Je tu celkem pět autorů, kteří působí ve Filosofickém ústavu AV ČR.
Pátý svazek Sebraných spisů Karla Kosíka zahrnuje texty, které vznikaly v šedesátých a devadesátých letech minulého století. Jádro svazku tvoří úvahy, projevy, polemiky a rozhovory úzce či volněji související s událostmi československého roku 1968. Jejich vůdčím motivem je vědomí novodobé krize základního vztahu ke skutečnosti: analýza příčin a projevů této krize, stejně jako východisek z ní. Kosík v nich uvažuje například o vztahu morálky a politiky, individua a „velkých“ dějin, socialismu a demokracie, ale zamýšlí se také nad smyslem politiky, nad samotnou ideou a realitou socialismu nebo nad funkcí vědy a techniky v moderních společnostech. Mimoto přemítá o osudu malých národů a ideji střední Evropy. Své úvahy rámuje reflexemi politického dění v Československu šedesátých let, jehož byl v roce 1968 nejen pozorovatelem, nýbrž zároveň aktivním účastníkem. Svazek uzavírají pozdní eseje z devadesátých let, v nichž Kosík hodnotí rok 1968 s odstupem a obohacuje svoji dřívější diagnózu krize moderní doby o nové postřehy.
Medailóny českých osobností, jejichž život nebo práce byla či je spojena s pražskou čtvrtí Spořilovem.V krátkém úvodu je shrnuta charakteristika Spořilova jako zahradního města s živým společenským životem. V této specifické komunitě vyrostli, žili a tvořili významní lidé ze všech oblastí kultury (spisovatelé, herci, architekti). Do knihy bylo vybráno 140 z nich, aby reprezentovali Spořilov. Každé osobnosti je věnován medailón s fotografií a stručným shrnutím životní a profesní dráhy. Mezi nejznámější tváře, spojené s touto čtvrtí, patří herec J. Kačer, herec J. Suchý, spisovatel A. Branald nebo fotograf F. Drtikol. Osobnosti jsou řazeny abecedně. V závěru jmenný rejstřík.
Bohumil Hrabal /1914-1997/ patří k našim nejčtenějším autorům, jeho umělecký význam přesáhl hranice národní kultury. Přítomná kniha obsahuje patnáct studií badatelů různých generací. Studie představují soustředěné pohledy jak na Hrabalovo rozsáhlé a mnohotvárné dílo, tak i na kontext a osobnosti, které s dílem i jeho tvůrcem tak či onak souvisejí /na surrealismus, totální realismus, Egona Bondyho, Honzu Krejcarovou, Jiřího Koláře a další/. Jednotlivé studie-pohledy zhodnocují mnohost teoretických přístupů /fenomenologie, postmarxismu, poststrukturalismu, analýzy diskurzu a podobně/, ale i studium pramenů - detailně zkoumají například Hrabalovu techniku psaní či estetické aspekty Hrabalova umění překladu. Nedílnou součást publikace tvoří rovněž vzpomínkově laděné texty.
